Přehled tisku

Věci veřejné, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Věci veřejné si v dodatku koaliční smlouvy vymínily, že do konce června obsadí pozice náměstků na ministerstvech zemědělství a spravedlnosti a v Lesích České republiky. Do poloviny září chtějí mít své náměstky na všech ostatních ministerstvech a požadují také křesla v dozorčích radách státních a polostátních firmách. Píší to Hospodářské noviny, které mají dokument k dispozici.

Věci veřejné, foto: ČTK
Věci veřejné si v dodatku koaliční smlouvy vymínily, že do konce června obsadí pozice náměstků na ministerstvech zemědělství a spravedlnosti a v Lesích České republiky. Do poloviny září chtějí mít své náměstky na všech ostatních ministerstvech a požadují také křesla v dozorčích radách státních a polostátních firmách. Píší to Hospodářské noviny, které mají dokument k dispozici. Dodatek, kterým Věci veřejné podmínily své setrvání ve vládě, by měl být dojednán do čtvrtka. "Strany koalice mají nárok na zastoupení v dozorčích a správních radách státních a polostátních podniků a všech organizacích, kde probíhá politická nominace," píše se mimo jiné v dodatku. U svého koaličního partnera se postup Věcí veřejných nesetkává s pochopením. "Obsazení náměstků bylo dosud vždy věcí dohody příslušné strany s příslušným ministrem. Nikdo Věcem veřejným nebránil, aby si dohodly více náměstků. To, že s tím přichází právě teď, může vyvolávat dojem, že jim jde především o koryta,"řekl Hospodářským novinám předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Největší vládní strana je k Věcem veřejným o poznání smířlivější. "Co se týče politicky nominovaných náměstků, tak s tím nemáme problém. U dozorčích a správních rad v podnicích, kde je většinová účast státu, v tom nevidím problém už vůbec,"řekl Hospodářským novinámšéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. O faktickém obsazování křesel, která si vymínily Věci veřejné, ale podle něj koalice ještě nejednala.


Boj s korupcí je jen naoko, místo reforem přicházejí jen škrty. Takový je podle deníku Právo pohled mladých lidí na současnou politiku. List čerpá z údajů na facebooku a srovnává aktuální situaci s tou před volbami. Před hlasováním se na sítích sdružovaly tisíce mladých toužících po změně. Nadšení ale záhy vystřídala apatie a zklamání. Podle deníku Právo je tak ve skupinách, které se zabývají politikou, ticho jako v hrobě. A pokud už se někde diskutuje, je zřetelná zvýšená míra agresivity, která pramení právě ze zklamání a frustrace. "Lidé mají pocit, že využili veškerých demokratických prostředků ke změně, ale nic se vlastně nestalo,"řekla k tomu listu politoložka Vladimíra Dvořáková. "Nadšení mladých aktivistů na facebooku vystřídal zmar" - stojí v titulku na úvodní straně deníku Právo.


Zpoplatnění silnic nižších tříd v Česku velmi pravděpodobně nebude. Kamiony tak budou nadále jezdit po okresních silnicích, píší Lidové noviny. Rozšíření povinnosti platit mýtné za ujeté kilometry i na silnicích nižších tříd plánovalo ministerstvo od roku 2013, mělo přinést především peníze na údržbu dlouhodobě podfinancovaných silnic. Ministerstvo dopravy prý hledá levnější variantu rozšíření mýtného. "Ministerstvo nyní připravuje variantu za méně peněz udělat co největší profit. Zatím vychází jako nejlevnější varianta rozšíření stávajícího systému mýtných bran,"řekl listu nejmenovaný zdroj z ministerstva dopravy. Příznivcem rozšiřování mýta na silnice II. a III. tříd není ani ministr dopravy Radek Šmerda. "Propočítáváme ekonomické množnosti jednotlivých variant. Ekonomika rozšíření na silnice nižších tříd ale zatím vychází naprosto nesmyslně,"řekl Lidovým novinám ministr Šmerda. Stejný názor mají i dopravci, kteří by opatření pocítili nejvíce. "Shodli jsme se s panem ministrem (Šmerdou), že nápad zpoplatnit silnice nižších tříd není dobrý,"řekl Lidovým novinám prezident sdružení Česmad Bohemia Vladimír Starosta. "O tom jaký rozsah silnic bude zpoplatněn, má ale rozhodnout vláda. Je to politické rozhodnutí,"řekl listu mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.


Ministerstvo obrany odstoupilo od stavebního projektu Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích. Stavba nových budov v areálu nemocnice za 1,3 miliardy korun měla být pilotním PPP projektem, na němž si měl stát otestovat spolupráci se soukromým sektorem. Ministerstvo se rozhodlo zrušit zakázku mimo jiné kvůli napjatému rozpočtu, i tak ale vyjde státní rozpočet na stovky milionů korun. "Rozhodli jsme se vládě doporučit, aby od projektu odstoupila. Hlavním důvodem bylo stanovisko antimonopolního úřadu. Varoval nás, že soutěž na projekt, který jsme museli kvůli úsporám loni pozměnit, by byla napadnutelná,"řekl Hospodářským novinám generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita. Původní záměr odsouhlasila už vláda Mirka Topolánka v roce 2007, soutěž pak vyhrálo konsorcium Prague Military Hospital Consession, v němž má čtvrtinový podíl stavební gigant Metrostav. Smlouvu s ním stvrdila úřednická vláda Jana Fischera loni pár dní před volbami. Klíčovým mužem, který na její uzavření tlačil, byl Jan Fulík, náměstek tehdejšího ministra obrany Martina Bartáka, píše list. Podle něj tak definitivně končí příběh, na jehož počátku stálo přání politiků rozhýbat v Česku tzv. PPP projekty a na konci zůstal předimenzovaný plán postavit ve střešovickém areálu podzemní garáže, bazén a tříhvězdičkový hotel pro rodiny válečných veteránů, píší Hospodářské noviny.


"Lékaři přestanou lákat na peníze za recept", stojí v jednom z titulků Mladé fronty Dnes. Podle listu o tom rozhodli poslanci. Od nového roku mají totiž být zakázány bonusy týkající se léků na předpis. Někteří velcí prodejci dosud při předložení receptu vracejí poplatek ve výši 30 či 60 korun. Jde o snahu přilákat co nejvíce zákazníků. Podle nedávno schválené novely zákona o veřejném zdravotním pojištění už ale budou tyto praktiky zakázány. Velké lékárny to samozřejmě kritizují. Podle nich se tak omezí konkurence a může následovat i zvýšení doplatků za léky. Podle obhájců této novinky ale bonusy mažou regulační smysl poplatků, srovnají se tržní podmínky a stát ušetří. Někteří zástupci velkých sítí lékáren však tvrdí, že opatření vzniklo jen na základě lobbingu malých lékáren, píše Mladá fronta Dnes.


František Chvalovský, foto: ČTK
Případ Františka Chvalovského se táhl tak dlouho, až kdekdo zapomněl, oč v něm šlo, začíná Sloupek Lidových novin jeho autor. Bývalý obchodník s masem a chmelem se proto zdá jako operetní, bezmála sympatický padouch - Calvera ze Sedmi statečných. Ale to by byl omyl. František Chvalovský nebyl popleta, který si pro samý fotbal zapomněl hlídat účetnictví. Velmi přesně věděl, co a proč dělá. Stamilionové úvěry z polostátní Komerční banky v letech 1998 až 1999 dostával i v době, kdy už jeho firmy nic nevyráběly - jen díky fotbalové známosti s tehdejším šéfem, slávistou Janem Kollertem. Když se jeho skandál dostal v roce 2000 na světlo, zahájil záchranné operace: například obří vilu přepsal na dceru. Je možné, že už s plynoucím časem doufal, že je z toho venku, a o to víc je teď ohromen: Vy jste se vrátili? Kvůli obchodům z roku 1998? Proč? Protože sebemalebnější Calvera nepřestává být zločincem. Jen tak mohou - řečeno s klasikem - vyhrát vesničané, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.