Přehled tisku

Temelín, foto: ČEZ
0:00
/
0:00

Francouzská společnost Areva podle premiéra Petra Nečase podcenila svou přípravu na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že si firma vybrala špatný tým, který na nabídce pracoval, a ČEZ tak nemohl postupovat jinak, než ji ze soutěže vyřadit.

Temelín, foto: ČEZ
Francouzská společnost Areva podle premiéra Petra Nečase podcenila svou přípravu na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že si firma vybrala špatný tým, který na nabídce pracoval, a ČEZ tak nemohl postupovat jinak, než ji ze soutěže vyřadit. "My jsme velice stáli o to, aby v soutěži bylo silné evropské řešení. Stáli jsme o tři konkurenceschopné nabídky,"řekl Nečas. ČEZ firmu ze soutěže vyloučil v říjnu, když jí oznámil, že nenaplnila zákonné a další požadavky na stavbu jaderných bloků. V soutěži tak zůstávají pouze americko-japonská firma Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR.1200, které tvoří Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Areva chce proti vyřazení své nabídky dál bojovat. Její šéf prohlásil, že o návrat bude usilovat případně i v Bruselu. "To je logické, že si nepřipustí, že selhali, byli by manažersky sami proti sobě. Ale chovali se tak, jako by jim nebylo jasné, že musí dávat nabídku podle zákona o veřejných zakázkách. Například se ostentativně odmítli zavázat ke konečné ceně," uvedl Nečas. Vláda i samotný ČEZ jsou podle premiéra vyřazením francouzské firmy zklamáni.


Guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer, foto: ČTK
Historicky nejnižší sazby úroků mají rozjet ekonomiku, píše Mladá fronta Dnes. Dosud nikdy v novodobé historii nebyly úroky tak nízko. Rada České národní banky srazila sazby na 0,05 procenta, což lze označit jako technickou nulu. Obvykle lze brát pokles sazeb jako dobrou zprávu, protože vede ke zlevnění úroků a úvěrů i hypoték. Podle ekonomů však bude tentokrát vliv zcela minimální. Na rekordní minimum totiž banka snížila sazby už v září a tak prostor k dalšímu propadu je velmi malý. Rozhodnutí lze spíše brát jako signál investorům, že centrální banka tuzemské ekonomice nevěří a chce je přimět k tomu, aby se začali zbavovat české měny. Následkem toho by se kurz koruny začal propadat, což by vedlo ke zdražení veškerého dováženého zboží i nákupů v cizině. Mohly by také podražit pohonné hmoty. Slabá koruna by však rozhýbala slábnoucí poptávku po českých výrobcích v cizině. A právě na exportu je česká ekonomika závislá.


Foto: Sanja Gjenero / Stock.XCHNG
Jednou z největších brzd prosperity je přehnaný strach, úzkost a pesimismus. Přesně to se nám stalo a ničíme tím sami sebe, píše poznámka Lidových novin. Lidé neutrácejí, ani neinvestují. V obavách z budoucnosti drží peníze na běžných účtech, na čemž prodělávají. Střádání, vydávané za protiklad utrácení, jež přivedlo Evropu do této krize, je považováno za cnost. Jenže ve společnosti, kde se peníze netočí a leží na účtech, se nežije dobře. Když nic neutratím, ani neinvestuji, nedovolím nikomu vydělat. Nikdo pak nemůže nabídnout lidem práci. Nemůže to skončit jinak než klesající životní úrovní a stoupající nezaměstnaností. Česká národní banka si to uvědomuje, a dělá vše, co může, aby ekonomiku rozhýbala. Její oživovací arzenál se už bohužel pomalu vyčerpává. Teď máme jedny z nejnižších úroků na světě. Jenže když se bojíte, nepůjčíte si, ani kdyby to bylo sebevýhodnější. Stáváme se do jisté míry evropským unikátem. Řadu zemí dusí to, že jim nevěří ostatní. My máme opačný problém. Ostatní nám věří, proto si je stát schopen na deset let půjčit za stejně vysoký úrok jako Rakousko, které patří mezi pět zemí EU s nejvyšším ratingem. Bohužel zbytečně nevěříme sami sobě. Slabé sebevědomí se spravuje hůř než nedůvěra ostatních, píší Lidové noviny.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Start druhého důchodového pilíře se může zpozdit o rok, píše deník Právo. Pokud vláda Petra Nečase /ODS/ chce reformu spustit na začátku příštího roku, musí koaliční poslanci příští týden ve Sněmovně přehlasovat veto prezidenta Václava Klause, který odmítl podepsat klíčovou prováděcí normu. Podle informací Práva z ministerstva práce a sociálních věcí a financí by v případě krachu při hlasování mohlo dojít k odkladu startu fondového pilíře o jeden rok. Nečasově vládě se sice přes odpor opozice i řady odborníků podařilo protlačit reformu penzí celým legislativním procesem už loni na podzim, vznik druhého pilíře ale nečekaně přibrzdil prezident Klaus. Podle něj je spuštění reformy hazardem s důvěrou občanů a se stabilitou důchodového systému. Lidé mají mít v rámci druhého důchodového pilíře možnost převést si do soukromého penzijního fondu tři procenta z pojištění, která by jinak odvedli do průběžného systému. K nim budou ale muset připojit další dvě procenta ze své hrubé mzdy. Rozhodnutí má být neodvolatelné a nezvratné. Výnosy pro účastníky přitom nejsou nijak zaručeny.


Foto: Tommy Johansen / Stock.XCHNG
Školy zkoušejí tablety, ale stát nemá ani na nové učebnice, píše Mladá fronta Dnes. Devatenáct škol se zapojilo do projektu, který má otestovat výuku pomocí tabletů. Ministerstvo školství však zatím zavedení iPadů do výuky neplánuje. IPady dostali například šesťáci ze Základní školy T.G. Masaryka v Otrokovicích. Zatím mohou tablet používat v češtině, dějepisu a angličtině. Přesto jsou nadšení. Tento nápad loni otestovali už v České Kamenici. Teď zkouší moderní technologie při výuce v rámci soukromého projektu Flexibook 1:1, na němž se nepodílí stát. V každé škole učitelé vybrali jednu třídu a přemluvili rodiče, kteří převzali za iPady odpovědnost. Pro školy je zkouška iPadů velmi důležitá. Jejich zavedení do výuky všech tříd by stálo statisíce korun. I kvůli vysokým nákladům stát zatím neplánuje zavedení iPadů nebo notebooků do výuky. Vyhodnocování projektu proběhne už v tomto školním roce, od příštího září by se měl rozšířit na více než tisíc žáků.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Letošní Vánoce budou zřejmě v mnohých českých rodinách skromnější než ty loňské. Jak totiž vyplynulo z průzkumu úvěrové společnosti Cetelem, více než polovina obyvatel hodlá za vánoční dárky pro své blízké utratit nanejvýš pět tisíc korun. Jak píše Právo, počet lidí, kteří plánují investovat do dárků přes 8000 korun, se snížil o 9 procent a těch, kteří chtějí koupit dárky za více než dvacet tisíc korun, klesl dokonce o polovinu. Na dárky pro děti chtějí jejich rodiče vynaložit 30 až 70 procent z celkové sumy. Přitom platí, čím jsou děti starší, tím vyšší částka to bude. Podle průzkumu každý desátý letos hodlá kvůli pořízení vánočních dárků a dalších nákupů sáhnout po úvěru.