Všechny deníky se ve svých komentářích vracejí k návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Česku a všímají si také toho, jak se český prezident Václav Klaus distancoval od kritiky ruských parlamentních voleb.
Dmitrij Medveděv (vlevo) a Vladimir Putin, foto: ČTK
Všechny deníky se ve svých komentářích vracejí k návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Česku a všímají si také toho, jak se český prezident Václav Klaus distancoval od kritiky ruských parlamentních voleb. Lidové noviny oceňují kontrakty v hodnotě 54 miliard korun, které byly při Medveděvově pražské návštěvě uzavřeny. Jejich komentátor se ale ptá, zda je důležitější Klausův argument, že Rusko v soutěži o dostavbu temelínské jaderné elektrárny nabízí největší podíl české spoluúčasti, nebo fakt, že by se Česko při ruském vítězství v soutěži mohlo ocitnout v energetické závislosti na této velmoci. Prezident Klaus má pravdu, že ve vztahu k Rusku už jsme se zbavili historické zátěže. Dnešním dvacetiletým vadí spíše manýry ruských zbohatlíků v Karlových Varech než srpen 1968. Ale musí kvůli tomu prezident nazývat reakci na ruské volby "údajnými nepokoji"? Musí Hrad na tiskové konferenci s prezidentem Medveděvem zakazovat nepohodlné otázky?, uvádí na závěr autor Sloupku Lidových novin.
Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři zaměřila na Klausův postoj k ruským parlamentním volbám. Autor připouští, že český prezident nemohl na svůj ruský protějšek "vyskočit jako čertíček z krabičky" a vytýkat mu okolnosti ruských voleb, podotýká však, že v tomto případě by bylo nejlépe zdržet se komentáře, jak Václav Klaus původně přislíbil. Podle listu totiž český prezident své "nekomentování" rozvedl natolik, že nepřímo uznal, že ruské volby byly regulérní. Řekl doslova: "Já jsem nebyl členem žádné pozorovatelské mise ze zahraničí, čili k tomu já nechci vydávat jakékoliv komentáře a zrovna tak komentáře o demonstracích, které snad na několika místech v Rusku proběhly." Rusko není žádná surová diktatura, ale není to úplná demokracie. Kdyby se Václav Klaus omezil na výrok, že "to nejsou naše volby, ale vaše volby", tou pomyslnou žiletkou by se na svém diplomatickém jazyce nepořezal, uzavírá komentátor Mladé fronty Dnes.
Dmitrij Medveděv (vlevo) a Václav Klaus, foto: ČTK
Hospodářské noviny uvedly, že Klausovo odmítnutí komentovat dění v Rusku s tím, že "jsou to jejich volby", připomíná "pokročilé stadium kremlofilie". Podle deníku Václav Klaus svou politickou korektností překonal i ruského prezidenta, který jistá porušení volebního zákona přece jen připustil. Komentátor připomíná, že na ohrožení demokracie je přitom Václav Klaus velmi citlivý, o čemž svědčí jeho častá varování před mocenskými ambicemi supranacionálního Bruselu. "Klaus nás chlácholí, že se Česko a Rusko osvobodily od zátěže z minulosti. Z čeho tak usoudil, těžko říct. Každopádně ruské volby připomněly, že sovětská minulost tam okupuje přítomnost. Sledujme to pozorně. I tehdy, až prezident bude naše zraky obracet k temnému Bruselu," uzavírá autor komentáře.
Komentátor deníku Právo připomněl, že několik politologů Václavu Klausovi vyčetlo, že se nechtěl vyjadřovat k výsledkům nedávných voleb do Dumy. Zcela jinou pozici zaujal, i když na dálku z ciziny, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž prohlásil ruské volby za nepříliš regulérní. Před očima společnosti se tak střetly dva přístupy k mezinárodní politice. Jeden, havlovský, ztělesňoval ministr zahraničí. Druhý, svůj vlastní, zastával prezident. Havlovský přístup za dobu své platnosti ve velké politice přinesl hospodářské sféře ztrátu východních trhů a nositelům těchto zásad morální uznání na Západě. Ten ale zároveň své trhy Česku přednostně neotevřel. Klausovský, tedy pragmatický postoj nebráním posílení národní ekonomiky a do cizí politiky se neplete. Vyvstávají dvě otázky. Co je více v souladu s povinnostmi státníka? Která z popsaných metod je prospěšnější pro Česko? Prezident se podle komentátora deníku Právo odmítl vyjádřit k volbám v Rusku očekávaně a oprávněně. Překročil však mez v jiném bodě: není jeho povinností otevřeně preferovat jednu nabídku hospodářské soutěže na úkor jiných. Vypadá to jako nepokrytý lobbing. A v případě dostavby Temelína to Václav Klaus udělal, uzavírá komentátor deníku Právo.
Jiří Besser, foto: ČTK
Páteční noviny věnují pozornost i rezignaci ministra kultury Jiřího Bessera. Nominaci na jeho nástupce mají po neděli předložit Starostové a nezávislí. Lidové noviny například v této souvislosti píší, že známí čeští umělci by rádi na místě ministra kultury viděli Iva Mathého. Za jmenování rektora Akademie múzických umění a někdejšího šéfa České televize prý lobbují v politických kruzích. Šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík ale Ivo Mathému mnoho šancí nedává. Jak řekl Lidovým novinám, upřednostňují stranického kandidáta a nejlépe ženu. Takže favoritkou je zřejmě i nadále poslankyně Alena Hanáková, uvádí list.
Andrej Babiš
Třetina lidí důvěřuje podnikateli Andreji Babišovi, že chce zlepšit poměry v Česku. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Median, které zveřejnila Mladá fronta Dnes. Andrej Babiš nedávno založil občanské sdružení Ano 2011 - Akce nespokojených občanů a má ambici uspět s ním v parlamentních volbách. Více než polovina dotázaných v průzkumu také uvedla, že by ve volbách do sněmovny v roce 2014 dala hlas straně, která by chtěla bojovat proti korupci. Podle odborníků z průzkumu vyplývá, že voliči jsou stále méně věrni hlavním stranám a že boj proti korupci stále více vnímají jako hlavní téma. Důvěru Babišovi vyjádřilo 34 procent dotázaných, 38 odpovědělo, že neví. Podnikateli nedůvěřuje 24 procent lidí, vadí jim jeho údajné špatné renomé, někteří ho podezřívají, že svou novou aktivitou sleduje jen vlastní zájmy, píše Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny píší, že několik českých bank kvůli krizi začalo omezovat poskytování úvěrů. Podle listu české peněžní ústavy nesplňují nové požadavky evropské bankovní regulace. Českým firmám se tak ztíží přístup k penězům, které potřebují ke svému podnikání. Omezení úvěrů už připustila například Raiffeisenbank. Dosud se přitom předpokládalo, že tuzemské banky jsou silné a stojí stranou současných problémů. Největší tuzemské banky nové požadavky splňují s rezervou. Další v Česku působící banky ale tzv. Basel II ukazatel ve svých zprávách nezveřejnily, a není proto jasné, v jaké situaci jsou. Podle informací z trhu se však do prodejů balíků úvěrů pouští více bank. Peněžní domy mají už jen šest měsíců na to, aby splnily požadavky evropské bankovní regulace, uvádějí Hospodářské noviny.
České hory čeká novinka. Jak uvádějí Lidové noviny, politici a záchranáři tlačí na to, aby lyžaři do osmnácti povinně nosili ochrannou helmu. Chystaný návrh zákona, který helmy nařídí, podle listu už teď čelí námitkám. Poslanci s ním totiž přicházejí v době, kdy právě děti helmy na svazích v naprosté většině nosí. Politici ale své snahy zaštiťují statistikami horské služby. Loni si na horách poranilo hlavu 1452 lidí. A děti jsou podle záchranářů nejohroženější skupinou. Návrh má už teď mezi politiky poměrně silnou podporu, zároveň však budí řadu otázek. Třena jakým způsobem by se dodržování pravidel vymáhalo, píší Lidové noviny.
