Koaliční poslanci poslali do dalšího kola penzijní reformu. Jak uvádí Hospodářské noviny, vláda připustila změny v růstu důchodového věku. Po roce 2043, kdy dosáhne 67 let, by mohl být navázán na průměrnou dobu dožití. Zatím schválená verze počítá s neomezeným růstem důchodového věku, což je v Evropě unikát.
Poslanecká sněmovna, foto: Archiv Úřadu vlády ČR
Koaliční poslanci poslali do dalšího kola penzijní reformu. Jak uvádí Hospodářské noviny, vláda připustila změny v růstu důchodového věku. Po roce 2043, kdy dosáhne 67 let, by mohl být navázán na průměrnou dobu dožití. Zatím schválená verze počítá s neomezeným růstem důchodového věku, což je v Evropě unikát. Úpravy je možné do vládních návrhů vložit během druhého čtení ve sněmovně. Zástupci kabinetu se však s opozicí neshodli na soukromých penzích, na které by si lidé mohli převést část pojistného, které nyní platí státu. Podmínkou bude, že si další dvě procenta mzdy připlatí. ČSSD, pokud se dostane k moci, se bude snažit soukromé penze co nejvíce omezit. Chybějící shoda napříč politickým spektrem tak může rodící se systém velmi oslabit. Podle ekonoma Libora Duška je vládní podoba reformy zajímavá hlavně pro lidi s vysokými příjmy. Reálně tak hrozí, že do nového systému přejde malé procento lidí a reforma zůstane jen na papíře. Navíc neklesne ani cena práce, uvádí Hospodářské noviny.
Petr Nečas, foto: ČTK
Vláda za rok svého působení prošla zatěžkávací zkouškou, podle premiéra Petra Nečase (ODS) ale i přes politické hašteření a překřikování dokázala v parlamentu prosadit všechny své záměry. Nečas v bilančním článku pro Lidové noviny (LN) označil kabinet za tvrdě pracující a nalézající rozumný kompromis, na který prý v uplynulých letech nebyla síla. Česká republika se podle premiéra nachází v době, kdy padá řada ikon a mýtů. Za "padající ikonu" považuje Nečas bezplatné zdravotnictví i vizi "pečovatelského" státu, který se o všechny postará. "Opravdu neplatí tzv. Paroubkova teze, že dluhy se platit nemusí. Příklad Řecka ukazuje, co může být výsledkem," myslí si premiér. Česká rozpočtová politika je mezinárodními institucemi a ratingovými agenturami hodnocena pozitivně. Problémy, které zažívají jiné země, prý Česku zatím nehrozí. Současná vláda premiéra Petra Nečase dostala do vínku dva historické primáty. Poprvé v historii samostatné ČR ji nesestavoval vítěz voleb a celkových 118 poslanců kabinetu zaručovalo doposud nejpohodlnější většinu ve sněmovně. Po roce se však důvěra veřejnosti ve vládu propadla až k pouhým dvaceti procentům a její dosavadní existence je spíše ve znamení řady afér, skandálů a vnitrokoaličních šarvátek.
Foto: Emin Ozkan, Stock.xchng
Zpřísnění pravidel pro policejní odposlechy jejich počet nesnížilo, ale zabránilo zneužití. Problémem je však lustrování lidí pomocí výpisů z mobilních telefonů, uvádí Mladá fronta Dnes. Policie loni odposlouchávala přes 5 tisíc přístrojů, které patřily třem tisícovkám lidí. To je nejvíc od roku 2007, kdy se paradoxně výrazně zpřísnila pravidla. Vyplývá to z nejnovější statistiky ministerstva vnitra. Policie smí odposlechy využít jen při vyšetřování trestných činů, za něž hrozí deset let vězení a více. Dobrou zprávou je, že u policejních odposlechů téměř vůbec nedochází k jejich zneužívání. Mnohem větší problém má však policie jinde a to při lustrování lidí pomocí výpisů z mobilních telefonů. Například jeden policista, který vyšetřuje sňatkové podvody si lehce opatřil výpisy desítek lidí, kteří s případem neměli nic společného. Získal tak zjevně citlivé údaje o politicích, lobbistech či dokonce o předsedovi Ústavního soudu. Ukázalo se, že zatímco zákonodárci v minulých letech řešili hlavně odposlechy, na pravidla k získávání výpisů o mobilech zapomněli.
Bez dalších peněz přijde katastrofa, říkají úředníci ministerstva dopravy o návrhu rozpočtu na příští rok z pera ministra financí Miroslava Kalouska. Podle Hospodářských novin totiž nepočítá s navýšením příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury o původně slibovaných 14 miliard korun. Jak uvedli úředníci, jsou nasmlouvané projekty ještě z minulých vlád, v nichž by se nemohlo pokračovat. To by znamenalo arbitráže a možné vracení peněz z evropských fondů. Mimo jiné by se třeba nemohlo pokračovat v opravách dálnice D1, řekl novinám pod příslibem anonymity jeden z vysokých úředníků ministerstva dopravy. Pro navýšení příjmů je i ministr Martin Kocourek, podle kterého je dopravní infrastruktura klíčová pro českou konkurenceschopnost. Podle Kalouska ale návrh není konečný a bude se o něm ještě jednat.
Vít Bárta, foto: ČTK
Neformální lídr VV a předseda poslaneckého klubu strany Vít Bárta, který čelí podezření z korupce, bude podle Mladé fronty Dnes (MfD) pravděpodobně vydán k trestnímu stíhání. Z ankety listu vyplývá, že pro jeho vydání policii by ve sněmovně mělo hlasovat 116 poslanců. Někdejší ministr dopravy Bárta je podezřelý z toho, že se údajně snažil uplatit své tehdejší spolustraníky Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí. Bárta od počátku tvrdí, že šlo o půjčky. Spolu s Bártou žádá policie také vydání Škárky, údajně kvůli tomu, že úplatek oznámil pozdě a část peněz utratil. Škárka už potvrdil, že bude hlasovat pro vydání sebe i Bárty. Z ankety MfD vyplývá, že ze 116 poslanců, kteří chtějí hlasovat pro vydání, je 81 rozhodnuto na pevno. Proti návrhu se postaví pět poslanců, 36 zatím neví. Rozhodnut není ani premiér Petr Nečas. Žádostí policie se už zabýval sněmovní mandátový a imunitní výbor. Zatím k ní ale stanovisko nezaujal. Hospodářské noviny (HN) ke kauze uvedly, že jediným svědkem, který zatím policii potvrdil, že od Bárty dostal půjčku, je poslanec Martin Vacek. Žádný doklad ale nemá. Půjčku si prý dohodl ústně a dostal ji v hotovosti. Její výši odmítl sdělit, píšou HN.
Mobilní operátoři stahují Čechy z kůže, píše titulek deníku Právo. Za služby platíme v průměru o pětinu víc než v sousedních zemích. Vyplývá to nejen z odborných analýz, ale i prostého porovnání. Na západě ty samé firmy navíc uživatelům dávají volání a SMS prakticky bez omezení nebo s mnohem většími limity. Také ceny dotovaných telefonů jsou u obdobných typů služeb diametrálně odlišné - u nás stojí tisíce, u západních sousedů v přepočtu pár desítek korun. Navíc, jak Právo zjistilo ve své internetové anketě, které se zúčastnilo bezmála 24 tisíc lidí, více než polovina Čechů má pochybnosti o tom, zda jim operátoři účtují opravdu to, co provolali a kolik ve skutečnosti poslali SMS.
Speciální čtečka otisků prstů. Disk, který lze smazat na dálku. A obrazovka s nejvyšší možnou kvalitou zobrazení. Notebook s takovýmto vybavením nedostane James Bond, ale už brzy stovka úředníků ministerstva školství, píšou Lidové noviny. Budou ho používat pro práci z domova a ze služebních cest, aby mohli dělat na projektech Evropské unie. A někteří experti nevěřícně kroutí hlavou. Podle nich jde o zbytečně drahou záležitost. Ministerstvo školství vypsalo veřejnou zakázku na 95 přenosných počítačů. Za jeden chce v době šetření utratit 30 tisíc korun. Velké soukromé společnosti oslovené Lidovými novinami tvrdí, že pro své zaměstnance nakupují počítače o polovinu levněji. Navíc pochybují, že tak technologicky dokonalé přístroje státní úředníci vůbec potřebují. Ministerstvo školství ovšem na potřebnosti počítačů a jejich zabezpečení tvá.
Žatecká "velryba" je možná dílo Jana Brokoffa, foto: Žatec otevřeně
Sochu za 300 tisíc korun málem prodali za pět stovek, uvádí deník Právo. Skulptura velryby zdobila padesát let dětský bazén v areálu koupaliště v Žatci, které je nyní rekonstruováno. Vedení města se sochy chtělo zbavit a tak na kupcův návrh ceny kývlo v domnění, že velryba je odlitá z betonu, a nemá tudíž větší hodnotu. Na fatální omyl upozornil vedení města pamětník. Podle posudku existuje možnost, že kamenné sochařské dílo bylo vytvořeno v letech 1685 až 1687 Janem Brokoffem. Nese podobné znaky jako socha Neptuna z kašny zámku v Klášterci nad Ohří od zmíněného slavného autora. Podnikatel sochu vrátil. Radnice si teď objednala restaurátorskou firmu, která zbaví plastiku nepůvodních nátěrů a o osudu velryby se bude teprve rozhodovat.
Pořádné překvapení čekalo na ornitology v Bezvěrově na Karlovarsku, kam lidé volali kvůli poraněnému rackovi. Jak uvádí Právo, nešlo totiž o běžný druh, vyskytující se ve vnitrozemí, ale o racka mořského, jehož nejbližší domovinou je Baltské moře. Jediným vysvětlením je, že ho k nám zavál silný bouřkový vítr. Je to mládě, které ještě není rozlétané. Zřejmě se dostalo do bouřkového mraku a připlachtilo po větru, řekl vedoucí plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň. Racka, který má poraněné křídlo, teď čeká několikadenní rekonvalescence. Problém je ale s potravou, protože nechce žrát sladkovodní ryby.
