Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Deníky komentují dění kolem otrav metanolem, který má v České republice již 23 obětí. Desítky lidí musely být s vážnými zdravotními problémy hospitalizovány. Kvůli otravám platí v Česku už několik dní zákaz prodeje lihovin s obsahem alkoholu 20 a více procent.

Foto: ČTK
Deníky komentují dění kolem otrav metanolem, který má v České republice již 23 obětí. Desítky lidí musely být s vážnými zdravotními problémy hospitalizovány. Kvůli otravám platí v Česku už několik dní zákaz prodeje lihovin s obsahem alkoholu 20 a více procent. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) zakázal ve čtvrtek večer i vývoz těchto lihovin z ČR. Reagoval tak především na kritiku Evropské komise, která je znepokojena tím, že se do zemí Evropské unie mohl dosud alkohol z Česka volně vyvážet. Brusel hrozil, že dovoz tvrdého alkoholu sám zakáže.

Mladá fronta Dnes komentuje především zákaz exportu. Uvádí, že obavy sousedních států z velkého množství úmrtí po otravách metanolem v Česku jsou sice pochopitelné, ale zákaz exportu nemůže případnému šíření nebezpečného alkoholu zabránit. "Jestli jedovatý alkohol proniká za hranice, není to rozhodně prostřednictvím oficiálních vývozů oficiálních výrobců," píše komentátor. Připomíná rovněž, že v případě otrav metanolem v jiných zemích export zakázán nebyl. A otravy v Česku dává do souvislosti s výskytem škodlivých látek v potravinách z Polska. "Bylo by asi dobře, kdyby bruselští komisaři chránili i české spotřebitele. Již půl roku se Česko marně domáhá u polských orgánů seznamu potravinářských firem, které k výrobě používaly posypovou sůl. Že nejde o jedovatou produkci? A jak to můžeme zjistit? Karcinogeny působí dlouhodobě," stojí v komentáři.

Foto: ČTK
Hospodářské noviny ve svém komentáři hodnotí postoj prezidenta Václava Klause, který označil vyhlášení zákazu prodeje tvrdého alkoholu za nerozumné a silácké řešení metanolové krize. Podle deníku je to ale zjednodušující názor. V tom však spočívá Klausův politický instinkt: jednoduchý, jednostranný a vyhrocený názor zaručeně zaujme, míní komentátor. U negativních jevů je přitom podle Hospodářských novin vždy nutná vyváženost osvěty a prevence, státní kontroly a transparentních pravidel a také trestů. "Jen opravdu zaslepení doktrináři věří, že se vše dá řešit zákazy, nebo na druhé straně malými daněmi," píše komentátor. "Pokud začne umírat tolik lidí, jako zemřelo v současné metanolové aféře, byla dočasná prohibice jediný správný postup a není na ní vůbec nic siláckého," dodává.

Komentář v Lidových novinách se zaměřuje obecně na dlouhotrvající problémy s obsahem různých potravin. "Med, pančovaný lacinými sirupy a plný cukru, je rozhodně rozšířenější než pančovaný alkohol. Jen se po něm neumírá, a tak se o jeho výskytu neinformuje tak hlasitě. Ale zato už léta. Párky nemusejí od konce 90. let minulého století obsahovat maso, a tak se pančují vším možným. Paštiky bývají nastaveny vepřovou kůží a jahodové marmelády zase jablky," uvádí. Pančování potravin se podle komentáře LN stalo v České republice standardem a mimořádně často se objevují také skandály se zkaženým jídlem.

Foto: ČTK
Současné metanolové kauze se obsáhle věnuje i deník Právo. Mimo jiné uvádí, že se zavedením prohibice na tvrdý alkohol v Česku souhlasí více než šedesát procent lidí. Ukázal to průzkum společnosti SENAP. Jedna pětina dotázaných se ale domnívá, že vyhlášení prohibice prodej nelegálního alkoholu nezastaví. Třetina veřejnosti si myslí, že za vlnu úmrtí může především černá výroba alkoholu a pak nedůsledná kontrola výrobců a prodejců alkoholu. Více než 40 procent oslovených je toho názoru, že nejlepším nástrojem pro likvidaci černého trhu s alkoholem je udělení vysokých trestů výrobcům i distributorům pančovaného alkoholu.


Petr Nečas, foto: ČTK
Premiér Petr Nečas z ODS v rozhovoru pro Hospodářské noviny znovu potvrdil, že pokud vládní stabilizační balíček nezíská ve sněmovně většinu, není jiná možnost než vyhlásit předčasné volby. Věří přitom, že s šesticí rebelujících poslanců ODS, kteří by mohli výsledek hlasování zvrátit, dojde k rozumnému kompromisu. Už jen proto, že sami tito poslanci deklarují, že si pád vlády nepřejí. Premiér potvrdil, že je připraven s rebely jednat, nikoliv ale v přímém přenosu. Věří, že se dohodne i s dalšími členy poslaneckého klubu ODS, kteří mají problémy s přijetím stabilizačních opatření vlády, zejména se zvyšováním daní. Na otázku, proč by v případě nepřijetí vládního balíčku nemohl prezident pověřit sestavením vlády někoho jiného, a vyhnout se tak předčasným volbám, Nečas odpověděl, že by došlo k tak zásadnímu porušení koaliční smlouvy, že by tuto podporu vláda sotva znovu získala na stejném koaličním půdorysu. V takové situaci by předčasné volby byly jediným korektním řešením.


Že po startu penzijní reformy budou na důchodovém účtu chybět peníze, s tím se počítalo od samého začátku, píše se v sloupku Lidových novin. A když se navíc přidala hospodářská krize, není výhled nijak oslňující. Reforma má jistě určitý náběh a tento stav by neměl trvat příliš dlouho. O tom, jak bude za dva roky shánět peníze nová vláda, můžeme ale jen spekulovat. Ani ti, kteří zvažují vstup do druhého důchodového pilíře, nemohou sázet na žádnou jistotu. Je tu i možnost, že vše, co si za nějaký čas naspoří, jim v jisté situaci sebere erár. Všichni přitom zvažujeme svou budoucnost v delším čase, než je jedno volební období. Kvůli politikům se však mění pravidla spoření na důchod rychlostí módních trendů. Spolupráce mezi státem a občany stojí na vzájemné důvěře, na současné politické elity přitom spoléhat nelze. Důchody budou zřejmě v budoucnu stále víc připomínat ruskou ruletu, píší Lidové noviny.


Miloš Zeman
Mladá fronta Dnes se zajímala o podnikatelské pozadí nejbližších spolupracovníků prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Kromě kontroverzního lobbisty Miroslava Šloufa, který má komunistickou minulost, k nim patří především členové nejvyššího vedení Strany práv občanů Zemanovců Vratislav Mlynář a Martin Nejedlý. Oba do strany a k Zemanovi přivedl právě Šlouf, seznámil se s nimi díky jejich podnikatelským aktivitám. Martin Nejedlý zastupoval společnost Plynostav, která stavěla plynovod na Kamčatce, a předseda SPOZ Mlynář se se Šloufem také seznámil prostřednictvím byznysu. Všichni tři získávají na Zemanovu prezidentskou kampaň finanční prostředky, sami mu darovali po milionu. Zeman přitom ví, že se spoluprací se Šloufem nemůže příliš chlubit, píše deník. Proto už několikrát zdůraznil, že v případě svého vítězství si Šloufa s sebou na Hrad určitě nevezme. Šlouf ale tvrdí, že sám je v pozadí. "Podařilo se nám dát dohromady partu mladých lidí. Ti to táhnou,"řekl v Mladé frontě Dnes.


Deník Právo informuje o mimořádné výstavě fotografií se sociální tématikou v pražské galerii Leica. Jsou tu vystaveny práce jedenácti autorů z meziválečného období, jejichž jména jsou v oboru sociální fotografie skutečnými pojmy. Na černobílých snímcích jsou zachyceny různé podoby chudoby a nouze, žebráci, potulní muzikanti nebo děti z dělnických kolonií. Historické fotografie z r. 1934 dokumentují neštěstí na dole Nelson, jinde jsou zachyceny chudé uhlířky před Národním divadlem v Praze. A proč výstava nazvaná Neúprosné světlo ukazuje bídu před desítkami let, a ne tu dnešní, ptá se autor? Protože chudoba a vykořeněnost mají stejný charakter dnes jako před staletími. Výraz v očích u prvorepublikových žebráků je stejný jako u dnešních bezdomovců před moderním obchodním řetězcem, uzavírá recenzent v Právu.