Přehled tisku

ceska_posta.jpg
0:00
/
0:00

Pomoci dlužníkům řešit jejich obtížnou situaci chce Česká pošta prostřednictvím nové služby Dluhové inkaso obyvatel. V rámci pilotního projektu ji od května do června testovala v Karlovarském a Plzeňském kraji.

Foto: Archiv Radia Praha
Pomoci dlužníkům řešit jejich obtížnou situaci chce Česká pošta prostřednictvím nové služby Dluhové inkaso obyvatel. V rámci pilotního projektu ji od května do června testovala v Karlovarském a Plzeňském kraji. Jak píše Právo, v lednu ji naostro spustí v celé republice. Pilotní program ukázal, že poště zákazníci věří, a proto se nemálo z nich po oslovení rozhodlo jejím prostřednictvím řešit svou komplikovanou finanční situaci, uvedl generální ředitel České pošty Petr Zatloukal. A jak bude nová služba vypadat? Česká pošta s mandátem od věřitele doručí dlužníkovi dopis s informací o existujícím závazku a doporučí mu, jak by měl postupovat. Podle ministra financí Miroslava Kalouska /TOP 09/ je služba především krokem vstříc vůči lidem s nejnižšími příjmy, kteří jsou často nejhůře informačně vybavení.


Foto: Archiv Radia Praha
V penzijní reformě, která má odstartovat příští rok v lednu, je podle právních expertů chyba. Píše to deník E15, podle kterého by se z ní mohli radovat živnostníci. Podle novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která již vyšla ve Sbírce zákonů a má od prvního ledna platit, by mohly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platit na pojištění 8,5 procenta z vyměřovacího základu místo současných 28 procent. Stačilo by, aby se přihlásily do nového fondového pilíře, upozorňuje E15. Tato chyba v zákoně by podle E15 připravila stát o zhruba 20 miliard korun ročně. Z oněch 8,5 procenta má jít pět procentních bodů pojistného do nového fondu, takže do průběžného systému by na výběru pojistného stát přišel skoro o 90 procent současných plateb. Zmatek v normě způsobily podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívové pozměňovací návrhy v parlamentu. Nejde tedy o omyl, který by byl už v původním návrhu.


Foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Téměř 60 procent Romů v produktivním věku od 15 do 64 let nemá zaměstnání a ani neusiluje o to, si ho najít, píše deník Právo. Z hlediska trhu práce tak více než 70 tisíc práceschopných Romů vlastně neexistuje. Žádný úřad práce je neeviduje jako uchazeče o zaměstnání a příjemce podpory. Vyplývá to z odpovědí vládní Agentury pro sociální začleňování Romů na otázky deníku Právo. Podle ředitele odboru pro sociální začleňování při Úřadu vlády Martina Šimáčka je největším problémem právě neúčast Romů na pracovním trhu. Zhruba 56 procent není zaměstnaných, ani nehledají práci. Ti, kteří si práci aktivně hledají, tvoří pouze pět procent v produktivním věku. Romy podle Šimáčka diskriminuje hlavně slabé vzdělání a praxe. V zaměstnanosti je diskriminace větší u malých firem, při přijímání do malých pracovních kolektivů.


Foto: Archiv Radia Praha
Benzín mírně zdraží a bude ho prodávat méně distributorů. Jak napsaly Hospodářské noviny, zřejmě skončí i některé menší čerpací stanice. Taková situace nastane - zřejmě už příští rok - na českém trhu s pohonnými hmotami. Vláda totiž chystá další zákon, jímž hodlá omezit černý trh. Obchodníci, kteří dodávají do čerpacích stanic naftu a benzín, mají mít povinnost skládat minimálně desetimilionovou kauci. A někteří distributoři budou mít s její výší potíže. Opatření má zabránit zakládání firem jen naoko a daňovým únikům. Ty podle odhadů činí ročně osm miliard korun. Petrolejáři odhadují, že se prodává až 15 procent nezdaněného paliva z celkově prodaného množství a že nastrčení bílí koně figurují až ve třetině z registrovaného počtu 1500 obchodníků. Ti dodávají pohonné hmoty až o dvě koruny laciněji, než je běžná cena u poctivých plátců dně.


Foto: Kristýna Maková / Archiv Radia Praha
Lidé se po metanolové aféře bojí vodky. Prodej klesl o třetinu, píše Mladá fronta Dnes. Před měsícem položil šéf likérky Drak před novináře na stůl milion korun a prohlásil, že je dá tomu, kdo najde viníka metanolové aféry. Teď to vypadá, jako by si vypsal odměnu sám na sebe. Policisté jej obvinili z ohrožování zdraví závadnými potravinami. Hrozí mu až osm let vězení. Na světě je také první přesnější účet za prohibici. Zástupci největších likérek z Unie výrobců a dovozců lihovin si nechali vypracovat průzkum o prodejích lihovin na počátku října, tedy krátce po uvolnění prohibice. Nákupy klesly v průměru o 18 až 20 procent, řekl prezident Unie Petr Pavlík. Průzkum podle něj proběhl jen v největších obchodních řetězcích. Nejvíce zasaženou kategorií byla vodka, jejíž prodeje klesly o třetinu. Naopak zatím nejméně zasaženou kategorií je tuzemák, jehož prodej se snížil jen o 2,5 procenta. U něj však mohlo zafungovat rychlé zásobení restaurací a hospod v řetězcích, protože mnoho obchodů ještě čekalo na tzv. rodné listy, aby mohly běžně prodávat.


Pavel Horák, foto: VZP
Ve zdravotnictví přituhuje. Jak uvádí Lidové noviny, platby Všeobecné zdravotní pojišťovny lékařům a nemocnicím se během měsíce začnou opožďovat a mezi jejím šéfem Pavlem Horákem a ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem /TOP 09/ přechází spory v otevřenou slovní šarvátku. Šéf VZP Horák říká, že mezera mezi příjmy a výdaji trvá od roku 2008. Doteď se doplňovala z rezerv. Dnes peníze došly. Kromě zpřísnění lázní a zvýšení poplatků na 100 korun, se nic nestalo, uvádí Horák. Ministerstvo zatím odmítá jak spekulace o nucené správě, tak to, že by chtělo hlavně Horákův odchod. Kromě hospodaření a financování projektu IZIP vyčítá ministr Heger šéfovi VZP přezíravé chování k lékařům a nemocnicím, kterým dodnes od VZP nepřišlo vyúčtování loňského roku. Podle Pavla Horáka to ale není výjimečné, dříve mu to prý ministr nevyčítal. Do všeho vstupují navíc zájmy některých poslanců a členů správní rady VZP.


Foto: Archiv Radia Praha
Sedlák vězněný komunisty, zazdil do zdi vězení dopis, píše Mladá fronta Dnes. Příběh připomíná Vernův román, v němž naleznou v břiše žraloka láhev se vzkazem trosečníků. Dopisy do lahví tentokrát ukryli političtí vězni, kteří se v padesátých letech ocitli v kriminále ve Chvalovicích na Znojemsku. Aby zanechali zprávu o svém osudu, napsali svá jména do lahví a ty zazdili do zdi vězení. Dopisy nalezli až po revoluci zedníci, kteří budovu opravovali. To bylo před deseti lety a od té doby redakce Mladé fronty Dnes hledala někoho, kdo v zoufalství své jméno na papír napsal. Podařilo se to až letos. Jedním z vězňů byl Antonín Vedra z Blížkovic. Už nežije, ale jeho osud popsala jeho dcera Marie. Vedra se ocitl ve vězení jen proto, že jako sedlák nechtěl vstoupit do družstva. Marie vzpomíná, jak jej navštívila. Tehdy musel mít jen dřeváky, aby nemohl ve sněhu utéct. Nakonec do družstva vstoupil, kdyby to neudělal, čekalo by rodinu vystěhování do pohraničí.


Foto: ČTK
Olašský král dostal do rakve i karty, uvádí Lidové noviny, které informují o pohřbu Jana Lipy. Tři dny truchlení, ale i mince, klobouk, koňak a další předměty ukládané ještě v katedrále do rakve. Tak vypadá pohřeb olašského romského krále. Zemřel v Ostravě ve věku 72 let. Kvůli němu přijelo do města několik set olašských Romů. Role olašského krále je zvyková, členové komunity z něj mají respekt větší než z policie. V jeho rukou se soustředí pravomoc rozhodovat spory mezi rody, trestat přestupky, může udělit i nejtěžší trest, jímž je vyloučení z komunity. Rozhodoval spravedlivě, shodují se lidé na pohřbu. O tom, kdo bude jeho nástupcem, zatím není jasno, komunita o tom rozhodne zřejmě až za rok, kdy se po době smutku sejdou starší. Je pravděpodobné, že budou respektovat Lipovo přání, aby jeho pozici zaujal mladší syn Josef Daniš. Může však nastat podobná situace jako před 12 lety, kdy si po zvolení Lipy část tuzemských Olachů zvolila svého dalšího krále Jana Horvátha z Brna. Například nedávnou střelbu mezi klany ale oba králové urovnávali sami, ani policie pak nezjistila, kdo střílel.


Foto: Archiv Radia Praha
Proč se ve vztazích lidé nejčastěji hádají? Podle unikátního průzkumu jsou nejčastěji vinny nepodstatné důvody. Až pak přicházejí na řadu peníze či výchova dětí. Jak píše Mladá fronta Dnes, průzkum ukázal, že lidé spokojení se svým příjmem jsou spokojenější i se svým partnerským vztahem. Stačí málo a manželé se pohádají - třeba kvůli neutřenému prachu nebo ponožkám, které končí v koši s prádlem otočené naruby. Kvůli podobným malichernostem vzniká až 38,5 procenta hádek. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK, která oslovila dva tisíce Čechů a Slováků s otázkou, proč se s partnerem hádají. Malichernosti jsou příčinou neshod častěji u Slováků, než u Čechů. Na Slovensku se kvůli nim hádá 44 procent partnerů. Druhým nejzávažnějším důvodem jsou rodinné finance, které rozhádají více než čtvrtinu vztahů v obou zemích. Překvapivě nejméně se naopak partneři hádají kvůli flirtu. Spory jsou podle psychologů přirozenou a důležitou součástí každého vztahu. Překvapivé je i to, že čtvrtina párů se podle průzkumů nehádá vůbec, na Slovensku je to necelá pětina.


Foto: Archiv Radia Praha
Tradiční rodině zvoní hrana, přibývá sólistů, píše Právo. Je to jeden z fenoménů dnešní doby. Osamoceně žijících lidí, tzv. single, byť jsou v produktivním věku a zralí na založení rodiny, v Česku přibývá. Podle statistik je u nás už více než čtvrtina domácností tvořena pouze jedním člověkem. Za patnáct let jich přibylo více než půl miliónu. Sólisté sice navazují i více vztahů, plodí děti, jenže do tradičního společného rodinného života nejdou. Odrazuje je nejen nutnost více se otáčet v práci, aby si ji udrželi, tlak na nové kariérní výkony a z toho plynoucí nedostatek času na rodinu, ale i touha poznat více partnerů a finanční náročnost rodinného soužití. Na první pohled je to paradox, protože díky sociálním sítím lidé mezi sebou naopak komunikují více než kdy předtím. Jenže sociální sítě člověka ze samoty, co se dlouhodobého skutečného vztahu týče, stejně nevytrhnou.