Věci veřejné chtějí pro svého předsedu, který je jen řadový poslanec, důstojnou funkci. Jak uvádí Mladá fronta Dnes Radek John, zřejmě zamíří do čela komise dohlížející na korupci u policie či celníků. Komise sice není tak vlivná jako sněmovní výbor, ale Johnovi by právě tahle mohla vyhovovat.
Radek John
Věci veřejné chtějí pro svého předsedu, který je jen řadový poslanec, důstojnou funkci. Jak uvádí Mladá fronta Dnes Radek John, zřejmě zamíří do čela komise dohlížející na korupci u policie či celníků. Komise sice není tak vlivná jako sněmovní výbor, ale Johnovi by právě tahle mohla vyhovovat. Bude totiž dohlížet na Generální inspekci bezpečnostních sborů, která vznikne příští rok a bude mít na starosti stíhání trestných činů u příslušníků policie nebo celní správy, což je téma číslo jedna Věcí veřejných. John po odchodu z ministerského křesla jako by zmizel z politické scény. Není vidět, neprojevuje se, ve Sněmovně stál u řečnického pultíku naposledy v dubnu. Navíc nemá ani přednostní právo mluvit, to obstarává šéf poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta. Koalice proto podle informací Mladé fronty Dnes hledá pozici, která by byla důstojná pro předsedu vládní strany. Radek John zásadně odmítá, že by hledal 'trafiku'. Soustředí se na práci uvnitř strany a pomáhá budovat krajské struktury.
Stát chtěl zlaté tele, pořídil spíše kulhavou kobylu, píší o mýtném Lidové noviny. Mýtné mělo osmi až dvanácti miliardami korun ročně přispívat na stavby českých silnic. Kamiony, které mýtné platí, však nepřispívají státní kase, ale provozujícím firmám. V úterý vláda schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, z čehož vyplývá, že podobně nevýhodné pro stát bude mýto i v dalších letech. Mohou za to hlavně dodatečné smlouvy uzavřené exministrem dopravy Alešem Řebíčkem. Ty rozšířily původní zakázku z 22 na 30 miliard korun. Zatímco před dvěma lety státu zůstala alespoň miliarda korun z vybraných 5,5 miliardy na mýtě, letos Česko miliardu korun dokonce prodělá. Zaplatí sedm miliard, očekává ale příjmy jen šest. Za deficit může fakt, že firma Kapsch, která mýtný systém v Česku postavila, dostane poslední splátku za jeho pořízení. Jenže ani od příštího roku stát na mýtu nevydělá. Díky vyšším sazbám pro kamiony sice počítá s příjmem až 10 miliard, ale 3,5 miliard z toho padne na provoz. Při sjednávání původní smlouvy přitom bylo stanoveno, že platba provozujícím firmám nebude vyšší než miliarda ročně.
Tragická srážka tramvají z minulého pondělí ukázala, že ve starších typech tramvají cestující nejsou chráněni v situacích, kdy řidič zkolabuje. Souprava se dál řítí vpřed. Klidní naopak mohou být lidé ve vlacích, píše Mladá fronta Dnes. Šoféra pražské tramvaje zastihla nevolnost a nikým neovládaná souprava se dál řítila 65 kilometrovou rychlostí pražskou ulicí. Po téměř kilometru a půl divoké jízdy narazila do soupravy před sebou. Brzy ráno byly oba vozy prázdné, šofér však zemřel. Možná mohl žít, kdyby řídil tramvaj vybavenou systémem pro kontrolu bdělosti řidiče. Ten dokáže tramvaj sám zastavit, pokud řidič ztratí nad vozem vládu. Podle listu je tímto systémem v Praze vybavena jen desetina tramvají a to výhradně u nových typů. Zastaví však až po bezmála dvou minutách nečinnosti řidiče. To v Brně instaluje dopravce sofistikovanější systém i do starších vozů, které rekonstruuje. Touto funkcí je vybaveno 60 procent tramvají.
Foto: Evropská komise
Armádu straší hromadné odchody, píšou Lidové noviny. Mohla by přijít o více než třetinu svého stavu. Tolika vojákům totiž v příštích třech letech končí smlouva a mnoho z nich vážně zvažuje, že u armády kontrakt neprodlouží. Mají k tomu pádné důvody. O sedm procent se jim snížily platy, hrozilo, že přijdou o příspěvek na bydlení, další bonusy se jim zdanily a výrazně klesly i výsluhy. Vojáci zkrátka postrádají motivaci dál u armády setrvávat. Armáda, trpící pětitisícovým podstavem, si odchody dalších vojáků nemůže dovolit. Už teď není schopna plnit všechny své úkoly. Současně nemá žádné páky, jak exodus zastavit. Šance vojáků na trhu práce však nejsou velké. Ti, kteří si svůj handicap uvědomují, se musejí vzdělávat ve volném čase. Ministerstvo obrany se rozhodlo, že svým veteránům pomůže. Za peníze z evropských peněz rozjelo poradenskou akci. V první fázi má projekt pomoci zhruba 1500 bývalým vojákům ze zahraničních misí.
Protiromská demonstrace v Novém Boru
Události na Šluknovsku díkybohu opět otevřely diskusi na téma soužití bílých Čechů s Romy, píše Ondřej Tuček v komentáři Hospodářských novin. Jak uvádí, četl mnoho komentářů, analýz a rozhovorů, ale ani jednou neslyšel rozbor pojmenování chyb a vin na straně Romů. Ptá se jich někdo, zda o řešení napjaté situace stojí, jestli stojí o naši pomoc, o změnu, přiznávají svůj podíl na vyhrocené situaci? Dokážou pojmenovat svoje priority? Proč nejsou zváni do diskusí jejich zástupci? Ukázková byla on-line diskuse na serveru IHNED.cz z 18. září. Rozdíl v konkrétnosti vyjadřování hosta, Michaela Kocába, a tazatelů byl zralý na diplomovou práci. Jak uvádí komentář, pokud se nepočítají reakce čtenářů, které by si zasloužily pavilon v psychiatrické léčebně, on-line diskuse je jednou z mála platforem, kde se můžeme dozvědět mnoho poutavých příběhů o soužití s Romy, o kterých se jinak ve 'slušné společnosti' nesmí mluvit. Budeme-li dál žhavý problém česko-romského napětí brát do kleští politické korektnosti, jenom se víc popálíme. To jsme se od civilizovanějších národů nemohli naučit něco lepšího? Namátkou: slušnost, poctivost, právo, princip padni komu padni. Nabídka je široká.
Spekulanti skupují staré pohledávky a promlčené dluhy. Jak uvádí Právo, tisíce Čechů stále dostávají už řadu měsíců od soudů v obálkách se zeleným pruhem platební rozkazy na pro ně horentní částky ve výši několika tisíc korun. Důvodem jsou mnohdy staré, promlčené pohledávky v řádech desítek až stovek korun. Balíky často starých drobných dluhů totiž od velkých společností skupují podnikavci s pohledávkami a díky strachu lidí z exekucí mnohonásobně vydělávají na 'nákladech právních zastoupení'. Jak řekl právník Rostislav Kovář, myslíte si, že nikomu nic nedlužíte a najednou dostanete obálku. Překvapeně čtete, že jste před mnoha lety vypověděl a nedoplatil pojistku nebo neuhradil operátorovi poplatek, o kterém jste dlouhá léta vůbec nevěděl. Navíc bývají pohledávky už často promlčené, a ty co ještě nepropadly časem, mnohdy vznikly za pochybných okolností. Stává se totiž, že velké firmy mívají ve fakturačním oddělení občas nepořádek a vykázaly sice, že fakturu vystavily, ale ta už k příjemci nedorazila.
Je to tak jednoduché, že se diví i samotní lékaři. Stačí tři jehly, pár minut elektromagnetického záření a neoperovatelné nádory mizí, píší Hospodářské noviny. Pacientů s rakovinou, kteří chtějí převratnou metodu Nano Knife podstoupit, tak rychle přibývá. Postup přitom zatím není nikde na světě oficiálně uznaný, nemocnice ho provádí na náklady dodavatelské firmy a v Česku je k dispozici pouze jediný přístroj. Jako jedni z prvních rozpustili plicní nádor v nemocnici Na Bulovce. Další dva pacienti přijdou na řadu příští týden. Vzbudilo to obrovské naděje, říká Jan Fanta, přednosta chirurgie, který se svou minulou operací zařadil mezi první dvacítku operatérů na světě, kteří zatím Nano Knife u plicních nádorů použili. To, že je přístroj zatím v testovací fázi, však znamená, že lékaři řadu pacientů odmítnou.
Petr Nečas
Největším problémem reforem je i podle premiéra Petra Nečase neschopnost vlády je občanům "prodat". Změnit to má propagační kampaň, která by se měla naplno rozjet na konci letošního roku, uvádí Hospodářské noviny. Podle mluvčího vlády Jana Osúcha budou jednotlivá ministerstva vysvětlovat reformy hlavně v letácích a brožurách. Ministerstvo práce a sociálních věcí už začalo. Zadalo soutěž na letáky za 1,7 milionu korun a do konce týdne chce vybrat firmu, která pro ně kampaň zajistí. Podle marketingového experta Jakuba Horáka ale právě případ ministerstva ilustruje polovičatý přístup vlády k propagaci reforem. Jak říká, kampaň s rozpočtem 1,7 milionu se má hlavně vejít do dvoumilionového podlimitního výběrového řízení a nezvrátí vůbec nic. Podobně úsporné mají být i další resorty. Podle Horáka by ovšem smysl měla jedině dvouletá kampaň za zhruba 400 milionů.
