Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Hospodářské noviny se ve svém komentáři zabývají návrhem, aby bylo v Česku vybudováno centrum předběžného varování jako součást systému protiraketové obrany NATO. Zastánci původního Bushova projektu mohou namítat, že Obama místo radaru nabízí jen těšínská jablíčka, píše deník.

Hospodářské noviny se ve svém komentáři zabývají návrhem, aby bylo v Česku vybudováno centrum předběžného varování jako součást systému protiraketové obrany NATO. Zastánci původního Bushova projektu mohou namítat, že Obama místo radaru nabízí jen těšínská jablíčka, píše deník. Mnohem podstatnější prvky systému, jako rakety a předsunutý radar, budou totiž jinde, v Polsku, v Rumunsku a pravděpodobně v Bulharsku. Neměli bychom ale zapomínat, že to bylo i vinou české strany, která před veřejností a ani před opozicí nedokázala původní projekt obhájit. Jeho zastánci by tedy neměli nový projekt torpédovat jen proto, že jejich vlastní iniciativa selhala. A velká výzva teď leží i před opozicí. Pokud odpor ČSSD proti radaru nebyl jen projevem jejího populismu a pokud mají sociální demokraté skutečně na zřeteli zájem Česka a posilování transatlantického vztahu, měli by českou účast v Obamově projektu jedině podpořit.


Tomáš Pitr, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes komentuje zadržení kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra ve Švýcarsku. Konstatuje, že pravomocně odsouzený Pitr do České republiky možná vydán nebude. Nejde však o potrestání jednoho Pitra, ale o rozbití systému, který Pitry tvoří, píše autor a ptá se, zda to premiér Nečas a jeho lidé dokážou přesto, že mnozí v tom systému žili a mlčeli o něm? Něco se ale mění, soudí. Občané ve volbách vyslovili masový nesouhlas s politikou, která je spojena s pochybným byznysem, protekcí a korupcí. S politikou, v níž jde o peníze vždy až na prvním místě. A přinejmenším Petr Nečas, Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil teď jeví vůli tento systém propojení politiky a pochybného obchodu rozbít, píše se v Mladé frontě Dnes.


Jako o svého druhu průkopnících píše komentátor deníku Právo o politicích Věcí veřejných. VV nedělají na první pohled ve vládě nic, co by tu už nebylo. Roli interního vyděrače v různých kabinetech už hráli ODA i lidovci, Unie svobody i zelení. A přesto lze véčkaře nazvat průkopníky. Podstatou jejich chování, které počátkem tohoto týdne předvedli při jednání vlády o úsporách v letošním rozpočtu, je snaha o maximální zisk pro svou stranu. To sice také dělali jejich vládní předchůdci, ti ale brali alespoň zhruba ohled na svá ideová východiska. Jejich programy byly pojistkou, že je tu něco, co dokáže zabrzdit politiky v jejich touze urvat si co nejvíc moci a výhod. Věci veřejné jsou novátoři, protože žádné mantinely nemají. Mohou bez jakýchkoli překážek dělat to, co se jim zrovna hodí. Dnes vystupují jako zastánci učitelů, jindy se třeba přikloní k velkokapitálu. Když se to bude hodit a vynášet. Podle komentátora to je dáno tím, že jediným tmelem jejich voličů je jejich vlastní nespokojenost s čímkoliv. A dokud dokážou véčka tančit na tomto laně, budou na výsluní, uzavírá deník Právo.


Většina rodičů považuje očkování za užitečné, řídí se vyhláškou ministerstva zdravotnictví a nechává své děti řádně očkovat, uvedly Lidové noviny. Pak je tu ovšem menšina, která poukazuje na to, že očkování má svá rizika a že ani Světová zdravotnická organizace není tak striktní jako český stát. Říká také, že neexistuje zákon, který by nutil rodiče nechat očkovat děti pokaždé, když si zrovna vzpomene ministr zdravotnictví. A této menšiny se zastal Nejvyšší soud, když rozhodl, že stát nesmí pokutovat rodiče za to, že odmítnou "povinné" očkování. Očkující rodiče se na ně mohou sice dívat spatra, ale jen do té doby, než zjistí, že jejich dítě má černý kašel jenom proto, že vakcína používaná v 90. letech se zrovna moc nepovedla, uvádí se v sloupku Lidových novin.


Jiří Pospíšil, foto: ČTK
Šéf resortu spravedlnosti Jiří Pospíšil chce "odněmcovat" justici, napsala Mladá fronta Dnes. Ministr podle deníku začal uklízet po své předchůdkyni Daniele Kovářové a zastavil několik sporných zakázek, které Kovářova vypsala. Jde například o spornou zakázku na elektronické náramky pro domácí vězně. Odvolal také šéfa Vězeňské služby Luďka Kulu a jeho úřad přestává kupovat právní rady od advokátní kanceláře exministra Pavla Němce. Právě bývalá ministryně byla kritizovaná za to, jak velký vliv v resortu Němec má. Ten po odchodu z politiky proslul jako přeborník v získávání státních zakázek. Pospíšil má v "odněmcování" resortu spravedlnosti podporu premiéra Petra Nečase. "Ministerstvo musí být výkladní skříní boje proti korupci," uvedl premiér. Němec ale považuje Pospíšilovy kroky za osobní mstu. Pospíšil podle něj řádí hlava nehlava, právo neprávo i v agendách, se kterými Němec nemá vůbec nic společného.


Režisér filmu Kajínek Petr Jákl, foto: ČTK
Ve středu se v pražském kině ve Slovanském domě konala první projekce filmu Petra Jákla Kajínek. V běžné distribuci bude od příštího týdne, uvádějí Lidové noviny. Média současně uvedla, že Inspekce policie znovu otevřela případ patrně nejslavnějšího tuzemského vězně Jiřího Kajínka. Jáklův film se svým vyzněním staví jasně na Kajínkovu stranu. Ten se podle něj stal obětí policejního komplotu a sedí nevinně. Dvojnásobnou vraždu a pokus o třetí v plzeňských borských serpentýnách v roce 1993 prý nespáchal. A tuto verzi nyní podporuje i vyšetřování Inspekce policie. Rakouský podnikatel Phillip Janýr letos v březnu podal trestní oznámení, podle něhož existuje soudní odposlech, který ze střelby usvědčuje plzeňské policisty. Kajínek o obnovu svého procesu usiluje už řadu let. Při vyšetřování i soudním procesu došlo k několika závažným chybám. I proto má Kajínek dnes řadu podporovatelů, konstatují Lidové noviny.


Ida Salmová, provdaná Schoellerová (vlevo) a její mladší sestra Marie Alžběta Salmová-Reifferscheidtová (vpravo), foto: ČTK
Na zámek v Valticích se ve čtvrtek sjeli potomci šlechtického rodu ze Salm-Reifferscheidtu. Píše o tom deník Právo. Na Moravu se přijeli podívat na nově zrestaurovanou ceremoniální korunu jejich rodu, která pochází z jejich sídla v Rájci - Jestřebí. Pro dcery někdejšího majitele rájeckého panství Marii a Idu byl fakt, že existuje rodová koruna, velkým překvapením. Dosud o její existenci nevěděly. Koruna ležela roky v depozitáři rájeckého zámku, zaevidovaná jako kožený čepec. Byla v dezolátním stavu, když ji tam jeden z historiků identifikoval. Zrestaurovaná koruna je nyní dominantou výstavy ve valtickém zámku. Ani to, že český stát nechal korunu opravit, však nic nemění na tom, že Salmové od r. 1992 usilují o vrácení svého majetku. "Budeme o to usilovat do poslední kapky krve," prohlásila Marie Salmová.