Přehled tisku

Jiří Dienstbier, foto: ČTK
0:00
/
0:00

České deníky se věnují úmrtí prvního polistopadového československého ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. Na bývalého novináře, disidenta a pozdějšího diplomata a politika vzpomínají publicisti, politici i umělci shodně jako na velkorysého a svobodomyslného člověka, jeho ztrátu označují za nenahraditelnou. Podle komentáře Práva s Jiřím Dienstbierem odchází podstatný kus novodobé české politické historie.

Jiří Dienstbier, foto: ČTK
České deníky se věnují úmrtí prvního polistopadového československého ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. Na bývalého novináře, disidenta a pozdějšího diplomata a politika vzpomínají publicisti, politici i umělci shodně jako na velkorysého a svobodomyslného člověka, jeho ztrátu označují za nenahraditelnou. Podle komentáře Práva s Jiřím Dienstbierem odchází podstatný kus novodobé české politické historie. Prezident Václav Klaus v Mladé frontě Dnes konstatuje, že Dienstbierova fotografie zachycující stříhání drátů na československo-německé hranici je a jistě zůstane součástí učebnic dějepisu. "Ideově jsme na stejné straně barikády nestáli. Jiří Dienstbier nicméně uměl být politickým soupeřem, nikoliv politickým nepřítelem. To jsem vždy považoval za cenné," napsal Klaus. Lidové noviny oceňují Dienstbierův zájem o dění na Balkáně, zejména jeho kritiku NATO kvůli bombardování Jugoslávie v roce 1999, s níž zůstal osamocen a kterou mu tehdy měli za zlé i mnozí z jeho přátel. "Tento jeho několikaletý osamocený boj za pravdu proti kýči byl jedním z největších polistopadových politických výkonů v našich dějinách," napsal v LN senátor Petr Pithart.


Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) zprostil mlčenlivosti bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka. Učinil tak na žádost protikorupční policie, která vyšetřuje údajně zmanipulovanou armádní zakázku na nákup terénních automobilů Tatra. Píše to deník Právo. Krejčík před čtyřmi lety na podezřelou zakázku upozornil, nyní bude moci o poznatcích tajné služby informovat kromě protikorupční policie také policii vojenskou. Krejčík během svého působení v čele vojenské rozvědky upozornil politiky například na to, že zakázka na nákup terénních automobilů Tatra pro armádu je zmanipulovaná a lobbistům vynese miliony na provizích ze státních peněz. Policie případ nejdříve odložila. Podezření začala vyšetřovat vloni v listopadu, když deník Mladá fronta Dnes napsal, že náměstek ministra obrany Martin Barták si v roce 2008 řekl v armádním obchodě s Tatrou o úplatek ve výši milionů dolarů. Krejčík už v listopadu oznámil, že pokud bude zbaven mlčenlivosti, je připraven informovat poslance sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost o "všech dalších velmi závažných skutečnostech" týkajících se armádních zakázek, které VZ za dobu jeho působení ve funkci ředitele "odhalilo, zadokumentovalo a předalo příslušným adresátům včetně orgánů činných v trestním řízení".


Největší šanci ovládnout zadluženou Sazku mají podle Hospodářských novin její dosavadní šéf Aleš Hušák spolu s někdejším svazáckým funkcionářem Martinem Ulčákem. Dnešní podílník tabákového velkoobchodu a sítě trafik Ulčák má velkou šanci stát se finančním partnerem a zachráncem české loterijní jedničky. Akcionáři Sazky tento týden posoudí nabídky čtyř investorů, kteří jsou ochotni do Sazky nasypat peníze a zachránit ji tak před kolapsem. Na stole jsou návrhy konkurenčních skupin Penta a Synot a dále ústní nabídka Radovana Vítka, který skoupil od bank dluhy Sazky za víc než 900 milionů. Ulčák je však jediný investor, který prohlašuje, že Sazce dá miliardy potřebné na překlenutí krize, ale nedělá si nárok na vlastní akcie. Sazka by tak zůstala v rukou sportovních svazů a organizací, což se sportovním funkcionářům líbí, uvádějí Hospodářské noviny.


Léčba HIV stojí podle deníku PrávoČeskou republiku miliardu korun ročně. Letošní rok přitom co do počtu lidí nakažených získaným syndromem selhání imunity překoná rekord předchozích let. V Česku je už přes 1520 lidí nakažených smrtelným virem, z toho 320 onemocnělo AIDS. Šéf Domu světla a tajemník České společnosti AIDS pomoc Miroslav Hlavatý ale odhaduje, že tento počet je třeba ve skutečnosti násobit deseti. Podle manažerky Národního programu HIV/AIDS při Státním zdravotním ústavu Džamily Stehlíkové vyjde roční léčka jednoho pacienta na 300 až 500 tisíc korun ročně. Tito pacienti ale mají další komplikace například onkologické. K tomu je třeba připočíst peníze na testování, zajištění bezpečnosti a prevenci, výzkumy i vývoj nových léků. I přes růst počtu infikovaných dá letos ministerstvo zdravotnictví na preventivní programy proti HIV méně peněz než loni, konstatuje Právo.


Farmaceutické firmy podaly žalobu na ministerstvo zdravotnictví kvůli stanovování maximálních cen léků a částek, které za ně mají platit zdravotní pojišťovny. Další výrobci žalobu zvažují. Píšou to Lidové noviny. Ve sporech jde podle odborníků o miliardy korun. Farmaceutické firmy však prý více než o náhradu škody usilují o změnu systému stanovování úhrad, který je podle nich příliš komplikovaný a těžko předvídatelný. Ministerstvo zdravotnictví podle svého mluvčího Vlastimila Sršně zatím eviduje žaloby od celkem jedenácti různých farmaceutických společností. Mezi nimi je například společnost Zentiva. Žaloby se týkají celkem 23 rozhodnutí o cenách a úhradách léků. Ústav pro kontrolu léčiv, který výši úhrad stanovuje, se k žalobám nechtěl vyjádřit. Podle LN se pro výrobce léků stal impulsem vyhraný soudní spor firmy Abbott, která se žalobou bránila tomu, jak lékový úřad určil úhradu jejímu léku Tarka na snížení vysokého tlaku, tedy toho, co za lék platí zdravotní pojišťovny. Soud vloni uznal, že úřad spočítal úhradu špatně mimo jiné proto, že k výpočtu použil nesmyslné koeficienty.


Univerzity lákají nadějné vědce na levné bydlení, píší Hospodářské noviny. Už tři české univerzity nechávají "své lidi" bydlet za pár korun. Akademikům a vědcům do 35 let nabízejí startovací byty za výrazně zvýhodněné nájemné. Podmínkou podle deníku je, že pro ně vědci a učitelé budou trvale pracovat. Například Univerzita Karlova dala v prosinci k dispozici patnáct nově zrekonstruovaných bytů v lukrativní čtvrti v pražském Veleslavíně s nájmem 45 korun za metr čtvereční. To znamená, že za byt o třech pokojích s kuchyňským koutem o celkové výměře 76 metrů zaplatí mladý akademik kolem tří a půl tisíc korun měsíčně. Tržní nájemné v takovém bytě by přitom bylo až třináct tisíc. "Univerzita Kalova považuje za svou prioritu podporu mladých talentů - vědců a akademiků", říká její mluvčí Václav Hájek. Podobně postupuje i Masarykova univerzita v Brně. Některé univerzity nicméně nepřímo přiznávají, že je to součást tichého konkurenčního boje o mladé akademiky. Levné nájemné jim chce nabídnout například olomoucká univerzita. Důvodem k lanaření "mozků" a nabídky nadstandardních podmínek je ale i vznik nových vědecko-výzkumných center. Zpět z ciziny chce lákat české vědce také vláda. Vytvořila program Návrat, do něhož chce v příštích osmi letech investovat půl miliardy. Tyto peníze by ovšem sloužily k výzkumu a sestavení vlastního vědeckého týmu.


Ministerstvo zdravotnictví pracuje na novele zákona, která umožní postihovat rodiče za to, že odmítnou povinné očkování svých dětí. Novela by měla platit od roku 2012. Informují o tom Lidové noviny. V minulosti stát tyto rodiče pokutoval, Nejvyšší správní soud však loni v červenci rozhodl, že na to nemá právo, protože povinnost očkovat určuje podrobně pouze vyhláška MZ, nikoliv zákon. Zatím není jasné, jaké tresty by rodiče mohli za odmítnutí očkování pro dítě dostat, některé evropské země například nepřijímají neočkované děti do mateřských škol. Novela počítá také s uzákoněním očkovacího kalendáře, který zatím rovněž určuje pouze vyhláška. Naopak ministerstvo nechystá změnu počtu povinných očkování; i nadále jich bude devět. ČR tak patří mezi země s nejvyšším počtem povinných očkování. Ministerstvo velké množství povinných vakcín obhajuje tím, že lidé by se dobrovolně očkovat nenechali.