Zveřejňování citlivých dokumentů na serveru WikiLeaks dělá starosti i americkým diplomatům v Česku, píší Lidové noviny. Kvůli chystanému otištění více než tisícovky "pražských depeší" si dohodli schůzku se svými českými protějšky.
Zveřejňování citlivých dokumentů na serveru WikiLeaks dělá starosti i americkým diplomatům v Česku, píší Lidové noviny. Kvůli chystanému otištění více než tisícovky "pražských depeší" si dohodli schůzku se svými českými protějšky. Ostudu s únikem tajných depeší z amerických ambasád začali u českých vládních představitelů žehlit ještě dříve, než se cokoliv z důvěrné korespondence stačilo dostat na veřejnost. V Černínském paláci si domluvili setkání už minulý týden, potvrdil mluvčí úřadu Vít Kolář. Obsah schůzky ale zůstává tajný. "Neunikly informace z českých zdrojů," upozornil Kolář s tím, že zveřejněné depeše se zřejmě budou týkat dění kolem radaru nebo českého předsednictví v Evropské unii. Zatím jediná zveřejněná zpráva z pražské ambasády pochází z loňského října, upozorňuje deník. Týká se zářijové schůzky tehdejšího ministra zahraničí Jana Kohouta s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou v New Yorku. Setkání proběhlo krátce poté, co USA odstoupily od plánu umístit v Česku radarovou základnu. Clintonová na setkání vyzvala Čechy, aby se nesoustředili pouze na vojenskou spolupráci s Amerikou.
Deník Právo informuje o sporu mezi premiérem a šéfem ODS Petrem Nečasem a místopředsedou občanských demokratů Pavlem Blažkem. Nečasovi se nelíbí vznik koalic ODS a ČSSD na komunální úrovni a Blažka za vznik takové koalice v Brně kritizoval. Zasadil se o to, že Blažek už není předsedou dozorčí rady státních Lesů ČR, i když Blažek opakoval, že na tuto funkci rezignoval sám a o žádném tlaku na svůj odchod neví. Premiér se v pondělí odpoledne snažil na jednání Výkonné rady ODS Pavla Blažka přimět i k tomu, aby rezignoval na svou funkci ve vedení strany, Blažek ale jeho výzvám odolal. Argumentoval mimo jiné tím, že jako správný pravicový politik nebere za svou funkci v dozorčí radě žádný plat. Premiér podle dřívějších informací opakovaně odrazoval své kolegy, aby ve městech uzavírali koalice se sociální demokracií. Přesto k tomu došlo nejen v Brně a v Praze, ale například i v Ostravě či Plzni. Širší vedení v pondělí řešilo i koalice s komunisty. "Pro nás je to nepřijatelné, jde o porušení usnesení kongresu," uvedl na dotaz deníku Právo premiér.
Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři věnuje nedávným případům, kdy na své okolí zaútočili dětští agresoři. Autorka komentáře se ptá, kde se vůbec v dětech bere zlo a jak mu zabránit? Kdo takové děti vychovával a jak je možné, že se už dříve nedostaly pod kontrolu? Kdo o jejich brutalitě věděl dřív a nezabránil jim v jejich počínání a co celou dobu dělali jejich rodiče? Jak fungovali sociální pracovníci? A existuje u nás vůbec nějaké funkční síto, které dokáže děti s podobnými poruchami chování zachytit? Učitelé ve školách často mluví o rodičích, kteří nejsou schopni své děti zvládnout a navíc bojkotují snahu školy najít pro takové děti odbornou péči. Žádný další stupeň nátlaku vůči agresivním dětem často ani nenastoupí. Je jasné, připouští autorka, že ve školství nejsou peníze a není ani dost sociálních pracovníků. Každá škola by podle ní ale měla mít svého psychologa. Často to totiž může být jediný člověk, který se problémovému dítěti věnuje s plným nasazením. Upozorňuje ale také, že dříve za delikty dětí nesli i trestní odpovědnost jejich rodiče. To už dnes neplatí? - ptá se v závěru Mladá fronta Dnes.
Zprava Petr Hulinský, Miloslav Ludvík a Miroslav Poche z ČSSD před začátkem ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, na kterém by měl být 30. listopadu zvolen nový primátor, foto: ČTK
Hospodářské noviny komentují bouřlivou situaci v Praze, kde koalice občanských a sociálních demokratů na radnici vedla až k protestní petici a demonstracím rozzlobených Pražanů. Nepřiměřeně vztekle podle deníku na vznik koalice zareagoval i jindy "jen" ironický moderátor Jan Kraus ve své páteční show na Primě. Svému hostu, sociálnímu demokratu Karlu Březinovi, doslova vyhrožoval, že ho s demonstranty vyhodí v úterý z oken magistrátu. Novým vládcům Prahy ale podle autora komentáře nic nedělá větší potěšení, než když se mohou vydávat za oběti štvané "pravdoláskovým davem nerespektujícím výsledky voleb". To je metoda, kterou žáci odkoukali od svých učitelů z let velké opoziční smlouvy. Miloš Zeman a Václav Klaus tehdy dokázali proti sobě vyhnat lidi do ulic a na náměstí hned několikrát. Tím to ale taky skončilo, protože se nenašel nikdo, kdo by čtrnáctidenní protesty proměnil v něco trvalejšího. Nynější demonstrace před magistrátem sama o sobě novému vedení města velký strach nenažene. Lekat by je ale mohla představa, že se stejný počet lidí zapojí do občanských aktivit a bude magistrát neustále obtěžovat dotazy na každou zakázku, na každé jeho rozhodnutí a nenechá se odbýt. Zákon o svobodě informací je v tom velmi užitečná pomůcka, píší Hospodářské noviny.
Sociální demokracie odmítá povinné vyvedení odvodů na důchody do soukromých penzijních fondů. Uvádí to deník Právo. S plánem na vznik soukromých fondů přichází ministerstvo práce a sociálních věcí. Navrhuje, aby z dnešních povinných odvodů na důchody ve výši 28 procent hrubé mzdy stát odváděl až pět procent do soukromých rukou. "S takovým plánem ČSSD nesouhlasí," sdělil její šéf Bohuslav Sobotka. Vláda Petra Nečase podle něj rozehrává hazard s veřejnými financemi. Vyvedené peníze by chyběly ve veřejných rozpočtech. Hrozilo by tak, že by se snížila úroveň zdravotnictví i bezpečnost občanů, tvrdí Sobotka. Podobný model podle sociálních demokratů zkrachoval například v sousedním Maďarsku. Tamní vláda se nyní snaží převést peníze ze soukromých rukou zpět státu. Podobné problémy řeší například Slovensko nebo Polsko. Podle Sobotky se tak ukazuje, že důchodová reforma, založená na principu tzv. opt-outu, nebyla důkladně promyšlena. ČSSD takové experimenty proto odmítá jako sociálně nepřijatelné, píše Právo. Sociální demokracie chce k dalšímu směřování českých důchodů svolat na prosinec do Prahy panelovou diskusi.
Mladá fronta Dnes pokračuje ve svých testech. Tentokrát deník vyslal své redaktory a figuranty jako fiktivní nálezce ztracených peněženek na různá oddělení policie po celé republice a sledoval, jak s nalezenými peněženkami policisté naloží a zda je vrátí jejich "majitelům". Deník tak otestoval 45 služeben, každou pátou peněženku přitom policisté druhý den zapřeli. Peněženky se začaly objevovat až poté, co reportéři odhalili svou identitu a žádali oficiální vysvětlení od nadřízených. Vůbec nejhůř přitom dopadli policisté v Libereckém kraji, kde peněženky zapřeli na všech třech služebnách, kde je "nálezci" odevzdali. V Turnově dokonce reportérovi peněženku vrátili až po hodinovém výslechu, kde z něj přitom málem udělali podezřelého z kriminálního činu. A i když se nakonec všechny peněženky našly, s poctivostí policistů to podle deníku nijak slavně nevypadá. Výsledek testu znepokojil i ministra vnitra Radka Johna. Podobné excesy podle něj vrhají na policii špatné světlo. Tyto případy by měla prošetřit Inspekce Policie ČR, případní viníci by přitom měli podle Johna být potrestáni.
Žebříček kvality nemocnic vyhrála podle Hospodářských novin pražská Homolka. Zvítězila v průzkumu, v němž na dotazníky společnosti HealthCare Institute odpovědělo víc než 41 tisíc pacientů. Ti hodnotili chování zdravotníků k pacientovi či jaká byla úroveň ubytování nebo stravy v nemocnici. Z šetření vyplynulo, že nejlépe se ke svým pacientům chovají lékaři a zdravotní sestry na Rehabilitační klinice na pražských Malvazinkách, nejoblíbenější fakultní nemocnice je ostravská a výborný přístup k pacientům mají ve Strakonicích, Písku a Šumperku. Spokojenost pacientů není sice totéž jako kvalita lékařské péče, podle jednoho z autorů průzkumu Daniela Vavřiny může ale o nemocnici hodně napovědět. Pokud nemocnice pacienty špatně léčí, spokojení rozhodně nebudou, uvádějí Hospodářské noviny.
Česká mincovna, která letos na jaře změnila majitele, chystá od příštího roku novinku: ve svém emisním plánu chce nabídnout výrobu medailí, na které by si zákazníci nechali vyrýt vlastní text nebo věnování. Uvádí se to deník Právo. Podle vedení mincovny je taková medaile vhodná pro oslavu různých životních nebo pracovních jubileí, narození dítěte a podobně. Na tvorbě emisního plánu se nadále budou podílet české medailérské špičky, akademičtí malíři a sochaři. Patří mezi ně například Vladimír Opplt nebo Oldřich Kulhánek. "Tato jména jsou garancí vysoké umělecké úrovně každého díla,"řekl Právu obchodní ředitel mincovny Tomasz Surdy. Příští rok například vyjde série zlatých medailí s náměty českých hradů a zámků, platinová medaile s katedrálou na Velehradě nebo zlatý stodukát Vladislava II.
