Archivy komunistické kontrašpionáže jsou na internetu

Foto: ČTK

Po speciálním projektu věnovaném různým typům dokumentů, jež se vážou k srpnu 1968, Ústav pro studium totalitních režimů na internetových stránkách jedné ze svých nyní zveřejnil i registrační protokoly bývalé vojenské kontrarozvědky. Reakce pochopitelně nejsou jen pozitivní. Co protokoly obsahují a komu se nelíbí?

Foto: ČTK
Archiv bezpečnostních složek, spravovaný Ústavem pro studium totalitních režimů, koncem minulého týdne na internetové adrese www.abscr.cz zveřejnil více než tři stovky pomocných registračních protokolů bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky. Ředitel archivu Ladislav Bukovszký o jejich obsahu říká: "V týchto protokoloch sú jednak mená osôb, ktoré spolupracovali so Štátnou bezpečnosťou a vlastne druhú skupinu tvoria ľudia, ktorí sa dostali nejakým spôsobom do kontaktu Štátnej bezpečnosti ako nepriateľské osoby, alebo tí, ktorých Štátna bezpečnosť sledovala."

Pavel Žáček  (vlevo) a zástupce ředitele Archivu bezpečnostních složek Martin Pulec,  foto: ČTK
Protokoly zaznamenávají celkem 35 let historie a množství údajů v nich tomu pochopitelně odpovídá: "Je ich presne 309. V týchto registračných protokoloch sa nachádzajú údaje na vyše 140 tisíc osôb bývalého Československa. Tie registračné protokoly sú z obdobia 1954 až 1989."

V některých případech podle zkratky uvedené u jména lze zjistit, zda byla osoba evidovaná třeba jako agent, což by naznačovalo vědomou spolupráci, nebo jako prověřovaná či sledovaná osoba. Tak se lze dočíst, že bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý by kdysi mohl být agentem VKR, zatímco jeho poslanecké kolegy Pavla Ploce z ČSSD a Juraje Ranince, Waltra Bartoše a Tomáše Hasila z ODS zase protokoly evidují jako důvěrníky. Právě oni se stali celkem pochopitelným terčem zájmu českých médií, ač kategorie důvěrníka nevypovídá nic o rozsahu spolupráce, byla-li jaká, ani o tom, zda byla vědomá. Dotčení zákonodárci popírají vědomou spolupráci s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou a uvažují o možnosti bránit se soudně.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček ale zpřístupnění záznamů chápe jako svého druhu povinnost: "Není to noc, co by mělo diabolizovat. Naopak je to snaha o transparentnost, protože přece jenom jsme státní instituce a musí být přehled a veřejnost má právo vědět, co v minulosti existovalo na koho."

Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio