Přehled tisku
Záznamy rozhovorů mezi lobbistou Romanem Janouškem a bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem, které údajně pořídila Bezpečnostní informační služba, se u případného soudního jednání zřejmě nebudou moci stát důkazem trestného činu. Lidovým novinám to sdělili bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová a náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška.
Nehoda lobbisty Romana Janouška podle Mladé fronty Dnes ukázala na chybu v zákoně. V případě, že řidič zaviní dopravní nehodu, za kterou by mu policisté mohli na místě zabavit řidičák, jednoduše stačí, když řekne, že doklad nemá u sebe. Policisté pak dodatečně nemohou řidičák viníkovi nehody odebrat a ten tak smí beztrestně řídit až do doby, než jeho chování posoudí soud nebo úředníci. To je přesně důvod, proč Janouškovi řidičský průkaz zůstal, dodává deník.
Mladá fronta Dnes informuje, že po sedmi letech příprav začne konečně platit reforma zdravotnictví. Přináší také seznam největších změn, které na pacienty i lékaře čekají od 1. dubna. Pacienti budou mít víc práv, mohou si připlatit za nadstandard, péče bude ale jen "přiměřená" a osobní data pacientů se budou shromažďovat v celkem 14 registrech. Deník ale současně také poukazuje na omyl, který se do zákona vloudil a který by zkomplikoval život všem, kteří chtějí uzavřít dohodu o provedení práce nebo třeba jen dvakrát týdně vyučovat angličtinu. I na ně se totiž podle zákona vztahuje povinnost projít před uzavřením smlouvy vstupní lékařskou prohlídkou. Stejnou, jakou prochází zaměstnanec při nástupu do pracovního poměru. A také za ni zaplatit 500 korun. Ministerstvo zdravotnictví si je této chyby v zákoně vědomo. Změna má začít platit až za rok a ministr Leoš Heger už přislíbil, že do té doby připraví novelu, která zákon pro brigádníky zmírní, píše Mladá fronta Dnes.
Stát na vyvlastňování ušetří miliardy, uvedly Hospodářské noviny. Vláda ve středu přijala návrh zákona, který usnadní vyvlastňování pozemků. Neochota majitelů prodat pozemky například pod chystanou dálnicí dosud často i na léta blokovala její stavbu. Návrh obsahuje i způsob náhrady za vyvlastněné pozemky, a právě na něm by měl stát vydělat. Nyní totiž stát vykupuje půdu například pod silnicí jako stavební pozemky, jejichž cena je vyšroubovaná i na několik tisíc korun za metr čtvereční. Podle nového zákona by ale vláda platila podle aktuálního určení parcel, a to je často pole, zemědělská půda. Jejich cena je výrazně nižší. Navrhovaný zákon je tak výhodný pro investory a stavitele. Majitelům pozemků dává jen právo soudit se o cenu pozemků. To ale nemá na stavbu odkladný účinek. Pokud se naopak vlastníci dohodnou se státem rychleji, měli by nárok na příplatek - maximálně ale na dvojnásobek aktuální ceny. Vládní návrh by měl také omezit spekulace, které jsou často s takovými pozemky spojeny, píší Hospodářské noviny.
Soudy v Česku řeší v současné době podle zjištění Lidových novin desítky případů, kdy se muži pokusili využít mezery v zákoně a podali žaloby na popření otcovství. U žalob podaných v lednu a únoru platí, že soud nemůže otce odmítnout s odkazem na lhůtu, která uplynula od narození dítěte. Parlament ji totiž nestihl stanovit. Soudy tak nyní musí řešit případy, kdy od narození dítěte uplynulo třeba i více než 20 let. Podle deníku je zmíněných žalob nejméně 37, bude jich ale zřejmě více, protože zhruba třetina z oslovených 86 soudů informaci o nich listu neposkytla. Do konce loňského roku bylo možné popřít otcovství jen šest měsíců od chvíle, kdy se muž dozvěděl o narození dítěte. Ústavní soud ale tuto lhůtu zrušil s platností od 1. ledna 2012. Nově lze otcovství popřít jen do tří let věku dítěte. V případě starších než tříletých dětí by měl podle popření otcovství navrhovat nejvyšší státní zástupce, pokud by to bylo v zájmu dítěte. Jenže novela platí od začátku března. Tak vzniklo na dva měsíce vakuum, kdy mohl žalobu podat otec jakkoli starého dítěte, uvedly Lidové noviny.
Čeští senioři nemají podle deníku Právo peníze na to, aby své stáří trávili aktivně. Kvalitní bydlení, lékařská péče, účast na veřejném dění, to vše vyžaduje finanční prostředky. Průměrný důchod v Česku tvoří 10,5 tisíce korun. Z více než dvou milionů důchodců ho ale v této výši pobírá jen zhruba 650 tisíc. Senioři přitom mají jen pramalou šanci na přivýdělek, který by jejich rozpočet vylepšil. Pro zaměstnávání lidí nad 55 let v Česku nejsou dobré podmínky. Česká republika patří mezi evropské země s nejmenší nabídkou zkrácených pracovních úvazků. Odborníci přitom tvrdí, že právě účast lidí nad 55 let v pracovních kolektivech zajišťuje jejich větší stabilitu a schopnost řešit i krizové situace, píše Právo.
Český Krteček má namířeno do Číny - jako luxusní zboží. Píší o tom Hospodářské noviny. Postavička dětských seriálů, kterou už před víc jak půlstoletím vytvořil výtvarník Zdeněk Miler, je v Číně velmi dobře známá. V knihkupectvích se prodávají dětské knížky s jeho příběhy, v televizi se uvádějí kreslené filmy. A dobře ho znají i rodiče dnešních dětí. Krtek je totiž populární právě v generaci třicátníků až čtyřicátníků. Toho chce využít skupina českých firem, která plánuje export Krtka do Číny. Od letošního června se Krtek bude prodávat ve specializovaných prodejnách s hračkami, ovšem v luxusním provedení. Společnost chce současně zabránit kopírování Krtka, aby se tak nestal naopak součástí masového čínského vývozu hraček. "Na výrobu Krtka práva v Číně nikomu neposkytneme," tvrdí exportní manažer společnosti Dino Toys Petr Talanda. Společnost už prodává Krtka například v Izraeli, Dubaji nebo Libanonu.