Parta poslanců kolem Petra Tluchoře z ODS se zlobí, že jdou jí podsouvány jiné motivy než idealistický odpor proti zvyšování daní. Pan Tluchoř si dokonce dal první jasně formulovanou vyjednávací podmínku pro případnou podporu vládního balíčku: premiér musí veřejně vyvrátit nařčení, že je vedou i jiné než daňové motivy, píše autorka Sloupku Lidových novin.
Petr Tluchoř, foto: ČTK
Parta poslanců kolem Petra Tluchoře z ODS se zlobí, že jdou jí podsouvány jiné motivy než idealistický odpor proti zvyšování daní. Pan Tluchoř si dokonce dal první jasně formulovanou vyjednávací podmínku pro případnou podporu vládního balíčku: premiér musí veřejně vyvrátit nařčení, že je vedou i jiné než daňové motivy, píše autorka Sloupku Lidových novin. Vymezit se proti premiérovi na DPH vypadalo jako chytrá sázka na jistotu. Zvlášť poté, co si Petr Nečas zarputilou obhajobou návrhu, který zjevně škodí ekonomice, sám naběhl do pasti. Vyšší DPH je nepopulární, hospodářsky nesmyslná a jde skutečně proti slibům i ideálům občanských demokratů. Jenže v jakékoliv debatě nejde jen o to, co se říká, ale také kdo, kdy a jak to říká. Stručně řečeno o důvěryhodnost a přesvědčivost. Ze všech, kdo se do Nečasova balíčku navážejí, se dá systematický odpor ke zvyšování daní připsat jen Borisi Šťastnému. Blízký přítel prezidenta ho názorově plně stínuje a tento případ není výjimkou. Borisi Šťastnému navíc nevadí vyšší DPH, ale vyšší daň z příjmu pro bohaté. Ta nechává tluchořovce chladnými, protože na rozdíl od DPH nedráždí davy. Kolikrát jsme v minulosti slyšeli pana Tluchoře nebo Šnajdra mluvit o nebezpečí vysokých daní? Proč ještě v půli léta nechali balíček s vyšší DPH projít a dnes je pro ně nepřijatelný? Co se od té doby změnilo? Tato otázky si klade autorka Sloupku Lidových novin.
Foto: Evropská komise
Evropská komise chce zastavit Česku proplácení dotací evropských fondů ve výši téměř 20 miliard korun z projektů v dopravě, životním prostředí a v Ústeckém kraji. Souvisí to se špatným spravováním evropských peněz, píše Mladá fronta Dnes. Češi nyní se zástupci Evropské komise vyjednávají, aby se tato částka snížila. Evropská komise sice v červenci zastavené proplácení dotací po čtyřech měsících obnovila, ale nejhorší nesrovnalosti řešila zvlášť. "Jednání stále probíhají. Záměr je najít shodu co nejdříve, aby Evropská komise uvolnila platby u operačních programů ještě letos,"řekl listu mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Nejhůře je na tom program Doprava, který by měl přijít o 12,5 miliardy ze 170 miliard, které Česko může vyčerpat v sedmiletém rozpočtu, uvádí Mladá fronta Dnes. Evropské komisi se v minulosti nelíbila dostavba dálnice D8, most v Kolíně nebo silnice v Nymburku kvůli předražení nebo manipulaci se zakázkami, vše z doby ministra Aleše Řebíčka z ODS. Další tři miliardy chce Brusel stáhnout z ústeckého programu Severozápad, který vyšetřuje policie, a 4,3 miliardy korun z programu Životní prostředí. Komise zastavila i dotace v programu Rybářství, zřejmě kvůli vyšetřování hejtmanských zásahů do čerpání fondů ve středních Čechách, vyjmenovává Mladá fronta Dnes.
V Česku bude v příštích dvou až třech letech hůř. Píší to Lidové noviny, podle kterých si ministerstvo práce a sociálních věcí zažádalo o více peněz pro nezaměstnané a chudé. Jak to bude vypadat řečí čísel? Zatímco letos úřady vyplatí na dávkách v hmotné nouzi pět a půl miliardy korun, za tři roky už rozdají miliard sedm. Pomoc totiž bude potřebovat stále více lidí. Podle odhadů ministerstva práce má růst nezaměstnanost. A kde je třeba hledat příčinu problémů? Odborníci, které Lidové noviny oslovily, tvrdí, že za vše může malá poptávka. Lidé se snaží spíše šetřit a tím sami omezují počet pracovních míst. Firmy, které nevydělávají, totiž samozřejmě své zaměstnance propouštějí. V příštím roce by tak k nynějším 485 600 lidem bez práce mohlo v Česku přibýt až 10 tisíc nových nezaměstnaných, píší Lidové noviny.
"Vyšetřovaný manažer pracoval v Czechinvestu za dva platy", hlásá jeden z titulků Hospodářských novin. Článek je o vysoce postaveném manažerovi státního podniku Radku Šoltysovi, kterého policisté vyšetřují kvůli podezření ze zmanipulování zakázky na zprostředkovatele obchodů s volnými průmyslovými zónami. Podle zjištění Hospodářských novin bral do července dva platy - jeden jako zaměstnanec Czechinvestu, druhý jako pracovník najatý přes personální agenturu. Do svého nuceného odchodu řídil investiční divizi firmy. Zároveň na poloviční úvazek vedl oddělení zahraničních zastoupení. To znamená, že sám sobě dělal šéfa i podřízeného, upozorňují Hospodářské noviny.
A ještě jednou stejný list, který píše, že soukromé střední školy v Česku jsou mezinárodní špičkou, soukromé univerzity jsou ale na tom opačně. Podle zjištění Hospodářských novin je hlavní důvod ve směru toku peněz od českých mecenášů. Úspěšné střední školy těží hlavně z nadačních fondů podnikatelů. Díky nim mají školy dostatek peněz, aby si mohly najmout kvalitní učitele. A proč to tak nejde i s vysokými školami? Do nich sice podnikatelé posílají peníze také, ale většinou jdou do stipendijních programů. Studentům tak zajišťují pobyt na kvalitních univerzitách v zahraničí. A podle odborníků je to tak dobře. Pokud mohou žáci vyjet na kvalitní soukromou školu do ciziny, je prý zbytečné jí zakládat v Česku, zjistily Hospodářské noviny.
Zdravotní péče o zvířata se vyrovná té lidské. Češi utrácejí tisíce za zdraví svých mazlíčků, píše Mladá fronta Dnes. Komplikované operace, infuze nebo rozbory krve - to vše jsou majitelé ochotni svým kočkám, psům nebo králíkům zaplatit. Mazlíčky totiž považují za plnohodnotné členy rodiny. Podle odhadů agentury GfK Češi ročně utratí za veterináře více než dvě miliardy korun. Další miliardy vydávají za krmivo. Podle Mladé fronty Dnes se poptávce přizpůsobují i pojišťovny. Zájemci díky tomu mohou využít produkty jako Hafan, Mazlíček nebo Pejsek a kočička. Z nich pojišťovny hradí veterinární vyšetření ale i pobyty v hotelu pro zvířata, informuje Mladá fronta Dnes.
Foto: Ron Offermans, Creative Commons 3.0
Jak uvádí na svých stránkách deník Právo, plavou v českých řekách úhoři s vysílačkami v břiše. Jde o jeden z největších vědeckých experimentů u nás. Pomocí čipů zašitých do úhořů chtějí odborníci tyto ryby ochránit. Budou tak moci sledovat jejich cestu do moře, kam táhnou kvůli rozmnožování. Cíle často nedosáhnou kvůli lopatkám turbín ve vodních elektrárnách, řekl listu Jiří Musil z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze. Vědci se snaží zmapovat časový průběh migrace. V budoucnu by ji díky tomu mohli předpovídat a domluvit se podle toho s elektrárnami na odstávkách turbín, píše deník Právo.
Tomáš Berdych, foto: ČTK
Výrazný úspěch v podobě vítězství nad Rogerem Federerem ve čtvrtfinále US Open má za sebou Tomáš Berdych. Deník Sport se ptá, zda může český tenista projít až do finále. V cestě mu stojí světová čtyřka, Brit Andy Murray. Přesto podle expertů může Tomáš Berdych uspět. Se svěřencem Ivana Lendla má totiž pozitivní bilanci. Porazil ho už čtyřikrát, prohrál jen dvakrát. To, že skóre ještě vylepší, tipují mimo jiné kapitán daviscupového týmu Jaroslav Navrátil nebo vítěz Davisova poháru Tomáš Šmíd, píše deník Sport.
