Vít Bárta, nepravomocně odsouzený za korupci, nepřekvapil, když nesložil poslanecký mandát. V Hospodářských novinách to soudí autor 99 slov
Vít Bárta (vlevo) s Jaroslavem Škárkou (vpravo) u soudu, foto: ČTK
Vít Bárta, nepravomocně odsouzený za korupci, nepřekvapil, když nesložil poslanecký mandát. V Hospodářských novinách to soudí autor 99 slov. Slíbil sice veřejně, že opustí vysokou politiku v případě svého odsouzení, poslanecký mandát ale v očích Víta Bárty vysoká politika zřejmě není. Diskreditace Věcí veřejných pokračuje od chvíle, kdy ve volbách získaly téměř 11 procent hlasů. Navzdory řečem o komplotu jde o diskreditaci v jejich vlastní režii. Vítu Bártovi může připadat soudní verdikt nespravedlivý, ale v aktivní politice už zkrátka nemá co dělat. Stejně jako kdyby hasič odsouzený za žhářství chtěl po odvolání dál pracovat v hasičském sboru.
Přísné verdikty pro expolitiky Věcí veřejných musí posloužit jako odrazový můstek pro další podobné kauzy. Podle Lidových novin jen tlak společnosti a vzpoura policistů a žalobců mohou rozmetat kmotrovské vazby, jimiž je Česko prolezlé. Server Lidovky.cz oslovil čtyři desítky policistů, soudců, státních zástupců, sociologů nebo expertů na bezpečnost státu a zeptal se jich, proč se justici nedaří stíhat a trestat podezřelé aktivity, uplácení a tunelování. Nejčastěji jsou za tím podle deníku politici, kteří sami vznik kmotrovského podhoubí umožňují. Provázanost kmotrů a politiků zmiňuje i šéf Transparency International David Ondráčka. Klientelistické sítě podle něj jsou promyšlené, tvoří si vlastní krytí a ve skutečnosti přebírají vládu ve státě. A vzpouru hlásí i veřejnost. Po procesu s Věcmi veřejnými vidí lidé v kritizovaných odposleších a tajných nahrávkách způsob, jak s prohnilostí bojovat. Jejich existence prý škodí méně než obsah, napsaly Lidové noviny.
Foto: Zanetta Hardy / Stock.XCHNG
V poslanecké kanceláři semilského starosty Jana Farského vznikl v tichosti zákon, který by do boje s úplatky mohl promluvit víc než regulace lobbingu, reforma protikorupční policie a přísnější veřejné zakázky dohromady. Napsaly do Hospodářské noviny. Politik TOP 09 totiž převedl do českých paragrafů to, což už přes rok úspěšně funguje na Slovensku, totiž povinnost státních, krajských či městských úřadů a firem zveřejňovat na internetu úplně všechny obchodní smlouvy. Tedy i ty, na které se nevztahuje zákon o veřejných zakázkách. Zákon by ještě v dubnu měli dostat na stůl poslanci, aby mohl platit od roku 2013. Návrh má slušnou šanci projít, podporují ho jak opoziční politici, tak zástupci koalice. Zamítavé hlasy se ale ozvou nejspíš z regionů. Zatímco Starostové ho nejspíš nepotopí, zástupci obcí z jiných stran si servítky brát nebudou. Například starosta Rychnova u Jablonce František Chlouba ho považuje za protikorupční opatření na efekt. V obci to ale zkomplikuje život a zvedne byrokracii. Argumenty Farského jsou ale výmluvné. Za drobné nákupy do milionu korun se v Česku utratí ročně 180 miliard. Na tyto obchody se přitom nevztahuje zákon o veřejných zakázkách, a tak o nich veřejnost nemá přehled, píší Hospodářské noviny.
Malá důchodová reforma z loňského podzimu měla udělat penzijní systém spravedlivější a přidat penze těm, kteří během pracovního života víc vydělávali. Chystaná úsporná opatření vlády však způsobí pravý opak, píše Mladá fronta Dnes. Kvůli škrtům, které mají na tři roky zpomalit růst penzí, totiž přijdou o nejvyšší částky lidé s vyššími penzemi. Těm se místo očekávaných několika set korun bude důchod každý rok zvyšovat jen v řádu desítek korun. Nejpatrnější to bude v r. 2014, kdy dostanou všichni penzisté přidáno rovných 90 korun. Bez ohledu na to, kolik peněz do důchodového systému odváděli v době, kdy pracovali. Cílem vládního opatření je ušetřit na důchodech během tří let 50 miliard korun. Je to jedna z cest, jež má snížit deficit státního rozpočtu, uvádí deník.
Mirek Topolánek
Lidové noviny komentují poslední vystoupení expremiéra a bývalého předsedy ODS Mirka Topolánka. V pátek rozeslal svým spolustraníkům dopis, ve kterém je varuje, že ODS je potápějící se loď. Strana se prý vzdává svého programu a hodnot. Reagoval tak na zvýšení přímých daní a omezení paušálů pro živnostníky, které chystá vláda kvůli snížení deficitu státního rozpočtu. Topolánek má pravdu v tom, že ODS porušila svůj volební slib, že daně nezvýší, píše autor komentáře. Mluví ale jako teoretik, který nevnímá atmosféru doby. Z čistě rozpočtového hlediska je zvyšování daní u lidí s vyššími příjmy nesmyslné trestání úspěchu. Jenže v okamžiku, kdy vláda kvůli úsporám snižuje životní úroveň všech, musí alespoň symbolicky sáhnout i na příjmy těch úspěšných. V dopise je ještě pozoruhodný moment. Topolánek komentuje páteční rozsudek nad Vítem Bártou a považuje ho za ostudný důkaz rozvratu naší justice. Je snad ostudný v tom, že Kristýna Kočí spolu s Topolánkovým spojencem Petrem Tluchořem chtěli Bártu podvést? Škoda, že nenapsal i něco o svých poznatcích o aktivitách Romana Janouška, které jako premiér dostal od BIS a dnes je tvrdošíjně odmítá komentovat, uzavírají svůj komentář Lidové noviny.
Dlužné alimenty mohou z otců neplatičů vymoci exekutoři. Informuje o tom deník Právo. Peníze na výživné dluží rozvedení rodiče až desítkám tisíc dětí. Mohou se tak dopustit trestného činu zanedbání výživy. Bičem na takové rodiče, zpravidla otce, je důsledný právní postup a exekuce. Většina matek o tom ale neví a říká, že nemá peníze na právníky. Ti by se ale mohli zahojit na druhé straně. Podle mluvčí Exekutorské komory Petry Báčové matkám stačí vzít soudní rozhodnutí o výši alimentů a zajít s ním za exekutorem, kterého si vyberou. Ten může rovnou sepsat návrh na nařízení exekuce. V Česku má nárok na výživné 400 tisíc dětí, přičemž 160 tisícům z nich druhý rodič neposílá peníze, které mu přiřknul soud. Nárok přitom vzniká nejen dítěti rozvedených rodičů, ale i svobodné matky, doplňuje Právo.
Reinhard Heydrich
Mladá fronta Dnes informuje o chystaném českém vydání pamětí Liny Heydrichové, manželky zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na léta prožitá v Česku vzpomíná Heydrichová jako na nejkrásnější dobu svého života, a to bez ohledu na to, že tu po atentátu zahynul její manžel a že v r. 1943 tu zemřel i její nejstarší syn Klaus. Svého muže nepřestala nikdy hájit a i v pamětech uvádí, že pro Čechy prý dělal nejlepší, co mohl. "Cítím se absolutně prosta viny. Kolem dějin sice nelze otočit zpět, ale kdybych mohla, vrátila bych se třeba bosa, bez bot. Byla to tak krásná doba," uvádí Lina Heydrichová. Po válce se vrátila na německý ostrov Fehmarn, kde se narodila. Zemřela tu v roce 1985. S vydáním jejích pamětí v češtině souhlasil její syn Heider, který Českou republiku nedávno navštívil.
Foto: D. Gordon E. Robertson, Creative Commons 3.0
Lednický zámecký park má velkého nepřítele - v bobrech. Jak uvádí deník Právo, bobři tu v parku zapsaném na seznam UNESCO likvidují stromy, a páchají tak obrovské škody. Ty památkáři jen za minulý rok vyčíslili na šest milionů korun. Přitom přímo v parku žije pět bobrů, další jsou v jeho bezprostředním okolí. Za jedinou noc bobři dokázali ohlodat spodní část kmene vzrostlého jedlovce kanadského. Zbavený kůry je strom do roka odsouzený k zániku. Správa právě před několika dny dokončila tradiční obchůzky zámeckého parku, při které sepisovala škody způsobené bobry. Ty bude Správa požadovat na ministerstvu pro životní prostředí, které ze zákona nese odpovědnost za škody způsobené chráněnými živočichy. Ochránci přírody sice tlačí na to, aby stromy v parku byly proti bobrům oploceny, tím ale podle správců ztrácí park na kráse. Náklady na samotné oplocení přitom činí 25 milionů korun.
