Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Voda klesá, ale hrozí sesuvy půdy, píše o současných záplavách na Moravě deník Právo a upozorňuje na to, co mají dělat lidé, kteří v místech, kde velká voda řádila, bydlí.

Foto: ČTK
Voda klesá, ale hrozí sesuvy půdy, píše o současných záplavách na Moravě deník Právo a upozorňuje na to, co mají dělat lidé, kteří v místech, kde velká voda řádila, bydlí. List navíc sestavil poměrně dlouhý seznam rad obyvatelům zatopených domů. Dozvědí se například to, kdy se mohou bezpečně vrátit domů, co mají po návratu dělat nebo kde hledat pomoc finanční, materiální nebo psychologickou. Varuje také před pitím vody z místních zdrojů, konzumací zaplavených potravin, ignorováním případných otevřených zranění či pitím alkoholu. Těm, kteří byli záplavami postiženi nebo odstraňují následky povodně, deník Právo vysvětluje, na jaké volno v zaměstnání mají nárok a kdo jim v této věci poradí přímo.

Rut Bízková,  foto: ČTK
Ve svém Sloupku deník Právo píše mimo jiné o aktivitách politiků v souvislosti s povodněmi na Moravě. Autor píše: "Voda snad už opravdu pomalu opadá, povodňová politika kulminuje. Petr Nečas (ODS) se vydal na Vsetínsko, kde se radí se starosty (kdo komu radí, zpráva neuvádí) a zatepla hned natřel hejtmana, že prý pozdě vyhlásil stav ohrožení. Ministryně životního prostředí Rut Bízková to zase vytmavila starostům za to, že váhali s budováním protipovodňových hrází a poldrů. Peníze prý byly, ale vadnou pro nezájem. Trochu mi to připomíná vyšetřování ztráty třídní knihy. Podmínky čerpání těch peněz z nich totiž činí holuby na střechách", píše autor a na jiném místě pokračuje: "Velmi užitečné jsou také rady postiženým, že jejich předci neměli stavět tak blízko u vody. A prezident Václav Klaus navrch přidal ekonomickou moudrost: státní podpora neměla jít na opravu domů, které opakovaně ničí povodně. To je jistě pravda, ale postižené naštve", konstatuje autor Sloupku v deníku Právo.

Hospodářské noviny spočítaly, že od roku 1997 nateklo do protipovodňové obrany 13 a půl miliardy korun, ale přesto to nestačí. Většina prostředků totiž šla na menší stavby, které samy velkou vodu nezastaví. Chybí velké stavby, na Moravě především přehrada Nové Heřminovy, která má chránit města na řece Opavě, a suchá nádrž na horním toku Bečvy, která by dokázala ochránit i nyní vytopené Hranice, Troubky nebo Lipník nad Bečvou. Suchou nádrž brzdí petice a neshody s majiteli pozemků, přehradu už sice vláda schválila, kvůli krizi se ale má stavět až za pět let. V Čechách se už se stavbami začalo. Podél dolního toku Labe rostou valy a protipovodňové stěny, píší Hospodářské noviny.


Pod pokličku předvolebního boje nahlédla Mladá fronta Dnes, která popisuje tajné schůzky politiků. Obě velké strany, tedy ODS a ČSSD, se snaží zajistit si přízeň menších konkurentů, konkrétně Věcí veřejných. Sociální demokraty na schůzce s volebním manažerem strany Vítem Bártou zastupovala Petra Paroubková. Obě strany proti sobě vedou ostrou kampaň, která má týden před volbami ještě gradovat, a schůzka měla zabránit tomu, aby vzájemné útoky nehrozily případnou povolební spolupráci. Se šéfy Věcí veřejných se sešel i předseda ODS Petr Nečas, který, jak sám řekl, s nimi hovořil o programu a protikorupčních opatřeních. Věci veřejné si na téma "s kým do vlády" už nechaly udělat průzkum mezi příznivci: 60 procent z nich se kloní k pravicové vládě, 40 procent k levicové, píše Mladá fronta Dnes.


"Němec žongluje s miliardami státu" stojí na titulní straně Lidových novin. List totiž zjistil, že bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec ovlivňuje státní zakázku na provozování systému domácího vězení. Ministerstvo těsně před vypsáním tendru změnilo podmínky výběrového řízení a iniciátorem měla být právě exministrova advokátní kancelář. Ze srovnání obou verzí podmínek vyplývá, že změn jsou desítky a všechny prospějí vítězi tendru. Sníženy byly například pokuty za porušení smlouvy, odpovědnost za zničené zařízení systému byla přesunuta na stát. Centrální úložiště dat pak má spravovat firma, nikoliv stát, což může ohrozit bezpečí dat a vítěz tendru dostane podle odborníků do rukou trumf pro vyjednávání, například o prodloužení smlouvy, upozorňuje list.


Neberme na lehkou váhu prohlášení sázkařských firem, že odejdou do ciziny, pokud Senát schválí novelu loterijního zákona. Ne proto, že bychom jim to uvěřili. Vážnější je zjištění, že se Aleš Hušák a spol. cítí tak silní v kramflecích, že se nezastaví ani před otevřenými výhrůžkami zákonodárcům, píší v jedné ze svých poznámek Hospodářské noviny. Podniky jako Sazka nebo Synot zamořují města hráčskými doupaty, kolem nichž krouží organizovaný zločin. Bylo by asi pošetilé žádat po nich trochu porozumění pro novelu, umožňující obcím a městům omezit hazard v ulicích a na náměstích. Jestliže ale hrozí státu arbitrážní žalobou za ušlý zisk, jde o hodně primitivní zastrašování. A pokud by Senát kapituloval, naprosto by se znemožnil, soudí autor poznámky v Hospodářských novinách.


"Odhalila skandál na právech v Plzni. Má za to skončit" zní jeden z titulků v Mladé frontě Dnes. Podle ní vlivní ministři za ODS - Daniela Kovářová z resortu spravedlnosti, Martin Barták z ministerstva obrany a vlivný náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr - jsou proti pokračování Vladimíry Dvořákové v čele Akreditační komise. Vadí jim, že veřejně komentuje aféry s tituly na plzeňských právech. Deník zjistil, že tito ministři mají vazby na aktéry skandálu. ODS má navíc mezi podezřelými studenty své členy - primátorku Chomutova Ivanu Řápkovou a starostu Prahy 5 Milana Jančíka. Šéfce Akreditační komise nyní končí volební období. Ministryně školství Miroslava Kopicová navrhla vládě její jmenování na dalších šest let. Obvykle je to formální věc. Ne tentokrát. Zmínění ministři se proti tomu postavili. Všichni přitom mají vazby na lidi kolem bývalého děkana plzeňských práv Milana Kindla, tedy ty, kteří mají důvod se Dvořákové mstít. Definitivně by měla osud šéfky komise rozhodnou vláda příští týden. Na její stranu se postavila ČSSD s polovinou členů vlády, Dvořákovou podpořila i Nečasova část vedení ODS, píše Mladá fronta Dnes.


Foto: ČNB
Banky v České republice nemají podle Lidových novin volné trezory. Celková kapacita zhruba 120 tisíc sejfů v Česku je obsazena asi z 80 procent. Ještě horší situace je v Praze, kde je rozebráno 95 procent bezpečnostních schránek. Některé pobočky bank v hlavním městě a v Brně tak musí řešit velký zájem klientů o sejfy vytvářením pořadníků. Nalézt volnou trezorovou schránku v bance během léta je často prakticky nemožné. Bezpečnostní schránky využívají lidé pro úschovu svých cenností, například zlata a zlatých šperků, a také důležitých dokumentů. V poslední době také přibývá lidí, kteří mají v sejfu uložené hotové peníze pro případ nenadálé potřeby. Případný krach banky přitom nemá žádný vliv na takto uschované peníze. Naproti tomu vklady na účtech jsou pojištěné jen do ekvivalentu 50 tisíc eur, upozorňují Lidové noviny