Přehled tisku

Mirek Topolánek

Expremiér Mirek Topolánek pracuje pro energetické společnosti, jedná s bankami i s ropnými firmami. A bez obalu říká, že mu v byznysu velmi pomáhají kontakty z politiky, píše na úvod rozhovoru s ním Mladá fronta Dnes.

„Drtivá většina mých smluv a zakázek je s firmami, které se více či méně dotýkají energetiky, takže jsem se pouze vrátil tam, kde jsem přestal. Ale já nemám potřebu ty firmy jmenovat,“říká Topolánek. na otázku, zda uvažuje o práci v zahraničí, pak odpovídá: „Existuje jedna vedoucí pozice v organizaci s větším než evropským působením, je to blízké mému oboru, tedy energetice. Mám zájem do té instituce vstoupit.“ Své šance v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes ale hodnotí jako nepříliš velké, asi 30 procent. Poté zdůrazňuje, že sice potřebuje součinnost a podporu diplomacie a některých politiků, ale že nejde o žádnou trafiku, protože o obsazení tohoto postu nerozhoduje Česká republika.

---

Ministr dopravy Vít Bárta požádal představitele firmy Kapsch, aby mu v horizontu týdnů předložili svůj návrh na rozšíření mýtného systému v Česku na silnice prvních tříd. Výstavbu by měl ale zaplatit sám Kapsch, aby rozšíření mýtného nestálo daňové poplatníky ani korunu, informujíHospodářské noviny. Ministr kvůli nedostatku financí na výstavbu dopravní infrastruktury žádá po dodavatelích staveb slevy. Dostavba mýtného systému zadarmo by byla slevou, kterou by poskytla firma Kapsch. A její představitelé s návrhem ministra dopravy souhlasili, píší Hospodářské noviny. Nepodařilo se jim však zjistit, jak bude firma úkol řešit a zda skutečně na svůj účet. Noviny k tomu přinášejí i postřeh dopravního odborníka Petra Moose, který je překvapen: i na dodávku zadarmo by podle něj mělo být výběrové řízení, protože dodavatel si vytváří monopolní postavení.

---

Vláda u soudců naráží s plánem sebrat jim pět procent z příjmu, píše deník Právo. Záměr kabinetu snížit platy všech ústavních činitelů ostře napadly soudcovské autority v připomínkovém řízení k platovému zákonu. Nesouhlasné argumenty obsahují stanoviska jak z Ústavního soudu, tak předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy. Jejich postoje ukazují, že pokud ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek jako předkladatel novely zákona a celá Nečasova koaliční vláda od svého záměru neustoupí, stát nejspíš prohraje spory u Ústavního soudu. A soudci těmito žalobami již dříve pohrozili. Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška je návrh protiústavní a odporuje dosavadním nálezům soudu, které jsou závazné.

Podle soudců byly od roku 2002 jejich platy opakovaně snižovány či zmrazovány, přičemž platy ostatních státních zaměstnanců rostly. „Tento vývoj a záměr nelze označit jinak než likvidaci systému odměňování soudců,“ cituje Právo ze stanoviska Nejvyššího správního soudu. Jeho předseda Baxa píše o snaze „vrátit soudce tam, kde byli před rokem 1990, do postavení subalterního úředníka. Nechce se věřit, že by takovýto motiv odsouhlasila jakákoliv demokratická vláda,“ dodává Baxa a upozorňuje, že na rozdíl třeba od poslanců či senátorů je plat soudců jediným zdrojem jejich příjmů a soudci mají také nejvyšší rozsah omezení v osobním i pracovním životě ze všech osob odměňovaných ze státní pokladny.

---

Dvanáct miliard korun si v příštím roce vezme vláda od firem změnami pravidel nemocenské. Pojistné jim nechá na letošní úrovni, i když podle platného zákona o pojistném na sociální zabezpečení se od ledna mělo snížit z 2,3 na 1,4 procenta. Chystanou změnu - a fakt, že pro firmy bude účet vyšší, než se dosud předpokládalo - zjistily Hospodářské noviny z návrhu nového zákona, který připravil ministr práce Jaromír Drábek kvůli úsporám na rok 2011. Skutečnost, že sazba pojistného zůstane vyšší, bude firmy stát o deset miliard korun víc. Další dvě miliardy podniky zaplatí kvůli tomu, že svým zaměstnancům budou platit tři místo dvou týdnů nemoci. Podle Hospodářské komory vláda tímto krokem de facto porušila předvolební sliby, že nezvýší daňové zatížení zaměstnavatelů, dodávají Hospodářské noviny.

---

Přestože letošní rok považují pojišťovny za opravdu extrémní, kalamit podle nich přibývá dlouhodobě. Nyní proto řeší, jak se neočekávaným výkyvům počasí postavit. Jedním z nových opatření má být i včasné varování klientů přes mobilní telefony, píší Lidové noviny. Podle mluvčí jedné z největších pojišťoven v zemi je z posledních let zřejmé, že extrémní projevy počasí jsou čím dál častější. „Tento rok se ale opravdu liší, jednu kalamitu plynule následovaly další. Tíha sněhu přešla v záplavy a povodně, aby je vystřídaly vichřice s krupobitím a údery blesku. Za první polovinu minulého roku bylo živelních pojistných událostí našich klientů necelých 20 tisíc, zatímco letos je to přes 40 tisíc. Jejich pololetní účet činí 1,5 miliardy korun," citují Lidové noviny.

Mluvčí další z velkých pojišťoven říká, že touto problematikou se již zabývají všechny evropské pojišťovny. Klimatické změny, globální oteplování a stupňující se riziko katastrofických záplav jsou podle něj dnes západoevropskými pojistiteli vnímány jako podstatnější problém, než tradiční pojistná nebezpečí typu požáru nebo vloupání. Podle poštovních směrovacích čísel už například jeden z subjektů českého pojistitelského trhu rozeslal varovné SMS zprávy a e-maily více než 20 tisícům lidí s varováním a přesným časem, kdy bouře zasáhne bydliště klienta. Lidé tak získali i dvě hodiny času na přeparkování aut a další opatření, informují Lidové noviny a dodávají, že jedním z možných důsledků měnící se situace může být i zdražování pojistného.

---

Komunistická tajná policie přemýšlela, že proti nepříteli nasadí chemikálii, která by silně přitahovala hmyz. Mohla by se použít k diskreditaci konkrétního politika, neboť by se na něj slétávaly včely a podobní živočichové. Podle Mladé fronty Dnes je to přísně střežené tajemství, které padlo až nyní. Tajný dokument komunistické rozvědky ze sedmdesátých let tak obsahuje například větu: „Tuto lze látku použít jako prostředek k zesměšnění nějakého projevu řečníka nebo jinak exponovaného činitele.“ V dokumentu je i návod, jak sloučeninu vyrobit.

Celá akce nesla krycí název Ortel a podle Mladé fronty Dnesúsměvná vůbec nebyla. V jejím rámci se zkoumaly různé druhy jedů, plynů a chemikálií, které by mohly sloužit k nenápadnému poškození nepřátel, či dokonce k jejich zavraždění. Podle dokumentů se některé látky zřejmě zkoušely na vězních z pražské Pankráce bez jejich vědomí. Dobrovolníci zase testovali, jak dlouho trvá, než začnou v organismu působit různě upravené léky. Akci zkoumal Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, ale případ odložil, dodává deník.