Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Deníky pokračují na svých názorových stránkách v komentování kroku prezidenta Václava Klause, který v pátek potvrdil, že žádá trvalou výjimku z listiny základních práv v lisabonské smlouvě EU, a to ještě před tím, než dokument případně ratifikuje. Prezident se obává, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety.

Deníky pokračují na svých názorových stránkách v komentování kroku prezidenta Václava Klause, který v pátek potvrdil, že žádá trvalou výjimku z listiny základních práv v lisabonské smlouvě EU, a to ještě před tím, než dokument případně ratifikuje. Prezident se obává, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. Jeho obavy se týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce. "Česká republika má problém a ten problém se jmenuje prezident Václav Klaus. Jeho požadavek dodatku k Lisabonské smlouvě, který by speciálně vyloučil majetkové nároky vyhnaných českých Němců po roce 1945, může totiž Lisabonskou smlouvu zcela torpédovat," píše komentátor deníku Právo. Podle autora může torpédování Lisabonské smlouvy znamenat, že Česko ztratí jakýkoli vliv na práci EU.

Autor komentáře v Lidových novinách porovnává krok prezidenta Václava Klause s postojem polského prezidenta Lecha Kaczynského. Podle něj si Poláci totiž výjimku z charty vybojovali i kvůli majetkovým nárokům Němců, když polský prezident sice s podpisem otálel déle než pět set padesát dní od ratifikace polským parlamentem. "Ale i tady bylo jeho stanovisko jasné. Musí proběhnout druhé irské referendum. Pak podepíšu. A slovo dodržel," uvádí komentář v Lidových novinách. Podle komentátora se Česká republika v čele s prezidentem Václavem Klausem chová jako vyděrač, který ví, že má k dispozici malou, ale účinnou ničivou zbraň, která může celý projekt Lisabonské smlouvy na poslední chvíli rozmetat. "Klausová podmínka je splnitelná, vnitropoliticky i v rámci unie, dá se stihnout do konce roku a je to nejsnazší a nejrychlejší cesta ke Klausově podpisu. Pochopil to premiér Fischer, pochopit to musí všichni ostatní politici. Pak to musíme nějak vysvětlit partnerům v Evropě a požádat je o shovívavost a hluboce, opravdu hluboce se všem omluvit," uzavírá komentář Lidových novin.

Otázce Lisabonské smlouvy a podpisu Václava Klause pod tímto dokumentem se věnuje i názorová stránka Mladé Fronty DNES (MFD), když autor svůj publicistický materiál začíná otázkou "Podepíše? Nepodepíše?". Podle listu Václav Klaus zůstal posledním samurajem. "Klausovi zbývá opouštěná, ale ta nejtradičnější samurajská cesta - zemřít v boji. Své ideály o EU si ponechá, ale neprosadí je. S řečmi o Klausovi ale v Evropě vymizela diskuse, zda je Lisabonská smlouva dobrá, zda se s ní dá žít nebo zda je skutečně pro budoucnost špatná. A to je ta nejhorší zpráva o posledním samurajovi v boji o Lisabon," končí sloupek Mladá fronta Dnes.


Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá v nové energetické koncepci s prolomením ekologických limitů na těžbu hnědého uhlí a omezování těžby uranu. Uvedl to deník E15. "Zatím není jisté, že kabinet návrh energetické koncepce v této podobě přijme. Premiér Jan Fischer totiž při svém nástupu do funkce uvedl, že o tak závažných rozhodnutích, jako je prolomení uhelných limitů, jeho vláda jednat nebude," píše E15. Prolomení těžebních limitů tak podle listu nahrává především společnosti Czech Coal, která vlastní Mosteckou uhelnou společnost. Za limity v lomu ČSA jsou totiž největší zásoby uhlí v tuzemsku. V místech, kde se nesmí těžit, leží na 750 milionů tun uhlí. Nyní má důl k dispozici čtyřicet milionů tun a těžba by v případě neprolomení limitů mohla skončit již v roce 2020," informuje E15. Za limity by bylo však podle deníku možné těžit až do roku 2065.


Tři miliardy korun bude podle Lidových novin požadovat nedávno jmenovaný předseda dozorčí rady Českých aerolinií Václav Novák od vlády k záchraně ztrátových aerolinek. Požadavek na finanční pomoc ze strany státu ale opakovaně odmítá ministr financí Eduard Janota. Tvrdí, že stát tuto pomoc ani poskytnout nemůže, protože to neumožňují pravidla hospodářské soutěže v rámci EU. Novák podle Lidových novin chystá na úterní zasedání dozorčí rady ČSA vlastní verzi opatření, která by měla být uskutečněna v zájmu zachování firmy. Kromě propouštění zaměstnanců a také razantního snížení platů, které má u pilotů dosáhnout až 45 procent, se chce Novák obrátit i na stát s žádostí o finanční injekci. Prezident ČSA Radomír Lašák dozorčí radě předloží vlastní záchranný plán, jenž se státní pomocí nekalkuluje.


Jako horký brambor si ministři přehazují otázku, zda v době čtyřprocentního snižování platů ve veřejné správě půjdou dolů i platy hejtmanů, starostů, uvolněných radních či dalších členů samospráv. Jak píše Právo, ministr financí Eduard Janota tvrdí, že přes platy je tu ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Ten se brání, že samospráva pod něho nepatří, protože tyto odměny jsou nikoliv ze státních peněz, ale z prostředků krajů a obcí. Tím přesouvá odpovědnost na ministra vnitra Martina Pecinu, který vrací horký brambor tam, odkud vylétl - k Janotovi. Tento kompetenční spor nakonec může mít jednoduché rozuzlení: Nikdo změnu vládního nařízení, kterým se stanovuje odměna pro samosprávu, nepředloží. Vláda tedy nic neprojedná a hejtmani a spol. mohu zůstat na rozdíl od úředníků, učitelů, policistů či hasičů placených ze státního rozpočtu v klidu. Hejtmani se přitom snížení svých odměn nebrání.


Policisté zasahující proti polským fanouškům, foto: ČTK
Policie v průběhu sobotních manévrů proti polským fotbalovým chuligánům zranila fotoreportéra Lidových novin. Policista podle listu na muže údajně úmyslně najel dodávkou, způsobil mu tak zlomeninu kosti v nártu pravé nohy. Lidové noviny podaly na policistu oficiální stížnost. Incident se údajně odehrál před zápasem u stadionu na Letné ve chvíli, kdy fotoreportér pořizoval snímky těžkooděnců v zaparkovaném automobilu. Policejní vůz podle serveru novináře srazil na vozovku a několik vteřin mu zůstal stát na noze, píší Lidové noviny.