Přehled tisku
Policisté, žalobci i soudci v červnu varovali tehdejší ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou, ať nepřerušuje pobyt za mřížemi dvěma zlodějům odsouzeným za krádež 74 milionů korun. Upozorňovali ji, že peníze se nenašly a že oba dočasně propuštění pravděpodobně utečou. Podle Mladé fronty Dnes to nyní vypadá, že obavy byly oprávněné.
Policisté, žalobci i soudci v červnu varovali tehdejší ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou, ať nepřerušuje pobyt za mřížemi dvěma zlodějům odsouzeným za krádež 74 milionů korun. Upozorňovali ji, že peníze se nenašly a že oba dočasně propuštění pravděpodobně utečou. Podle Mladé fronty Dnes to nyní vypadá, že obavy byly oprávněné.
Muži, odsouzeni za to, že v březnu 2008 sebrali miliony z dodávky bezpečnostní agentury, totiž nejsou k nalezení. Zásah ministryně ve prospěch obou vězňů byl podle deníku velmi neobvyklý. Využila pravomoci ministra spravedlnosti podat ve prospěch odsouzených stížnost k Nejvyššímu soudu, pokud má pocit, že v jejich procesu nebylo všechno v pořádku. Toho ministři využívají vcelku běžně, absolutně výjimečné ale je, že Kovářová odsouzeným zároveň přerušila trest a do vyřešení stížnost je nechala pustit z vězení, dodává Mladá fronta Dnes. Exministryně deníku řekla, že podle podkladů byl v trestním řízení vysoce pravděpodobně porušen zákon. Její nástupce Jiří Pospíšil to však viděl úplně jinak a rozhodnutí Kovářové jako neodůvodněné zrušil. Propouštění přísluší pouze soudu, soudí ministr a chce, aby se oba muži vrátili do vězení. Jenže ti nejsou k nalezení, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Starosta Prahy 12 Petr Hána přitom se svými úředníky nesouhlasí a případné zbourání mostu by považoval za velké neštěstí. Ředitelství silnic a dálnic se brání, že se stavbou obchvatu nemohlo čekat na to, až se v Komořanech dohodnou, protože není technicky možné postavit obchvat a až potom přemostění. Magistrát tedy vydal na most stavební povolení, podle úředníků Prahy 12 ale nebylo řádně dokončeno územní řízení. A tak je most zkrátka černou stavbou, píší Hospodářské noviny.
Jaké je jeho současné zařazení, ministerstvo deníku neprozradilo. Šéf resortu Jaromír Drábek (TOP 09) ale Právuřekl, že poslal dopis předsedkyni Sněmovny, protože ke skončení pracovního poměru u bývalého poslance je třeba její souhlas. Němcová se obrátila s žádosti o posouzení případu na mandátový a imunitní výbor Sněmovny. Poslanci ale usoudili, že není v kompetenci výboru nic rozhodnout, ani doporučit, a tak si předsedkyně bude muset s případem poradit sama, uzavírá Právo.
Podnikatelé, kteří obchodují se zahraničím, objevili trik, jak na bankovních poplatcích ušetřit statisíce korun. Zakládají si účty na Slovensku. Poplatky za posílání a přijímání zahraničních plateb jsou tam totiž u běžných transakcí i šedesátkrát nižší než v Česku. V extrémních případech i čtyřistakrát, informují Hospodářské noviny. U většiny tuzemských bank totiž poplatek přesahuje 100 korun, u velkých transakcí činí až 1500 korun, na Slovensku se pohybuje v přepočtu jen v řádu korun. A noviny dodávají, že pokud by české firmy začaly hromadně stěhovat svoje účty na Slovensko, znamenalo by to pro české banky poměrně závažný problém - za poplatky ročně inkasují miliardy korun.
Naproti tomu firmy, které si slovenský účet založí, na něj pak směrují všechny platby v eurech. A pokud potřebují dostat peníze ze Slovenska do Česka nebo obráceně, stojí je to pár korun, protože převody mezi slovenským a českým účtem v rámci jedné bankovní skupiny banky cenově zvýhodňují. Slovenské banky po vstupu do eurozóny přeshraniční poplatky zlevnily, protože podle pravidel EU mají mít banky členských zemí jednotné ceny za domácí i zahraniční platby v rámci eurozóny. České banky ale nic netlačí a drží poplatky za transakce v eurech stále vysoko, což zdůvodňují vyššími náklady, uzavírají Hospodářské noviny.
