Přehled tisku
Expremiér Mirek Topolánek pracuje pro energetické společnosti, jedná s bankami i s ropnými firmami. A bez obalu říká, že mu v byznysu velmi pomáhají kontakty z politiky, píše na úvod rozhovoru s ním Mladá fronta Dnes.
„Drtivá většina mých smluv a zakázek je s firmami, které se více či méně dotýkají energetiky, takže jsem se pouze vrátil tam, kde jsem přestal. Ale já nemám potřebu ty firmy jmenovat,“říká Topolánek. na otázku, zda uvažuje o práci v zahraničí, pak odpovídá: „Existuje jedna vedoucí pozice v organizaci s větším než evropským působením, je to blízké mému oboru, tedy energetice. Mám zájem do té instituce vstoupit.“ Své šance v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes ale hodnotí jako nepříliš velké, asi 30 procent. Poté zdůrazňuje, že sice potřebuje součinnost a podporu diplomacie a některých politiků, ale že nejde o žádnou trafiku, protože o obsazení tohoto postu nerozhoduje Česká republika.
Vláda u soudců naráží s plánem sebrat jim pět procent z příjmu, píše deník Právo. Záměr kabinetu snížit platy všech ústavních činitelů ostře napadly soudcovské autority v připomínkovém řízení k platovému zákonu. Nesouhlasné argumenty obsahují stanoviska jak z Ústavního soudu, tak předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy. Jejich postoje ukazují, že pokud ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek jako předkladatel novely zákona a celá Nečasova koaliční vláda od svého záměru neustoupí, stát nejspíš prohraje spory u Ústavního soudu. A soudci těmito žalobami již dříve pohrozili. Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška je návrh protiústavní a odporuje dosavadním nálezům soudu, které jsou závazné.
Podle soudců byly od roku 2002 jejich platy opakovaně snižovány či zmrazovány, přičemž platy ostatních státních zaměstnanců rostly. „Tento vývoj a záměr nelze označit jinak než likvidaci systému odměňování soudců,“ cituje Právo ze stanoviska Nejvyššího správního soudu. Jeho předseda Baxa píše o snaze „vrátit soudce tam, kde byli před rokem 1990, do postavení subalterního úředníka. Nechce se věřit, že by takovýto motiv odsouhlasila jakákoliv demokratická vláda,“ dodává Baxa a upozorňuje, že na rozdíl třeba od poslanců či senátorů je plat soudců jediným zdrojem jejich příjmů a soudci mají také nejvyšší rozsah omezení v osobním i pracovním životě ze všech osob odměňovaných ze státní pokladny.
Mluvčí další z velkých pojišťoven říká, že touto problematikou se již zabývají všechny evropské pojišťovny. Klimatické změny, globální oteplování a stupňující se riziko katastrofických záplav jsou podle něj dnes západoevropskými pojistiteli vnímány jako podstatnější problém, než tradiční pojistná nebezpečí typu požáru nebo vloupání. Podle poštovních směrovacích čísel už například jeden z subjektů českého pojistitelského trhu rozeslal varovné SMS zprávy a e-maily více než 20 tisícům lidí s varováním a přesným časem, kdy bouře zasáhne bydliště klienta. Lidé tak získali i dvě hodiny času na přeparkování aut a další opatření, informují Lidové noviny a dodávají, že jedním z možných důsledků měnící se situace může být i zdražování pojistného.
Celá akce nesla krycí název Ortel a podle Mladé fronty Dnesúsměvná vůbec nebyla. V jejím rámci se zkoumaly různé druhy jedů, plynů a chemikálií, které by mohly sloužit k nenápadnému poškození nepřátel, či dokonce k jejich zavraždění. Podle dokumentů se některé látky zřejmě zkoušely na vězních z pražské Pankráce bez jejich vědomí. Dobrovolníci zase testovali, jak dlouho trvá, než začnou v organismu působit různě upravené léky. Akci zkoumal Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, ale případ odložil, dodává deník.
