Lidové noviny věnují úterní vydání problematice takzvaných think-tanků v České republice. Podle komentátora deníku u nás tyto nezávislé výzkumné instituce dosud chybějí.
Foto: Evropská komise
Lidové noviny věnují úterní vydání problematice takzvaných think-tanků v České republice. Podle komentátora deníku u nás tyto nezávislé výzkumné instituce dosud chybějí. "Filantropové a podnikatelé, kteří zakládali v anglosaském světě think-tanky, pochopili, že důležitější než ovlivnit rozhodnutí vlády je ovlivnit myšlenkové mantinely, ve kterých se rozhodování odehrává. U nás tohle prakticky nikdo nedělá. Mantinely se reprodukují nebo dovážejí z ciziny. Výsledkem je líná politická scéna reagující na všechny podněty ex post," píšou Lidové noviny. Výsledek je podle listu takový, že v mnoha oborech jsou jediným zdrojem úvah a analýz státní úřady. Úředníci ovšem podléhají svému ministrovi a hlavně podléhají tyranii statu quo." Argument, že není dostatek peněz na think-tanky, podle Lidových novin neobstojí. Kdyby mecenáši politických stran věnovali na přemýšlení desetinu prostředků, které dávají na billboardy, investice by se jim podle listu dlouhodobě mnohonásobně vrátila.
Martin Barták
V kauze údajné korupce náměstka ministra financí a někdejšího ministra obrany Martina Bartáka v armádním obchodě s Tatrou bylo zahájeno trestní řízení. Na vyšetřování bude dohlížet ostravské krajské státní zastupitelství, které řídí Zlatuše Andělová. Píše to úterní Mladá fronta Dnes (MfD). Policie už vyslechla tři svědky, kteří minulý týden v MfD uvedli, že Barták si v roce 2008 jako náměstek ministra obrany řekl o úplatek. Všichni svá slova u výslechu potvrdili. Andělová v minulosti vyšetřovala bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. List připomíná, že kvůli Čunkovu případu čelila tlaku ze strany nadřízených, ale nepodvolila se mu.
Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví
Policie přestala prošetřovat dotaci ve výši 29 milionů korun, jejíž část ministerstvo průmyslu přidělilo na vývoj přístroje vyhledávajícího lidi za překážkou. Informují o tom úterní Hospodářské noviny. Policie se zařízením, s nímž by měli pracovat senzibilové, začala zabývat v srpnu, kdy projekt dostal vědeckou anticenu Bludný balvan. Vědci přístroj již dříve označili za "fantaskní výmysl", ministerstvo si za dotací stojí. Výzkumný projekt pražské společnosti Z.L.D. a Vojenské akademie v Brně začal v roce 2004 a trval tři roky. Stál téměř 75 milionů korun, stát přispěl 29 miliony. Jedním z výsledků byl právě přístroj na detekci lidí za překážkou. "Navržený detektor je založen na vyzařování elektromagnetických vln člověka v pásmu extrémně nízkých frekvencí," stojí v projektu zaregistrovaném na Úřadu průmyslového vlastnictví.
Hospodářské noviny otiskují úvahu Jiřího Padevěta o uměleckém odkazu básníka, který se narodil před rovnými dvěma sty lety, Karla Hynka Máchy. Podle autora článku je třeba oprostit se od vžitých nálepek jako například „legendární básník, největší český romantik, podivín" a podobně, které se za Máchovým dílem táhnou jako lepkavá marketingová kampaň. „Pokud se nezaměříme na tajemství okolo Máchovy osobnosti, na erotické zážitky a na 'romantismus',"čteme v Hospodářských novinách, „dá se v Máchově literární pozůstalosti vysledovat jedna velmi důležitá linie, která se navíc nevine jen dílem literárním, ale také deníky a korespondencí. Jde o linii v pravém slova smyslu, je to totiž cesta. Karel Hynek Mácha byl především poutník, muž na cestě, který z dosaženého místa vyhlíží v krajině další místo, z něhož zase bude výhled na další místa. Muž na cestě, která je cílem. Především Pouť krkonošská je prózou, jež patrně nejsilněji z celého Máchova díla zve na cestu, jak na opravdovou pouť krajinou až na hřebeny hor, tak na cestu do snu, kde může začít jakákoliv další cesta."
