Přehled tisku

Petr Nečas, foto: ČTK
0:00
/
0:00

ODS poškozuje víc agonické vládnutí než přímočará odvaha jít do předčasných voleb a s vysokou pravděpodobností skončit v opozici. Mladé frontě Dnes (MfD) to řekl premiér Petr Nečas (ODS).

Petr Nečas, foto: ČTK
ODS poškozuje víc agonické vládnutí než přímočará odvaha jít do předčasných voleb a s vysokou pravděpodobností skončit v opozici. Mladé frontě Dnes (MfD) to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Opozice je podle něj přesně to místo, kde lze získat novou generaci politiků. ODS jedná se svými rebelujícími poslanci, aby hlasovali pro vládní daňový balíček. "Pokud zvítězí zodpovědnost, tak vláda přežije. Pokud zvítězí mocenské hrátky a osobní antipatie, pravděpodobnost přežití je mnohem nižší," uvedl premiér. Také potvrdil, že se chce příští víkend na stranickém kongresu znovu ucházet o post předsedy ODS. "Od roku 2009 mezi lidmi klesá důvěra ve velké politické strany. Musíme mít odvahu poctivě si přiznat, že značka ODS a její důvěryhodnost je poškozena,"řekl MfD Nečas.

O vládě rozhodne kongres občanských demokratů, píše sloupek Lidových novin. Delegáti budou muset volit mezi nepopulárním, avšak legitimním předsedou a někým, kdo bude pro veřejnost jen figurkou v mocenské hře. Zbavit se Petra Nečase nyní znamená prohrát příští volby mnohem potupněji než letos a ohrozit na dlouho pověst strany. Znamená to též fakticky se vzdát ambice být stranou volitelnou pro podstatnou část občanů. Co naopak ODS získá nasazením čerstvého předsedy? Nový pokus o lepší vládu. A věří v tuto možnost někdo? Hlásí se noví lídři? Nikoli, zato potenciálních funkcionářů všeho druhu má strana nadbytek. Pučistům nepůjdou na ruku ani ti, kteří se slušnou pověstí mohou vykázat, třeba Miroslava Němcová či Jiří Pospíšil. Také proto, že by o ni přišli. Politický zisk z rozboření koalice by nebyl ani velký, ani dlouhodobý. Avšak jsou ve straně jedinci, vesměs na pojení na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, kterým to může přinést kriminální beztrestnost a nemalé peníze.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Konec roku se blíží, ale nikdo neví, jak vysoké budou příští rok daně a jak velký bude státní rozpočet, píšou Hospodářské noviny. Navíc je tu další nejistota - nejsou schváleny některé podrobnosti penzijní reformy, která má odstartovat od 1. ledna. Občané netuší, jakým způsobem si budou moci spořit na penzi, živnostníci, kolik budou platit na důchodovém pojištění. A ministr financí neví, jestli státní kasa nepřijde o miliardy korun příjmů. Vše závisí na rozhodnutí šesti poslanců uvnitř ODS. Od nového roku má fungovat systém, v němž si každý občan bude moci část peněz, které nyní platí státu, přesměrovat na svůj důchodový účet. V září se ale proti normě postavil vetem prezident Klaus. Podle něj není na reformě shoda a nejsou na ni peníze. Vláda, která na reformě trvá, začala proto uvažovat o tom, že Klausovo veto obejde svými podzákonnými předpisy. Mohla by se tak zbavit nutnosti přehlasovat prezidenta. Nyní se ale zdá, že to nejde. Nepřijetí vetovaného zákona by zřejmě znamenalo odložení penzijní reformy a potíže s přesunem peněz do důchodových fondů.


Ivana Salačová, foto: ČT24
Obviněná kladenská podnikatelka Ivana Salačová z korupční kauzy poslance Davida Ratha mluví a policistům prý řekla vše. Právě větší spolupráce a sdělení nových informací byla podle deníku Právo podle dřívějšího vyjádření státního zástupce Petra Jiráta podmínkou pro to, aby se Salačovou mohla stát tzv. spolupracující obviněnou. To by jí u soudu mohlo zajistit výrazně nižší trest než nyní hrozících deset let, například i podmínku. Podle policie to byla Salačová, která předávala úplatky hlavním aktérům Kateřině Pancové a Petru Kottovi. A podnikatelka údajně žalobci ve čtvrtek při osmihodinovém výslechu řekla k nelibosti obhájců ostatních obviněných vše, co o zmanipulovaných zakázkách ve Středočeském kraji ví. Přesněji popsala role ostatních obviněných a navíc uvedla další, zřejmě i nová jména lidí, kteří mohli být do celé kauzy zasvěceni a zapleteni.


Ilustrační foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Českem se šíří domobrana. Policie nás neohlídá, musíme si poradit sami. Takové hlasy podle Lidových novin zní z čím dál více obcí a měst. Obyvatelé některých z nich už proto založili vlastní domobranu, jiní se pomalu nechávají inspirovat. Obec Dobromilice na Prostějovsku má zhruba 800 obyvatel. Patnáct z nich na sebe vzalo od začátku září funkci hlídačů. Vadí jim, že se tu obyvatelé musí každodenně potýkat s přistěhovalými Romy a policie je bezradná. Dobrovolně proto chodí po obci v reflexních vestách s nápisem "Stop kriminalitě, rasismu a násilí" a hlídají. Ve svých řadách mají i Romy starousedlíky. Jako občanské sdružení nemohou nikoho při činu zadržet. Zbývá jediné, zavolat policii. Přesto evidují, že v Dobromilicích za měsíc jejich činnosti klesla kriminalita. Zájem o občanské hlídky mají menší obce na Prostějovsku, Olomoucku, pak také Šumperk nebo dokonce Praha. Radnice ani policie aktivitu občanských hlídek nepodporují. Vystavují se riziku. Lehce také mohou překročit své pravomoce.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Plyn od ledna nezlevní, plynařům podporovaným Hospodářskou komorou (HK) se totiž podařilo zvrátit původní záměr Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který chtěl zohlednit skutečnost, že provozovatelé plynárenských sítí málo investují, píšou Lidové noviny (LN). Regulační úřad v září naznačil, že ceny za distribuci a přepravu plynu můžou klesnout v průměru až o sedm procent. Deník s odkazem na dokumenty, jež má k dispozici uvedl, že Hospodářská komora místo hájení zájmů tisíců svých členů z řad podniků všech velikostí lobbovala za zájmy šesti regionálních distributorů plynu a jednoho provozovatele páteřní sítě plynovodů. Mluvčí Lenka Vodná listu sdělila, že Hospodářská komora zastupuje jak distributory, tak odběratele a odborná skupina připravila legislativní návrh, který je naprosto v souladu s českou legislativou. Hospodářská komora podle deníku nastoupila až ve chvíli, kdy se Energetickému regulačnímu úřadu podařilo odolat tlaku ze strany skupiny RWE, která ovládá zhruba polovinu českého trhu s plynem.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Pacienti budou užívat méně levných léků. Výrobci cenově výhodných pilulek se do Česka kvůli špatnému zákonu nehrnou, uvádí Lidové noviny. Stačilo málo a moderní léčba rakoviny kostí se mohla dostat až k dvojnásobku českých nemocných. Zdravotnictví ani pacienty by to přitom nestálo jedinou korunu navíc. Na trhu se totiž objevily nové onkologické léky. Jsou stejně účinné jako ty současné, cenově ale daleko dostupnější. Stojí téměř o třetinu méně. Na český trh se ale nedostanou. Firmy, které léky míchají, je sem nepustí, vysvětluje farmakoekonom Jindřich Graf. Česko místo toho léčí medikamenty drahými. A ty se kvůli vysoké ceně ke všem pacientům nedostanou. Aby se nový lék dostal do rukou český pacient, musí ho nejprve schválit lékový ústav. Ten také pilulkám přisoudí cenu a úhradu, tedy částku, kterou je za něj stát ochotný platit z veřejného pojištění. A právě tady nastává problém. Zákon platný od ledna zavádí nelogickou novinku: trestá ty výrobce, kteří chtějí přinést na trh jako první levnou kopii výrobku (tzv. generika) nebo levnější podobný výrobek. Jejich přípravkům povinně snižuje cenu o dvaatřicet procent, popisuje Graf. Všichni další si už mohou vydělat víc. Výsledek je takový, že se výrobci levných generik na český trh nehrnou a české zdravotnictví platí zbytečně víc. O normu, která novinku zavedla, už se proto začínají zajímat zákonodárci.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Nemocnice dva měsíce před koncem roku nevědí, jakou péči jim pojišťovny zaplatí příští rok, uvádí Mladá fronta Dnes. Škrtá se, to je letošní heslo ve zdravotnictví. Někdy možná správně, jako když třeba VZP neuzavřela smlouvu na onkologickou ambulanci v Boskovicích s odkazem na soustředění péče do zkušeného Masarykova onkologického ústavu v Brně. Jindy bezhlavě. To když tatáž VZP žádá od nemocnic zrušit lůžka, která neexistují. Největší problém však je, že ani dva měsíce před koncem roku nemocnice nemají uzavřené smlouvy na to, jakou péči jim pojišťovny příští rok zaplatí. Nevědí tedy, jestli mohou zvát pacienty třeba na operaci šedého zákalu, když není jisté, zda vůbec oční budou mít. Třeba kyjovská nemocnice už ví, že by měla o třetinu seškrtat počet pacientů, jimž dělá endoprotézy. Od dalších zdravotnických zařízení pojišťovny chtějí podobné ústupky, ale jisté není nic.


Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
Registrované partnerství homosexuálních párů se v Česku ukazuje být trvalejším svazkem než tradiční manželství muže a ženy. Jak píše Právo, za šest let platnosti zákona o registrovaném partnerství se 'rozvodovost' gayů a lesbiček pohybuje na poloviční úrovni proti heterosexuálním párům. Vyplývá to ze statistik českých matričních úřadů. Pět let trvání nepřežije podle Českého statistického úřadu zhruba pětina manželství, přičemž celková rozvodovost oscilovala v posledních letech kolem 50 procent a teprve loni poklesla na 46 procent. Naproti tomu relativní stabilitu homosexuálních svazků vysvětluje sociolog Zdeněk Svoboda z Univerzity Palackého v Olomouci tím, že si lidé registrované partnerství víc rozmýšlejí a plánují. Do manželství lidé podle Svobody často vstupují jen proto, že se to od nich očekává, na cestě je dítě, bydlí spolu nebo na ně tlačí rodiče. Na kalamitním stavu klasických rodin se podle předsedy občanského sdružení Centrum pro rodinu Františka Růžičky podepisují i stát svou sociální politikou.