Kontroverzní úředník Ladislav Bátora zůstal zaměstnancem ministerstva školství i po své říjnové rezignaci na funkci zástupce šéfa kabinetu ministra. Z úřadu odešel až na konci loňského roku. Vedení ministerstva jeho funkci zrušilo, díky tomu Bátora dostal odstupné 250.000 korun. Uvádí to Mladá fronta Dnes.
Ladislav Bátora
Kontroverzní úředník Ladislav Bátora zůstal zaměstnancem ministerstva školství i po své říjnové rezignaci na funkci zástupce šéfa kabinetu ministra. Z úřadu odešel až na konci loňského roku. Vedení ministerstva jeho funkci zrušilo, díky tomu Bátora dostal odstupné 250.000 korun. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Ministr Josef Dobeš ani Bátora nechtěli informaci o odstupném komentovat. Bátora v minulosti kandidoval za nacionalistickou Národní stranu ve volbách do sněmovny. Proti jeho působení na ministerstvu se ihned zvedla vlna kritiky. Protestovali proti němu politici i neziskové organizace. Kromě jeho napojení na ultrapravicovou scénu se jim nelíbily jeho aktivity v konzervativní iniciativě D.O.S.T. Svoji rezignaci Bátora v říjnu vysvětlil tím, že se chce veřejně angažovat, v čemž mu bránil závazek zdržet se politických prohlášení.
Stát chce omezit moc exekutorů, píšou Lidové noviny. Lidé se proti nim totiž nemají prakticky šanci bránit. Jako příklad deník uvádí kauzu mladé ženy, která sice obratem uhradila tisícikorunovou pokutu za dopravní přestupek, omylem ale uvedla jiný kód banky. Za pár měsíců po ní bez jakéhokoliv předchozího upozornění chtěl exekutor téměř desetinásobek této částky. I nemajetní lidé jsou dnes finančně ruinováni za jednu jízdu načerno nebo za nezaplacený den pobytu v nemocnici, píše deník. Ministr spravedlnosti proto navrhuje úpravu, která exekutorský byznys omezí. Soudnímu vymáhání dlužné částky by mělo nově předcházet tzv. předžalobní plnění. Věřitel tak bude muset upozornit dlužníka na jeho dluh a dát mu přiměřenou lhůtu na zaplacení. Výhodnost exekutorského byznysu ukazuje i statistika. V Česku podle ní proběhnou až 2000 exekucí denně. Exekuce se jejich vykonavatelům vyplatí ne kvůli výši dluhu, ale kvůli vysokým nákladům na řízení. Změna zákona má podporu i v justici. Podle soudců stát musí napravit, co sám zanedbal.
Foto: Archiv Českého rozhlasu
Brutální policejní výslech v Brně, jehož vysvětlení se dožadovala předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová, byl podle ministra Jana Kubiceho jen nácvikem zatčení v cizině. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Podle policistů došlo 13. prosince na brněnském krajském policejním ředitelství k výslechu, při kterém byli lidé ponižování a nejspíše i biti. Inspekce ministra vnitra však tvrdí, že vše bylo v pořádku. Vyslýchaný byl údajně členem bezpečnostních složek a nacvičoval případný agresivní výslech při zadržení v cizině. "Celé to byla zinscenovaná záležitost, aby se zadržený člověk dokázal orientovat v cizím prostředí. Vyslýchaný byl členem bezpečnostních složek," reagoval ministr vnitra Kubice. Anna Šabatová však kritizuje i tuto verzi. Podle ní je zcela absurdní, že by takovým způsobem mohl být nacvičován jakýkoli legální postup. Šabatová vede organizaci zaměřenou na dodržování lidských práv. Vysvětlení kontroverzních metod při výslechu žádá i František Bublan z ČSSD, šéf nové parlamentní komise, která má kontrolovat Generální inspekci bezpečnostních složek. Podobně jako on se hodlá o výslech zajímat i předseda bezpečnostního výboru Radek John.
Vladimír Kotrouš, foto: Česká televize
Bývalý ředitel pražské městské policie Vladimír Kotrouš nesl několik dní před svým zatčením 200.000 korun, které údajně obdržel jako první část úplatku, někomu na pražský magistrát. Píše to deník Právo s tím, že z úřadu už odešel bez peněz. Policisté v té době už Kotrouše sledovali. Údajný úplatek se jim tedy ztratil z dohledu, nicméně znají místo zmizení. U koho peníze skončily, detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu podle Práva zjišťují. Kotrouš je kvůli podezření z korupce ve vazbě, v případě odsouzení mu hrozí až 12leté vězení. Policisté ho zatkli 25. listopadu i s dalším údajným úplatkem, tentokrát ve výši 150.000 korun za zakázku na servis aut městské policie.
Česko bude navzdory Evropě pokračovat v kastraci deviantů, napsal deník Právo. Česká republika je přitom už třetím rokem pod mezinárodním tlakem, aby přestala s praxí chirurgických kastrací sexuálních deviantů. Podle Rady Evropy tento zákrok lidi mučí a ponižuje. Jde o nevratný krok, který má pro pacienty i vážné tělesné a duševní následky. Lidé v Česku se mu podle evropských úředníků podrobují pasivně a nedobrovolně, aniž by měli informace. S takovým hodnocením ale nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví. Vládě, která se tím má zabývat na svém středečním zasedání, navrhuje, aby se kastrací u pachatelů nejtěžších sexuálně motivovaných trestných činů nevzdávala. Nejde o trest, ale o formu léčby. Ta umožní lidem se po určité době vrátit do společnosti. To ostatně dokazuje i případ tzv. spartakiádního vraha, který se v r. 1985 dopustil tří vražd a řady znásilnění. Po kastraci a ústavní léčbě byl ale v r. 2004 propuštěn na svobodu.
Hospodářské noviny se ve svém komentáři vrací k záměru ministra školství Josefa Dobeše omezit počet tříd na venkovských školách a na některých zrušit i druhý stupeň. Důvodem jsou finanční úspory. V běžných venkovských školách jsou totiž třídy kvůli nedostatku dětí poloprázdné. Podle autora komentáře však ministr Dobeš postupoval způsobem sobě vlastním. Jeho koncepce totiž často popírá původní smysl a východiska. Například stanovit optimální počet žáků ve třídě nebyl špatný nápad. Pokud ovšem ministr zvedl tento počet ze sedmnácti na 24, bude na chybějící žáky doplácet obec, která měla naopak ušetřit. Alternativy, s nimiž ministr přichází, mají větší slabiny než dosavadní systém. Krach základních škol v malých obcích by znamenal invazi žáků do měst. Městské školy na ně ale nejsou připraveny. Dobeš chce současně penalizovat školy i za to, pokud budou mít ve třídách víc než 24 žáků. Vskutku je účelné začít šetřit na základních školách v malých obcích, kde žije přes čtyřicet procent obyvatel, ptá se deník. Není lepší vsadit na slučování středních škol? To ostatně v krajích už spontánně probíhá, bez ministerského inženýrství.
Bývalý provozovatel dnes už zbořeného zimního stadionu na Štvanici podle magistrátu ukradl z areálu vybavení za stovky tisíc korun. Úředníci proto podali trestní oznámení na Tomáše Doležala, jehož sdružení Apex-Club areál spravovalo. Píšou to Hospodářské noviny v pražské příloze. Doležal vinu popírá. Poté, co dostal z areálu výpověď, údajně odtamtud odvezl mantinely a část vybavení sloužícího k údržbě ledové plochy. "Mantinely i technologie byly naše. Ta obvinění mi připadají úplně absurdní,"řekl deníku Doležal. Policie prověřuje, zda se stal trestný čin. Památkově chráněný zimní stadion na Štvanici v posledních několika letech velmi zchátral, loni se na něm dokonce propadla střecha. Poté byl uzavřen a v květnu zbourán, což vyvolalo silnou kritiku veřejnosti i sportovních spolků. Na místě zimního stadionu je nyní malé, otevřené kluziště.
Mladá fronta Dnes informuje o unikátní výstavě, kterou ke 400. výročí úmrtí císaře Rudolfa II. chystá Správa Pražského hradu. Zpřístupní nejen tzv. Rudolfovu galerii u Španělského sálu, v Novém paláci bude otevřena i expozice posledních dnů legendárního panovníka včetně jeho pohřbu. K vidění bude císařova pohřební výbava, kompletní oděv, plášť, klobouk a pohřební insignie. Rudolfinské oslavy na Hradě, kde císař a český král 20. ledna 1612 zemřel, budou pokračovat i následující měsíc. V Obrazárně budou vystavena i čtyři díla Rudolfových dvorních umělců. Deník dále přináší výběr 25 výstav, které v roce 2012 budou v Česku stát za vidění.
