Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes informuje o tom, že česká vojenská rozvědka poskytla Ústavu pro studium totalitních režimů ke zveřejnění na internetu jména důstojníků nebo agentů z doby komunismu.

Mladá fronta Dnes informuje o tom, že česká vojenská rozvědka poskytla Ústavu pro studium totalitních režimů ke zveřejnění na internetu jména důstojníků nebo agentů z doby komunismu.

Nikdo si ale zřejmě neuvědomil, že 380 těchto lidí pro rozvědku dodnes pracuje a zveřejnění jim může způsobit problémy a ohrozit jejich bezpečnost. Komentář deníku k tomu dodává, že toto zveřejnění může zcela určitě ohrozit důvěru veřejnosti ve stát jako takový a jeho tajné služby. Proč se vlastně tak jmenují, když ani nedokážou být tajné, ptá se komentář a upřesňuje, že důvěra je nabourána dvojím způsobem současně: nejenže veřejnost vidí, že zodpovědní státní zaměstnanci nedovedou udržet tajemství, ale také vidí, kdo vlastně pro tajné služby pracuje: stále titíž. Nabízí se tedy otázka, jestli je větší chybou zaměstnávání Husákových pohrobků nebo fakt, že se o tom všichni dozvědí.


"Pacienti se začali více bránit," píší Lidové noviny. Na nemocnice a lékaře si nyní častěji stěžují pacienti, kteří jsou po zdravotní stránce v pořádku a nikdo jim nepoškodil zdraví. Pacienti si totiž daleko více brání svá práva, např. právo být srozumitelně informován. Komentář listu k tomu poznamenává, že diví-li se stížnostem dotčení zdravotníci a jejich nadřízení, je třeba podávat daleko více žalob a stížností. "My pacienti jim musíme důrazně vtlouci do hlav, že to, s čím zacházejí jako s věcí, je člověk."


Na českých autobusových nádražích jsou cestující stále odkázáni na "předpotopní" informační systém, píše deník Právo a dodává, že když cestující marně čeká na příjezd autobusové linky, přestože čas odjezdu dávno uplynul, zpravidla se o zpoždění nic bližšího nedozví. Na vlakovém nádraží nebo na letišti by přitom už dávno bylo oznámení o délce zpoždění. Žádný jednotný systém, pomocí kterého by provozovatelé autobusových nádraží zjišťovali zpoždění a pohyb jednotlivých autobusů, zatím nefunguje. Vybavení autobusů například systémem GPS je finančně velmi náročné. Pro cestující je problém také v tom, že se nějaké náhrady za autobus, který má zpoždění či nejede vůbec, nedočkají, zákon totiž nic takového neukládá.


Ilustrační foto
Tramvajová trať v pražské Plzeňské ulici, která patří k nejvytíženějším v Praze, je podle Hospodářských novin zřejmě ze zlata. Pražský dopravní podnik ji totiž opravuje za bezmála tři čtvrtě miliardy korun. Problém je ale v tom, že do šestiapůlkilometrového úseku putují peníze od roku 1993 už poosmé. A onu osmou dopravu platí Evropská unie. Už v roce 2003 ale zástupci dopravního podniku po protestech obyvatel slibovali, že se v Plzeňské bude opravovat už jen jednou, což se v roce 2006 stalo. A děje se tak i nyní, stávající rekonstrukce zahrnuje i tehdy opravená místa. Plzeňská ulice není jediným místem, kde se koleje opravují, podle dopravního podniku probíhají v metropoli nejrozsáhlejší opravy za dvacet let.


Záloha na skleněnou sedmičkovou láhev činí od neděle korunu, místo původních tří. Hodnotu zálohy letos v červnu snížila vláda a systém by se možná mohl dočkat dalších změn. Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil hodlá udělat velký průzkum mezi občany. Ptát se bude na to, jestli chtějí zálohované PET lahve a plechovky. Až podle výsledků průzkumu pak o věci rozhodne. Zavedení záloh připravovalo ministerstvo už několik let. Zálohy na plastové obaly nebo plechovky by řadě lidí vadily. Proti zálohám byly podle ministerstva v minulých průzkumech hlavně výrobci nápojů, obchodníci a obce. A jaký je ministrův osobní názor na zavedení záloh? "Toto je na mém žebříčku na příčce číslo 350 co do důležitosti," uvedl Drobil, kterého prý zajímá skutečná ochrana životního prostředí.