Sociální demokracie hledá šéfa, píší ve svém komentáři Lidové noviny. A to šéfa nejen nominálního, ale skutečného, s nepochybnou autoritou. A takovým předsedou podle autora komentáře Bohuslav Sobotka rozhodně není. Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek v nedělním Otázkách Václava Moravce za možného budoucího lídra označil Davida Ratha. Pochopitelně, nikoho jiného než sobě podobného si v čele strany představit neumí, píše se v komentáři.
David Rath
Sociální demokracie hledá šéfa, píší ve svém komentáři Lidové noviny. A to šéfa nejen nominálního, ale skutečného, s nepochybnou autoritou. A takovým předsedou podle autora komentáře Bohuslav Sobotka rozhodně není. Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek v nedělním Otázkách Václava Moravce za možného budoucího lídra označil Davida Ratha. Pochopitelně, nikoho jiného než sobě podobného si v čele strany představit neumí, píše se v komentáři. Ale volba předsedy typu "buldozer" by v současnosti ČSSD spíš uškodila, než by jí pomohla. Toho si je vědom i Rath a zatím se hlásí "jen" o místopředsednické křeslo. Při výběru předsedy hledá sociální demokracie někoho, kdo by neautoritářsky a přitom dostatečně pevně dokázal držet stranu pohromadě a dovést ji k volebnímu vítězství. ČSSD přitom v tuto chvíli neví, zda se chce probojovat víc do středu nebo nalevo, soudí Lidové noviny.
Týdeník Právo upozorňuje, že ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek chce od září více kontrolovat a postihovat práci na černo. Řada zaměstnavatelů proto, aby nemusela platit odvody, totiž dává pracovníkům peníze přímo na ruku a jejich odměnu před státem zatají. Podle odhadů tak přichází stát kvůli šedé ekonomice na daních a pojistném o desítky miliard ročně. Ministr Drábek chce tyto ztráty výrazně eliminovat. Podle statistik je podle něj zřejmé, že k těmto únikům dochází nejvíce ve stavebnictví a stravovacích službách. I podle ředitelů úřadů práce se zaměstnávání na černo kvůli krizi loni rozmohlo do nebývalých rozměrů. Podle odhadů z šesti milionů obyvatel v produktivním věku se až milion lidi zapojuje do šedé ekonomiky, píše Právo.
Levnější dálnice v Česku by mohly stavět čínské firmy. Podle deníku Mladá fronta Dnes si to myslí ministr dopravy Vít Bárta. Plánuje nyní cestu do Polska, kde se chce seznámit se stavbou dálnice, kterou buduje čínská firma. Ta loni šokovala Poláky, když za tuto zakázku nabídla cenu o polovinu nižší než ostatní firmy. "Jsem k tomu spíše skeptický. Známe kvalitu jejich zboží. Ale polská zkušenost mne zajímá,"říká ministr Bárta. Kvůli zlevnění staveb vzniká i speciální tým odborníků, ve kterém jsou i zástupci Českého vysokého učení technického. Podle Bárty jsou české dálnice naddimenzované. Stát navíc zvažuje, že by zcela obešel velké stavební firmy, které tvrdí, že jejich marže jsou už tak nízké, že dále zlevnit nemohou. Bárta uvažuje o tom, že by ministerstvo zadávalo po vzoru jiných zemí stavby velkým inženýrským společnostem, které by si pak na jednotlivé úseky najímaly menší místní firmy.
Podporujme jen kvalitní školy, vybízejí ve svém komentáři Hospodářské noviny. Upozorňují, že ministerstvo školství čekají letos a zejména v příštím roce velké úspory. Úsporná taktika úřadu však bude zřejmě "všude ubrat trošku". Je to sice nejjednodušší způsob, opravdu ale neexistují alternativy? Školám se přidělují peníze tzv. na hlavu, tedy podle počtu studentů. A to bez ohledu na to, zda se jedná o špičkovou školu nebo školu s pochybnými studijními výsledky a pověstí. Nejlepší veřejné i soukromé školy jsou přitom podle autora komentáře ve vyspělých zemích považovány za střežené klenoty. Minulé vlády v ČR sice udělaly vše pro to, aby těch několik kvalitních veřejných vysokých škol o své výsadní postavení přišlo, pořád je ale ještě čas tento trend zastavit. Je třeba provést přísné reakreditace jednotlivých škola a výrazně zlepšit finanční podmínky kvalitních na úkor těch nekvalitních. A tím se ušetří peníze v napjatém rozpočtu školství, píší Hospodářské noviny.
Petr Fejk
V New Yorku se mi nedaří, uvádí v Mladé frontě Dnes bývalý ředitel pražské zoologické zahrady a současný šéf Českého centra v New Yorku Petr Fejk. Do New Yorku odešel s velkými ambicemi, teď ale přiznává, že zatím neměl velký úspěch. Jeho vizi, že centrum bude méně závislé na státních dotacích, se mu zatím nedaří naplnit. Letos se o něm mluvilo i v souvislosti s kandidaturou na nového pražského primátora. Fejk připouští, že ho oslovilo hned několik stran a uskupení, všechny ale odmítl. Proto nyní nepovažuje za korektní je zveřejňovat. Fejk v Mladé frontě Dnes také poměrně ostře zkritizoval svého nástupce ve vedení pražské zoo Miroslava Bobka. Nelíbí se mu, že Bobek ihned po svém nástupu vyměnil celé vedení zahrady a nahradil je vesměs lidmi z Českého rozhlasu. Přitom se veze na vlně úspěchů právě minulého vedení zoologické zahrady, uvádí se v Mladé frontě Dnes.
Oběti zločinů zapomínají, že mají nárok na statisíce od státu jako odškodnění, připomínají Hospodářské noviny. Násilných zločinů podle policejních statistik sice přibývá, o finanční pomoc od státu ale žádá čím dál míň lidí. Většina obětí o možnosti získat rychlou finanční pomoc ani neví. Napravit to má nezisková organizace Bílý kruh bezpečí, která pomáhá právě obětem závažných trestných činů. Policejní prezident totiž s Bílým kruhem podepsal dohodu, která zajistí jejich snazší přístup k právní a psychologické pomoci. Policisté budou kontakt na poškozené předávat neziskové organizaci a ta už sama poškozenému zavolá. Lidé se tak mimo jiné dozvědí, zda mají nárok i na peněžitou pomoc a v jaké výši, uvádí prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. Policie jim sice tuto informaci poskytuje ve chvíli, kdy člověk bezprostředně po svém napadení nebo oloupení podepisuje řadu formulářů, ve stresu si ale často neuvědomuje, co vlastně podepisuje. Nový postup by tomu měl zabránit, uvedly Hospodářské noviny.
O tornádu, které se v pátek prohnalo o Mladé Boleslavi, píše deník Právo. Podle očitých svědků se objevilo po bouřce a trvalo několik minut. Nezpůsobilo žádné škody. Tornádo se podařilo vyfotografovat hned několika lidem. Tornáda se v Česku vyskytují zřídka, není to ale zcela ojedinělý jev. Český hydrometeorologický ústav za letošní rok eviduje čtyři, například v r. 2008 jich ale bylo hned třináct.
Foto: ČT24
Za ideály mocných umírali na bojištích, svůj osud přitom nemohli nijak ovlivnit. Podle Lidových novin jde o zabité koně. Od této neděle mají v Česku první pomník. Má podobu koně, který umírá v okamžiku, kdy ho zasáhne střela. Sochař Nikos Armutidis ho záměrně ztvárnil bez jezdce. Bronzový pomník v životní velikosti stojí v poli poblíž Staré pošty pozořické nedaleko Brna. Toto místo není náhodné: v bitvě tří císařů u Slavkova padlo podle odhadů na pět tisíc koní. Na rozdíl od padlých vojáků, které připomíná několik památníků včetně slavné Mohyly míru, však koně žádný památník neměli. Podle iniciátorů akce podobný památník nestojí ani jinde v Evropě. Koně přitom provázeli lidi všemi bitvami, píší Lidové noviny.
