Přehled tisku

Radek John, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Koaliční bitka o protikorupčního šampiona nese první zajímavé plody. Pokud Radek John skutečně zveřejní všechny smlouvy, které jeho ministerstvo uzavírá, bude to průlom, míní autor 99 slov Hospodářských novin.

Radek John,  foto: ČTK
Koaliční bitka o protikorupčního šampiona nese první zajímavé plody. Pokud Radek John skutečně zveřejní všechny smlouvy, které jeho ministerstvo uzavírá, bude to průlom, míní autor 99 slov Hospodářských novin. Dále píše: Dosavadní utajování je nemravné; poskytuje prostor korupčním praktikám. Platnost rčení "co je šeptem, to je čertem" si ověří člověk nejpozději v mateřské škole. Leč odrostlejší vědí, že ďábel se skrývá v detailech. Tedy: budou zveřejněny opravdu všechny smlouvy? Připojí se další ministerstva? I ta, kde se točí nejvíce peněz? Doprava (dálnice) a obrana (Gripeny, Pandury, Casy)? Vytáhnout se na světlo i smlouvy z temné minulosti stejně jako na Slovensku? Čekáme odpovědi. Víte Bárto? Alexandře Vondro? Petře Nečasi? - uzavírá těmito zvoláními autor 99 slov Hospodářských novin.


Několik lidí, kteří mají blízko k ČSSD a bývalému ministru vnitra a předsedovi strany Stanislavu Grossovi, před jedenácti lety v souvislosti s privatizací těžařské společnosti Mostecká uhelná (MUS) zřejmě získalo mnohamilionové provize, informuje Mladá fronta Dnes. Vyplývá to z dokumentů, které před koncem loňského roku poslal na Vrchní státní zastupitelství v Praze jako žádost o pomoc vyšetřující soudce ze Švýcarska. Tamní úřady se prodejem dolů zabývají již léta kvůli podezření z praní špinavých peněz. Švýcarské úřady už dříve zdokumentovaly, že kupec 46 procent akcií mosteckých dolů, švýcarská Investenergy, těsně po rozhodnutí vlády o prodeji v srpnu 1999 poslal obří provizi pět milionů dolarů (tehdy přes 170 milionů Kč) na účet na Gibraltar. Stát akcie prodal za 650 milionů korun, provize tedy činila 27 procent z ceny obchodu. K účtu měl přístup zbrojař Pavel Musela - lobbista blízký tehdejšímu místopředsedovi ČSSD Grossovi. Pavel Musela údajně peníze dále přerozděloval. Z dokumentů švýcarských úřadů vyplývá, že část z provize byla přes Kypr převedena na účty Jiřího Martinka a Antonína Sýkory. Někdejší Grossův poradce Martinek dostal na český účet 300.000 dolarů (dle tehdejšího kurzu přes deset milionů korun), na švýcarský účet vedený na jméno Antonína Sýkory přišlo 85.000 dolarů (2,9 milionu Kč). Antonín Sýkora, tehdejší člen ČSSD a později poslanec, je otcem Roberta Sýkory, který byl Grossův přítel. Na Grossovo doporučení se Robert Sýkora stal v minulosti náměstkem ministra průmyslu. Stanislav Gross zase od Sýkory v roce 2007 koupil za necelých 20 milionů korun podíl ve společnosti Moravia Energo, který obratem prodal za 110 milionů korun, připomíná Mladá fronta Dnes.


Vedení Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) oznámí v pátek aktuální výsledky správních řízení o odebírání titulů. Jak sdělila mluvčí ZČU Kamila Kvapilová, mělo by říct, kolika absolventům plzeňských práv zruší diplom. Podle deníku Právo půjde až o 20 držitelů magisterského titulu, tedy zhruba o polovinu z těch, které ZČU původně z nestandardního studia podezřívala. Přibližný počet lidí, kteří o titul přijdou, deníku potvrdil náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, jenž jako zaměstnanec plzeňských práv připravuje pro rektora Josefa Průšu podklady pro správní řízení. "Počet magistrů, kterým bude univerzita rušit diplomy, ještě není přesně jasný, protože u všech 41 podezřelých absolventů magisterského studia dosud nemám podklady hotové, nicméně vámi zmiňované cifře 20 se skutečně může přiblížit," uvedl František Korbel pro deník Právo. Už v polovině listopadu pro ČTK odhadl, že vyrozumění o ztrátě titulu by mělo dostat deset až 15 magistrů. Správní řízení škola zahájila v 41 případech. ZČU podle Korbela vytýká nestandardním magistrům příliš krátkou dobu studia a některé chybějící zkoušky. František Korbel v deníku Právo upozornil na to, že podezřelým absolventům nebude ZČU tituly odebírat, nýbrž rušit. Podle něj jde o studenty, kteří studovali příliš krátkou dobu a také jim chybí některé zkoušky. Dotyční tak budou nadále studenty a o jejich dalším osudu rozhodne děkan fakulty, píše list.


Je to tak ohraný příběh, až je to trapné. Stát se rozhodne občana, vždy v nevýhodě proti nemilosrdným korporacím, v zákoně lépe chránit. Výsledkem je kupodivu nikoli občan lépe chráněný, nýbrž občan připravený o určitý výrobek či službu, protože dodavateli se je za nových podmínek nevyplácí nabízet, píše autor Sloupku Lidových novin a pokračuje: Tenhle mechanismus ale funguje i jinde, nejmarkantněji při krátkozraké ochraně práv zaměstnanců. Chcete nerealisticky vysokou minimální mzdu? Trváte na tom, že výpověď bez udání důvodů neexistuje, že růst platu podle let je nedotknutelný, že je na zaměstnavateli, aby dokázal, že někoho nediskriminuje? Výsledkem nebudou lepší pracovní místa, nýbrž místa, která mohla vzniknout, ale nikdy nevznikla, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.


Dosáhnout na ekodotaci bude v Česku těžší, píší Hospodářské noviny. Akci Zelená úsporám prý podle listu vládne nejistota, protože nikdo neřekl, kdy se opět otevře. Příjem žádostí o dotace se nespustí v únoru, jak stát sliboval. Stavební firmy se bojí potíží, které jim toto zdržení přinese. Svaz podnikatelů ve stavebnictví říká, že je to pro ně velký zásah. Stavební firmy teď mají málo zakázek a Zelená úsporám byla podle nich jedním z mála pozitivních impulsů. Podle ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslava Maška toto zdržení působí dojmem, jako by se projekt už nikdy neměl znovu otevřít. Dotační program se zavřel z několika důvodů. Tím hlavním jsou personální změny, když bývalého šéfa Libora Michálka odvolal někdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil. Zelená úsporám ale vázne také kvůli tomu, že se do ní přihlásilo mnoho lidí, kteří podávali chybně vyplněné formuláře, píší Hospodářské noviny.


Ministerstvo financí podle Mladé fronty Dnes připravuje nový zákon o dani z příjmu. V aktuální pracovní verzi počítá s 19 až 20procentní daní z příjmu místo dnešních 15 procent. Koncept takzvané superhrubé mzdy by se zrušil. Většina lidí by změnu sazeb neměla pocítit - po odvodech pojistného a zdanění by jim mělo zůstat stejně peněz jako dosud, píše list. Naopak pro lidi s příjmy nad 148.000 korun měsíčně by to podle deníku znamenalo zhruba o čtvrtinu vyšší daň než dosud. Zvýhodnění vyšších příjmů by tak skončilo - všichni by pak platili 19 procent, uvádí deník. Vyšší sazba by se totiž použila pouze na hrubou mzdu a nikoliv superhrubou, která je vyšší o pojistné. Změní se také daňové základy (budou se sbližovat se základy pro placení pojistného), píše Mladá fronta Dnes. Ministerstvo financí podle deníku počítá nové daně z příjmu tak, aby rozpočet neprodělal. Cílem je zdanit o něco více bohaté a zrušit daňové výjimky, které neplní původní účel. Zachovat chce pouze ty daňové úlevy, které podporují bydlení, vzdělání, vědu a výzkum, zdravotně postižené, spoření na stáří a sociálně potřebné, vypočítává Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny se obsáhle vrací k objevu amerických vědců v oblasti léčby rakoviny. Nové zařízení dokáže zachytit nádorové buňky z lidské krve. Spuštění takové léčby ale ještě několik let potrvá. Čeští odborníci chtějí nejprve sledovat, jak se testování dál vyvíjí, jaké jsou jeho výsledky, a jak k novince přistupují ostatní státy. Podle ministerstva zdravotnictví nemá Česko ekonomické prostředky na to, aby bylo testovací zemí. Takový proces totiž čerpá velké peníze ze zdravotního systému. Podle onkologů by bylo nejvhodnější, aby pojišťovny, pokud se nová metoda skutečně osvědčí, testování hradily. Shodují se, že by se díky novince odbouraly náklady na léčbu, pokud u nějakého pacienta nemá smysl, nebo by ukázaly, že je možné zvolit jednodušší léčbu. Tím by ušetřily i samotné pojišťovny, zdůrazňují Lidové noviny.