Odposlechy telefonátů tehdejšího pražského primátora Pavla Béma s kontroverzním podnikatelem a lobbistou Romanem Janouškem z roku 2007 získala o dva roky později bezpečnostní agentura ABL. V té době ji ještě vedl nynější předseda poslanců vládních Věcí veřejných Vít Bárta. Píše to Mladá fronta Dnes.
Pavel Bém, foto: Kristýna Maková
Odposlechy telefonátů tehdejšího pražského primátora Pavla Béma s kontroverzním podnikatelem a lobbistou Romanem Janouškem z roku 2007 získala o dva roky později bezpečnostní agentura ABL. V té době ji ještě vedl nynější předseda poslanců vládních Věcí veřejných Vít Bárta. Píše to Mladá fronta Dnes. Nahrávky podle deníku unikly ze svazku Bezpečnostní informační služby, tajná služba to však popřela. Odposlechy ukazují, že Janoušek spolurozhodoval o územním plánu Prahy, o prodejích pozemků či personální politice města. Bém například zval Janouška na neformální poradu o podobě územního plánu, magistrátní úředník Peter Ďurica zase na schůzku k tomu, jaká jména lidí má nahlásit do vedení akciových společností řízených magistrátem. Bém ani Ďurica nechtěli nahrávky komentovat, vyjádření Janouška se listu nepodařilo získat. Předseda poslaneckého klubu VV Bárta existenci a původ nahrávek nepotvrdil. "Nic o tom nevím," sdělil MfD. Poslanec Jaroslav Škárka prohlásil během soudního procesu, že Bárta dostal na volební kampaň půjčku 200 milionů právě od Janouška a také od dalšího kontroverzního podnikatele Tomáše Hrdličky. Bárta mu také údajně řekl, že každý z podnikatelů má ve Věcech veřejných třicetiprocentní podíl. Bárta ale u soudu popřel, že by měli Janoušek a Hrdlička se stranou cokoli společného.
V Praze vznikne supernemocnice, uvádějí Hospodářské noviny. Plánuje se sloučení čtyř velkých nemocnic, které ministerstvo zdravotnictví převede na město. Jedná se o nemocnice Na Bulovce a Na Homolce, Thomayerovu nemocnici a Ústav pro matku a dítě v Podolí. Na sloučení se už dohodli ministr zdravotnictví Leoš Heger s pražským primátorem Bohuslavem Svobodou. Cílem je úspora finančních prostředků, odstranění oddělení, která se dublují, a zrušení nadbytečných lůžek. Pacienti se budou objednávat přes centrální příjem, a místo na dosavadní čtyři půjdou jen na jedno oddělení. Za to by se jim mělo dostat špičkové péče, na jednom místě se totiž budou koncentrovat nejmodernější přístroje i nejlepší lékaři. Omezit se mají hlavně přebytečné kapacity neurochirurgie, kardiologie, infekčních nebo očních oddělení. Plány jdou ale ještě dál. Mluví se o převodu špičkového Institutu klinické a experimentální medicíny. Ministerstvo si totiž pod sebou nechce do budoucna nechat žádné přímo řízené organizace, uvedly Hospodářské noviny.
Foto: archiv ČRo
Na daňové ráje může být dvojí pohled, píší ve svém sloupku Lidové noviny. Zastánci státu je kritizují, protože chtějí rovné podmínky pro všechny občany. Zastáncům volného trhu se zase líbí, podle nich jsou jedinou skutečnou brzdou, že stát nebude podnikatelům zvyšovat daně do nekonečna. Podnikatelé sami ospravedlňují svůj daňový exil tím, že české soudy jsou pomalé, byrokracie zkorumpovaná a předpisy se ustavičně mění. Kolik těch principiálních kritiků podnikatelského prostředí v Česku by se ale z daňových rájů vrátilo, pokud by se podmínky radikálně zlepšily, ptá se deník. Oni sami mohou žít kdekoliv. Bohatnou ale díky infrastruktuře zaplacené ze zdejších daní. Nemohou očekávat respekt, pokud na to nechtějí také přispívat. Lidové noviny v této souvislosti informují, že třináct z dvaceti českých miliardářů přesunulo sídlo svých společností do zahraničí.
Filmaři chtějí do Česka, státu ale došly peníze na pobídky. Píší o tom Hospodářské noviny. Zahraniční filmové produkce by přitom mohly letos v Česku utratit až čtyři a půl miliardy korun. Přilákal je sem vládní program podpory filmového průmyslu. Většina peněz ale nakonec asi skončí v Maďarsku nebo Velké Británii. Tedy přesně v těch zemích, kterým se česká vláda snažila v roce 2010 v této oblasti konkurovat. Navrhla proto, že producentům část peněz, které tu na své filmové projekty vynaloží, zase vrátí. Už nyní je ale jasné, že nebudou ani peníze na projekty pokračující z loňska. Jde o částku tři sta milionů korun. Natož na zhruba čtyřicet nových filmů a seriálů, které eviduje ministerstvo kultury pro rok 2012. Celkem by tak bylo potřeba 900 milionů, z toho 85 procent pro zahraniční filmaře. Ministerstvo teď podle deníku hledá cestu, jak tuto situaci vyřešit a alespoň některé projekty v Česku udržet. Mezi filmy, které by mohly vzniknout v českých ateliérech, patří například snímek Gray Man s Bradem Pittem v hlavní roli, píší Hospodářské noviny.
Petr Nečas, foto: ČTK
Více než 111 miliard korun nestihly loni z peněz schválených na své výdaje utratit ministerstva a další státní instituce, například Poslanecká sněmovna. Vyplývá to z oficiálních údajů ministerstva financí, uvedl deník E15. Část této sumy může vláda využít ke snížení rozpočtového schodku. Postupovala tak už v roce 2008 i následujících letech. O způsobu využití nespotřebovaných financí rozhodne osobně premiér Petr Nečas (ODS). Největší sumy zbývají ministerstvům dopravy, životního prostředí, pro místní rozvoj, zemědělství či práce. Dohromady je to jen u těchto úřadů přes 60 miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) souhlasí s tím, aby byly neutracené peníze úřadům ponechány. "Většinu této částky představují evropské peníze. Na zbytek nebudeme ministrům sahat, ten jim ponecháme,"řekl deníku.
Deník Právo upozorňuje na vleklý soudní spor o styku otce se synem, jehož výsledkem po devíti letech byla pokuta 20 tisíc korun pro matku. Soud ji tak chtěl potrestat za to, že nesla údajně vinu za odcizení svého tehdy sedmiletého syna od otce, který se o něj však nezajímal. Co si přeje samotný chlapec, soudce po celou dobu vůbec nezajímalo. Soud ho za devět let vyslechl pouze jednou. Podle matky, která žila se synem už v nové, plně funkční rodině, došlo k odcizení už při prvních kontaktech mezi chlapcem a jeho otcem. Upozorňovala, že nemohla svého syna nutit ke styku s otcem násilím. Soudy navíc nevzaly v úvahu ani stanovisko Ligy lidských práv, která se stala chlapcovým opatrovníkem. Liga také upozorňuje na zažitý vzorec justice, že odmítá-li dítě jednoho z rodičů, jde vždy o manipulaci druhým rodičem. Letitý postup soudců rozmetal toto úterý Ústavní soud, který jejich verdikty zrušil a justici navíc vyčinil za fatální selhání. V jednom ze svých posledních rozsudků v roli ústavní soudkyně to uvedla Eliška Wagnerová, uvádí Právo.
Brány věznic by mohla brzy opustit až polovina vězňů. Ministerstvo spravedlnosti tak chce řešit dlouhodobý problém jejich přeplněnosti. Informuje o tom Právo. Ministerstvo navrhuje, aby z vězení mohli po odpykání třetiny trestu odejít všichni delikventi, odsouzení k trestům do tří let, kteří neměli žádný kázeňský trest. Po polovině trestu by byli automaticky propuštěni i všichni s pětiletým trestem. Šlo by tak o největší masové propouštění vězňů od amnestie Václava Havla z roku 1990, která si u veřejnosti vysloužila kritiku a které se přičítá nárůst kriminality v prvních porevolučních letech, píše Právo.
