Přehled tisku

El ministro de Finanzas, Miroslav Kalousek, y el primer ministro, Petr Nečas. Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Ačkoli v době ekonomického poklesu není dobré zvyšovat daně, návrh na vyšší daně pro nejlépe vydělávající je správný. Naopak je nefér, že se ODS brání snížit výdajové paušály živnostníkům. Tak komentuje český tisk rozpočtová úsporná opatření, o nichž v pondělí jednali ekonomičtí ministři.

Miroslav Kalousek (vlevo) a Petr Nečas, foto: ČTK
Ačkoli v době ekonomického poklesu není dobré zvyšovat daně, návrh na vyšší daně pro nejlépe vydělávající je správný. Naopak je nefér, že se ODS brání snížit výdajové paušály živnostníkům. Tak komentuje český tisk rozpočtová úsporná opatření, o nichž v pondělí jednali ekonomičtí ministři. Podle Lidových novin a Hospodářských novin je návrh na daňovou progresi správný a žádoucí, byť se pravicoví voliči budou muset smířit s tím, že jejich strany obětují bod svého programu. "Ne z ekonomických, ale ze symbolických důvodů - aby bylo jasné, že jsme v tom všichni. A ještě lepší by bylo, kdyby stát přestal živit zvláštní firmy typu Cokeville Assets. Ani by nikdo svůj psaný program porušovat nemusel," píší Lidové noviny.

Podle Hospodářských novin se ale zřejmě nebude jednat jen o přechodné opatření. "Už proto, že se nejpozději za dva a čtvrt roku s velkou pravděpodobností dočkáme návratu ČSSD k moci. A pro Lidový dům je daňová progrese jedno ze základních hesel, z něhož nemohou nikdy uhnout ani o centimetr. Pravice teď ukázala, že v konfrontaci s realitou musí jít některé ideologické postuláty stranou. Bohuslav Sobotka s Janem Mládkem mohou už teď přemýšlet, jak svým voličům vysvětlí, že sociální systém má své limity a že prostě 'není alternativa'," píší Hospodářské noviny.

Komentátorka deníku E15 připomíná slova předsedy vlády o tom, že se prý politická rozhodnutí o daních, mrazení příjmů a tak dále dotknou každého. "Skutečně? Pojem živnostník z jeho úst nepadl, živnostníky zatím Nečas brání vlastním tělem, a nejspíš to bude dělat dál. Takže nový Kalouskův pokus - vrátit výdajové paušály, tedy snížit je na hodnoty roku 2004 - bude patrně opět marný," píše autorka. Přitom v roce 2001 odvedli živnostníci eráru deset miliard korun. Loni to bylo jen 1,5 miliardy. "Zaměstnanci v roce 2001 nakrmili státní kasu 62 miliardami, vloni už 81 miliardami. To jsou čísla, ke kterým téměř není co dodat. Snad jen, že dobrý daňový systém je ten, který je férový," konstatuje komentátorka.

Foto: Barbora Kmentová
V dalším ze svých komentářů E15 píše, že od pravicových ODS a TOP 09 by jeden čekal trochu menší nadšení pro zvyšování daní a zadušení spotřebitelského apetitu těch nejchudších. Škoda, že už se pozapomnělo na 41 návrhů NERV z loňského prosince. "Z nápadů NERV se přitom dá uskutečnit mnoho jiných kroků. Daň z převodu nemovitostí může vzrůst a stát má hned po ruce šest miliard. Daň z pojistného či silniční daň - to vše Kalouskovi může přinést další peníze. Není samozřejmě možné tvrdit, že na DPH a důchody by dříve nebo později nedošlo. Došlo. Ale drsná 'robustní opatření' lze přijmout až ve chvíli, kdy vláda vyzkouší zalátat rozpočet všemi jinými použitelnými záplatami, zvlášť když jí je na stříbrném podnosu nabízí její vlastní ekonomická rada. Ale to se vládě zjevně nechce," konstatuje komentátor deníku E15.


Ministerstvo financí podle Mladé fronty Dnes pokračuje v tradici a poslalo do dozorčích rad českých státních leteckých firem dalšího exministra. Novým členem dozorčí rady Českého aeroholdingu, který vznikl hlavně kvůli záchraně Českých aerolinií, se stal někdejší federální ministr financí Jan Klak, píše list. Jan Klak do aeroholdingu přichází společně s Jiřím Blažkem, který je ve výkonném výboru TOP 09, tedy strany ministra financí Miroslava Kalouska. "Pan Klak působí jako poradce ministra," vysvětlil důvody jeho jmenování Kalouskův náměstek Zdeněk Zajíček, který je místopředsedou dozorčí rady. Bývalí ministři financí seděli dříve v dozorčí radě Českých aerolinií a stejně nezabránili velkým ztrátám a špatnému rozhodnutí managementu. Eduard Janota ji vedl jako náměstek ministra financí v době vládnutí Jaroslava Tvrdíka, který je považovaný za hlavního viníka úpadku aerolinek. Ivan Kočárník pak jako někdejší ministr šéfoval dozorčí radě v době managementu Radomíra Lašáka, který firmu přivedl do dalších ekonomických problémů, poznamenává Mladá fronta Dnes a dodává, že aeroholding čeká ještě další obměna dozorčí rady. Čtyři členové z 12 jsou zástupci zaměstnanců a jejich volby proběhnou na začátku června, píše Mladá fronta Dnes.


Ilustračnífoto: Czech Coal
Stát by si měl ponechat možnost vyvlastnění pozemků kvůli těžbě uhlí za těžební limity a ponechat ji v zákoně. Hospodářským novinám to řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Ještě loni na podzim prosazoval zrušení paragrafu Kubův předchůdce Martin Kocourek (ODS) a tento bod je i součástí koaliční smlouvy. "Je to problematická záležitost, ale neměli bychom se přístupu k uhlí jen tak vzdát. Je to sociálně citlivá otázka, při nedostatku uhlí hrozí zdražení tepla pro více než milion domácností,"řekl ministr Kuba. Připustil, že by šlo o krajní řešení. "Hlavní by samozřejmě byla rozumná dohoda mezi těžební společností a vlastníkem nemovitosti," dodal Martin Kuba. Hrozba vyvlastnění se týká hlavně obyvatel obcí Horní Jiřetín a Černice, kterým v případě prolomení limitů hrozí zbourání. Ministra Kubu čeká přesvědčování členů vlády. Proti možnosti vyvlastnění se podle listu staví premiér Petr Nečas (ODS) i Věci veřejné. "Na stanovisku vlády se nic nezměnilo,"řekl Hospodářským novinám premiér Nečas. Podle ministra Kuby je celá debata o vyvlastnění teprve v začátcích a je nutné dosáhnout koaliční shody.


Vědci zpracovávají pro stát studii, která by měla stanovit, u jakých památek se vyplatí vybudovat protipovodňovou ochranu a které je levnější až po eventuální povodni opravit. Projekt potrvá do roku 2015, ministerstvo kultury na něj dalo 24 milionů, informují Hospodářské noviny. "Kritérií, která rozhodnou, jestli se pro danou památku postaví protipovodňová zábrana, je několik. V úvahu bereme polohu dané památky, stavební materiál nebo cenu oprav po povodni,"řekl deníku Pavel Fošumpaur z Českého vysokého učení technického. "Nejodolnější jsou samozřejmě objekty z kamenného zdiva. Větší problém je u nepálených cihel. Zjednodušeně lze říct, že u památek z méně odolného materiálu musíme počítat s vyššími náklady na opravu. Mají tedy i větší nárok na povodňovou ochranu," uvedl Pavel Fošumpaur. Kromě katalogu historických objektů, které je potřeba chránit, bude podle Hospodářských novin výsledkem práce vědců i návrh konkrétních opatření vhodných pro danou památku. Od běžných protipovodňových staveb se mohou výrazně lišit. "Před barokní kostel nemůžete postavit čtyřmetrovou železobetonovou zeď. Je nutné zábrany umístit tak, aby nenarušily urbanistický ráz okolí,"řekl listu Pavel Fošumpaur.


Odrazy slunce v roce 1983 málem uvrhly svět do jaderné války, píše deník Právo. 26. září zmíněného roku krátce po půlnoci vypukl poplach v tajném velitelském centru u Moskvy. Systém včasného varování vydal totiž signál, že Američané odpálili jadernou raketu. I když signály z družicových přístrojů ukazovaly stále další starty, na záběrech kamer na družicích žádné stopy startujících raket nebyly vidět. Službu konající Stanislav Petrov tehdy nezpanikařil a tím zachránil svět. Až po půl roce se pak dozvěděl, že nezvyklá konstelace nebeských těles vedla k tomu, že se sluneční paprsky odrážely od oblaků do senzorů družic tak, že to vypadalo jako starty raket, píše deník Právo.