Přehled tisku

Петр Келлнер
0:00
/
0:00

Finančník Petr Kellner poskytne vznikajícímu Institutu Václava Klause jednorázově prostředky na dlouhodobý pronájem prostor. Půjde přitom o desítky milionů korun. Nahrazuje tak prý roli státu, který by se měl o své odcházející prezidenty postarat. Kellner to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Finančník Petr Kellner poskytne vznikajícímu Institutu Václava Klause jednorázově prostředky na dlouhodobý pronájem prostor. Půjde přitom o desítky milionů korun. Nahrazuje tak prý roli státu, který by se měl o své odcházející prezidenty postarat. Kellner to řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Doufá, že se najdou i další sponzoři, kteří přispějí třeba na provoz institutu. Institut se má podle představ současného prezidenta vyjadřovat k politice, a to nejen domácí. Kellner nesouhlasí se všemi politickými názory Václava Klause, ale určitě s víc než polovinou. Odpověděl tak na otázku, zda je mu Klaus politicky blízký. Sám se prý do politiky vstoupit nechystá. Nepůjde tak ve stopách dalšího podnikatele Andreje Babiše, který nedávno vzbudil pozornost ostrou kritikou korupčního prostředí v Česku a se svou iniciativou Ano 2011 má ambice uspět v nadcházejících parlamentních volbách. Míru korupce považuje za velký problém současné společnosti ale i Kellner. Podle něj je dnes úplatkářství u nás horší než v Rusku.


Miroslav Kalousek, foto: ČTK
Lidové noviny ve svém sloupku komentují situaci na politické scéně, kterou o víkendu vyhrotily ostré výroky Kateřiny Klasnové z Věcí veřejných na adresu místopředsedy TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska. K její kritice se přidal i bývalý véčkař a dnes už nezařazený poslanec Jaroslav Škárka, který kritizoval Kalouska za to, že čelí mnoha trestním oznámením. Přitom ta oznámení na Kalouska podal sám. Věci veřejné dnes jednají mimo jiné právě s Kalouskem a dalšími lídry koalice o svém setrvání ve vládě nebo o předčasných volbách. Podle autora sloupku ale véčkaři musejí právě tímto riskantním způsobem reagovat na svou neblahou situaci. Na to, aby sami odešli z vlády, nemají odvahu ani chuť. Nechtějí být ani koaličním otloukánkem, ale dělají všechno pro to, aby jím zůstali. Případná dohoda o pokračování vlády bude podle Lidových novin znamenat jediné: Věci veřejné si od svých koaličních partnerů vyslouží ještě víc pohrdání než dosud.


Premiér Petr Nečas by měl kvůli kauze odposlechů telefonátů bývalého pražského primátora Pavla Béma s podnikatelem a lobbistou Romanem Janouškem pověřit Bezpečnostní informační službu, aby zjistila, zda propojení lobbistických skupin neexistuje i v jiných městech. Myslí si to více než tři čtvrtiny Čechů. Vyplývá z exkluzivního průzkumu agentury Millward Brown pro Lidové noviny. Zda přání občanů premiér vyslyší, není podle listu jasné. Z předchozích vyjádření je však zřejmé, že prověrku napojení byznysmenů a lobbistů na erární finance v dalších velkých městech nehodlá nyní iniciovat. Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík je naopak novému šetření BIS nakloněn. Proklepnout by se podle něj měly především podezřelé vazby ve větších městech. Prověrky by podle listu přivítala také opozice na největších radnicích. Z průzkumu dále vyplývá, že drtivá převaha Čechů se také domnívá, že "Janouškova aféra" by měla vést ke změně pravidel, za nichž je činnost BIS kontrolována. Zatímco nyní ji zkoumá sněmovní komise, veřejnost by si přála, aby na chod zpravodajské služby dohlížela skupina respektovaných osobností. Změnu kontroly BIS nadnesla v minulých dnech i nejsilnější opoziční strana ČSSD.


Pavel Bém
Pavel Bém ještě jako pražský primátor nabídl místo policistovi, který nyní nařídil prověrku jeho spisů. Uvádí to deník Právo. Vyplynulo to z analýz starších spisů, které dnes provádějí detektivové z protikorupční policie kvůli odposlechům lobbisty Romana Janouška. Prověrku spisů nařídil současný ředitel protikorupční policie Tomáš Martinec, ke kterému měl Bém podle všeho velmi blízko. Právě jemu totiž nabídl v roce 2008 uvolněné místo pražského policejního ředitele, a to i přesto, že výběr nemohl nijak oficiálně ovlivnit. Bém tehdy nabídku popřel s tím, že je to "pseudoproblém", sám Martinec ji ale potvrdil. Tehdy o tom také informoval své nadřízené a tehdejší policejní prezident Oldřich Martinů byl prý kvůli tomu velmi rozezlen. Martinů to bral jako vměšování politiků do výběru klíčových funkcionářů policie. Martince tvrdě kritizoval za to, že na podobné schůzky vůbec chodí. O vazbách Martince na Béma se ve vedení policie mluvilo už tehdy, podotýká Právo.


Česku hrozí, že ropovod Družba za pár dní vyschne. Píší o tom Hospodářské noviny. Ropovodem přitom do Česka tečou více než dvě pětiny ropy, kterou naše hospodářství potřebuje. Hlavním důvodem ohrožení dodávek je podle ruské naftařské společnosti Transněfť to, že její klienti nepředložili včas žádosti týkající se přepravy paliva do Česka. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby je ale situace s dodávkami ruské ropy do Česka nejasná. Podobnou informaci podle něj ministerstvo ověřovalo minulý týden a ukázalo se, že není pravdivá. Podle Jaroslava Pantůčka, generálního ředitele Státního podniku Mero, který spravuje oba ropovody na českém území, není žádný důvod k panice. Přerušení dodávek z Ruska by českou ekonomiku prý neohrozilo. Jen její dodávky by podražily, protože Rusové vyvážejí stále více své ropy ne přes ropovody, ale ropné terminály na moři. Mero má navíc v současných zásobách asi milion tun ropy, roční spotřeba ropy v Česku je přitom zhruba sedm milionů tun. Případný výpadek Družby tak motoristé nepocítí, píše deník.


Česká letecká společnost Travel Service získala lukrativní zakázku vypsanou Organizací spojených národů. Letouny firmy budou vozit švédské, dánské a norské vojáky na zahraniční mise, hlavně do Afghánistánu, píše deník E15. Smlouva platí zatím na dva roky. Jde o takzvaný ACMI pronájem, kdy firma posílá své stroje do zahraničí i s posádkou a zajišťuje rovněž údržbu. Podle listu se Travel Servisu na tomto poli dlouhodobě daří, například tuto zimu zamířilo osm českých strojů na službu do Kanady. Nyní se firmě rýsuje pronájem i na Marshallových ostrovech v Tichomoří, dodává E15.


V Česku sice ubylo věřících, stát ale platí více duchovních. Zjistil to deník Právo. Konkrétně: před jedenácti lety se ke katolické církvi hlásilo 2,7 milionu lidí, teď už je to jen milion a sto tisíc. Platy duchovních ale stály stát dvojnásobek. Na mzdy více než 4800 duchovních celkem 17 registrovaných církví a náboženských společností stát loni vyplatil 1,4 miliardy korun. Nejvíce věřících přitom ubývá velkým církvím, katolíkům, Čs. církvi husitské nebo Českobratrské církvi evangelické. Menším církvím naopak věřící mírně přibývají. Například Apoštolská církev má nyní 183 farářů, kteří pečují o 4900 věřících. Před deseti lety měla 90 duchovních pro 4600 členů. Jeden duchovní se tak v průměru stará o 27 věřících, spočetlo Právo.


Veletrh dětské knihy letos v Liberci nebude. Organizátoři jej museli necelé dva týdny před plánovaným začátkem zrušit kvůli nedostatku financí. Na veletrh, který se měl konat podesáté, se nepodařilo získat nezbytné peníze od ministerstva kultury. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Podle předsedkyně Sdružení pro veletrhy dětské knihy Dagmar Helšusové měla přehlídka původně přislíbené dva miliony korun. Původní žádost ale zamítl předchozí ministr kultury Jiří Besser. Poté sdružení o peníze požádalo ještě jednou. Ministryně Alena Hanáková ale napsala, že veletrhy jsou ziskovou podnikatelskou aktivitou, které ministerstvo nepodporuje. "Asi neměla správné informace,"řekla listu Helšusová. Přehlídka podle ní totiž klasickým veletrhem není. Liberecký veletrh je v Evropě ojedinělou akcí. Součástí programu bývají i nominace na Zlatou stuhu za nejlepší dětskou knihu roku. Předchozí ročníky pravidelně navštěvovaly tisíce dětí.