Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři věnuje začátku školního roku - a rovnou také studentským volbám, které proběhnou na středních školách ještě tento týden.
Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři věnuje začátku školního roku - a rovnou také studentským volbám, které proběhnou na středních školách ještě tento týden. Studentské volby "nanečisto" se konaly už před dvěma lety a jejich parlamentní podobu si tehdy vyzkoušelo na dvacet tisíc středoškoláků. Zvítězily v nich ODS, TOP 09 a Věci veřejné, zato sociální demokraté příliš neuspěli. Letos se hlasování zopakuje před krajskými volbami. Podle deníku to má spoustu výhod: ty studentské jsou mnohonásobně levnější, dá se na nich názorně procvičit matematika, český jazyk, estetická i tělesná výchova a v hudební výchově například nácvik písně Ach, není tu, není, co by mne těšilo. Kandidáti do podzimních voleb by ale měli být na výsledky studentských voleb možná zvědavější, než na ty "dospělácké". Je jasné, že mnozí hrdinové volební kampaně, kteří poženou studenty místo za vzděláním k lopatě, si u středoškolských voleb neškrtnou.
Školství v souvislosti se začátkem nového školního roku komentují ve svých 99 slovech i Hospodářské noviny. Srovnávají přitom úroveň českých školáků s finskými, kteří v mezinárodních testech obsazují "medailová" místa. Češi se zato propadli do podprůměru. Za finským úspěchem jsou dva důvody: učitel je ve Finsku prestižní povolání, na pedagogické fakulty se dostávají jen ti nejlepší. A slabším žákům, kteří by jinak kazili výsledky ostatním, se dostává zvláštní podpory a péče. Respekt učitelského povolání ve Finsku se přitom neopírá jen o platy, ty jsou sice dobré, ale ne špičkové. Učitelé ale vědí, že budou mít možnost se stále vzdělávat, a také že budou požívat vážnosti. Jaké z toho plyne poučení pro Česko? Začněme těmi platy. Vyšleme chytré hlavy na zkušenou, a nejen do Finska, uzavírá deník.
vo co gou
Právo píše o novince, kterou přináší nový školní rok - ředitelé škol mohou rozhodnout o tom, že zkrátí přestávku mezi vyučovacími hodinami z deseti na pět minut. Ministerstvo školství tak chtělo vyjít vstříc dětem, které do školy denně dojíždějí, aby tak mohly snáze chytit vlak nebo autobus. Ze stejného důvodu umožňuje prodloužit dopolední výuku z pěti na šest hodin. Místo chvály se na ně ale snesla kritika. Záměr naopak vyvolal debatu, zda by nebylo lepší sáhnout na vyučovací hodinu a místo 45 minut učit třeba jen čtyřicet. Podle Jaroslava Jiráska z Rady Asociace ředitelů základních škol je zkrácení přestávek o pět minut zcela marginální záležitostí, která problém dojíždění nijak neřeší. Pět minut však dítěti k odpočinku mezi hodinami naprosto nestačí. Tím spíš, že přitom žáci nestihnou ani přejít z jedné třídy do druhé.
Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International
V Česku zřejmě opět poroste daň z přidané hodnoty, informuje Mladá fronta Dnes. Nečasova vláda chce tento týden ve sněmovně prosadit zvýšení sazeb DPH na 15 a 21 procent. Ekonomové přitom další růst DPH kritizují. A zvyšovat se mohou i další daně, například daň z příjmu nad sto tisíc korun, daně z převodu nemovitostí, jednat se bude i zrušení některých daňových slev. Vláda tak pokračuje ve své strategii omezování rozpočtových schodků. Chce dosáhnout lepšího hodnocení ČR na finančních trzích a zajistit, aby nám svět i nadále levně půjčoval. DPH naposledy rostla v tomto roce, připomíná deník. Nižší sazba se zvedla z deseti na čtrnáct procent. Stát však nevybral tolik, kolik očekával. Lidé začali na některých druzích zboží více šetřit. Mnozí ekonomové plány Nečasova kabinetu na další zvyšování DPH kritizují. Podle nich je to ve chvíli, kdy je česká ekonomika v recesi a současně je šestou nejméně zadluženou ekonomikou v EU, zbytečný krok, uvádí deník.
Ilustrační foto
Na "švindl", který se objevil v několika českých nemocnicích, upozorňují Lidové noviny. Přišlo se na něj náhodou, když se na dokumentu o vyšetření pacienta na cétéčku objevilo na štítku jiné číslo přístroje, než pod kterým přišel původně do nemocnice. Podle soudního znalce Zdeňka Jelínka to prokazuje jednoznačně nezákonnou praxi. České státní nemocnice podle něj v minulých letech pod rouškou obyčejné opravy stávajících zařízení nakoupily za čtvrt miliardy nové přístroje. Stalo se tak sice ve prospěch pacientů, ale bez veřejné soutěže a v mnoha případech také zbytečně draho. Znalec svým zjištěním rozpoutal vlnu kontrol ve státních nemocnicích po celé zemi. Kontrola ukázala, že jiné štítky jsou u dalších šesti drahých zařízení, kde nemocnice původně ohlašovaly, že se jedná jen o jeho vylepšení, jakýsi "upgrade". Takto postupovali například v Ostravě,, Olomouci, Praze nebo v Brně. Nemocnicím, kde se prokáže porušení zákona, hrozí statisícové pokuty. Ministr zdravotnictví už nákup nových přístrojů formou jejich "modernizace" zakázal, píší Lidové noviny.
Praha si udělá byznys z odtahů aut, píší Hospodářské noviny. Přinese jí to desítky milionů korun. Na pražském magistrátu vzniká plán na zvýšení poplatků za odtažení auta ze současných 1300 korun až na dvojnásobek. Špatně zaparkovaná auta by tak mohla v příštích letech přinést městské pokladně o desítky milionů korun víc než dosud. Pražský primátor Bohuslav Svoboda z ODS opatření brání s tím, že cena za odtahy se nezvyšovala jedenáct let. Hlavní město se navíc chce zbavit závislosti na soukromé firmě, kterou si nyní na odtahy najímá. Podle Svobody by Praha měla odtahy aut do dvou let zvládnout vlastními silami. I proto rozběhla tendr na nákup dalších dvanácti odtahových vozů. Současný počet na pokrytí metropole nestačí. Jen loni bylo v Praze více 36 tisíc nařízených odtahů. Ty vynesly bezmála 58 milionů korun. Jenže polovinu z této částky získala odtahová společnost Besico. Napříště se už město se soukromou firmou dělit nechce.
Deník Právo upozorňuje na to, že soupis majetku, o který by se mohlo jednat v církevních restitucích, už existuje. Jenže je tajný. V roce 1997 ho vládě předložil tehdejší ministr kultury Jaromír Talíř. Tento seznam by podle deníku splnil to, po čem volá sociální demokracie: byl by výčtový, obsahuje zhruba 33 tisíc položek, a tehdejší odhad vraceného majetku by nepřesáhl sto miliard korun. Současný návrh církevních restitucí, na kterém se dohodli vládní činitelé se zástupci církví, ale vydává každý majetek, na který si církev ukáže a současně doloží, že jí před únorem 1948 patřil. Současný náměstek ministryně kultury František Mikeš přitom nedávno v České televizi existenci seznamu k vydávání církevního majetku popřel. "Žádný seznam není. Seznam bude vznikat výdejem," cituje Právo Mikeše. Podle nového návrhu by stát měl vydat církvím majetek za 75 miliard a jako finanční náhradu za majetek, který vydat nelze, by v příštích 30 letech vyplatil dalších 59 miliard, zvýšených o inflaci.
Lidové noviny informují o válce elektrárenské společnosti ČEZ s albánskými úřady. Ty vyzvaly ČEZ, aby jim na dodatečné dani zaplatil půl miliardy korun. Společnost kontrovala hrozbou, že odpojí státní podniky, které jí dluží přes miliardu korun za nezaplacené účty. Podnikání v Albánii se podle deníku stává pro ČEZ noční můrou. Nepomohla ani nedávná intervence premiéra Petra Nečase při návštěvě Tirany, ani výzva Světové banky k uklidnění situace. Konflikt v posledních dnech opět eskaluje. V loňské výroční zprávě ČEZ varoval, že pokud se neférové podmínky podnikání v Albánii nezmění, prodělá zde během tří let až deset miliard korun. Konflikt se už začíná promítat i do česko - albánských vztahů. Situaci bude tento týden řešit i ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba z ODS.
