Přehled tisku

Paroubek a jeho blízcí - chvíle napětí, foto:autor
0:00
/
0:00

Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek je jedním z viníků volební porážky levice. Vyplývá to z předběžné stranické analýzy voleb, kterou má Mladá fronta Dnes k dispozici. Autorem zprávy je Oto Novotný z analytické sekce ČSSD.

Jiří Paroubek  (uprostřed)
Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek je jedním z viníků volební porážky levice. Vyplývá to z předběžné stranické analýzy voleb, kterou má Mladá fronta Dnes k dispozici. Autorem zprávy je Oto Novotný z analytické sekce ČSSD. Sociální demokraté Jiřímu Paroubkovi poprvé od sněmovních voleb přiznali podíl na volebním neúspěchu strany, informuje list. Z analýzy vyplývá, že Jiří Paroubek nezvládl předvolební debaty s lídrem ODS Petrem Nečasem, byl zdaleka nejméně oblíbeným lídrem u nerozhodnutých voličů a kvůli své "výrazné osobnosti" byl snadným terčem u nerozhodnutých voličů. Část viny nese podle analýzy i expředseda sněmovny Miloslav Vlček, který z funkce odstoupil po aféře s podezřelými dotacemi a půjčkami. Chybou ČSSD byla také ztráta přízně u mladých lidí a bojkot některých médií, píše deník. Sociální demokracie sice v květnových volbách do sněmovny získala nejvíce hlasů, její výsledek ale nebyl takový, aby mohla sestavit vládu. Jiří Paroubek reagoval odstoupením z čela strany, že by byl za výsledek voleb přímo odpovědný ale doposud veřejně nepřiznal. Ve stranickém bulletinu naopak kritizoval stranické kolegy, šéfa kampaně, voliče a pravicová média. "Je otázkou, zda vítězství ve volbách, byť slabé, není v tomto ohledu ještě zázrakem," napsal podle Mladé fronty Dnes Jiří Paroubek.


Předseda Věcí Veřejných Radek John a Petr Nečas  (vpravo),  foto: ČTK
Lídr ODS Petr Nečas poprvé od sněmovních voleb připustil možné zvyšování daní. Hospodářským novinámřekl, že je ochoten uvažovat o sblížení nebo sjednocení sazeb DPH. Důvodem je špatná situace rozpočtu a plánovaná důchodová reforma. ODS doposud zvyšování daní odmítala. Petr Nečas uvedl, že se v oblasti důchodové reformy kloní k návrhům komise vedené Vladimírem Bezděkem. "Jsme připraveni v maximální možné míře podporovat závěry Bezděkovy komise. Jako o náhradním finančním zdroji do rozpočtu jsme ochotni uvažovat i o sblížení sazeb DPH až k jejich sjednocení," uvedl Nečas. Až dosud přitom ODS slibovala, že se bude snažit spravovat státní pokladnu bez zvyšování daní, a to i přes vysoké schodky. Příprava důchodové reformy, která bude výrazným tématem nové vlády, povede podle deníku k výpadku v rozpočtu ve výši více než 50 miliard korun. Ten by mohl být pokryt zavedením jednotné sazby DPH ve výši 19 procent, což by ale skokově zdražilo potraviny nebo například léky. Bezděkova komise podle informací Hospodářských novin navrhuje, aby lidé do čtyřiceti let místo současných 28 procent hrubé mzdy odváděli do státního pilíře pouze 20 procent. Další tři procenta by si posílali na individuální penzijní účet. Lidé starší 40 let by si spořili na důchod podle současného systému. K návrhům komise se minulý týden přiklonili i vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, připomíná list.


Fenomén kroužkování politické strany podle Mladé fronty Dnes vyděsil, a ta už prý řeší, co s tím. Občanští i sociální demokraté, ale i představitelé TOP 09 znervózněli. Díky preferenčním hlasům voliči totiž zpřeházeli celkem 27 jejich kandidátek. Uvnitř stran už se teď diskutuje o tom, zda by voliči měli mít tak velkou moc. Například v ODS zaznívají hlasy, že by se současná pětiprocentní hranice, od které se mění pořadí, zvedla na sedm. Někteří sociální demokraté zase přemýšlejí o omezení čtyř kroužků na dva. Tím by se také vůle voličů výrazně zmenšila. A sami politici však zároveň připouštějí, že by podobný návrh nebo dokonce změna volebního zákona, byl jasnou politickou sebevraždou. Změny se tak zřejmě nechystají, uvádí Mladá fronta Dnes.


Policie popletla desetinnou čárku ve veřejné zakázce, píše deník Právo. Kvůli této chybě vedení policie vypsalo v pátek obří tendr za více než čtvrt miliardy korun na nákup 46 mikrobusů. Jedna dodávka by tak stála více než 5 milionů korun, tedy například jako luxusní vůz Lamborghini. Dodávky v civilním provedení má používat pořádková policie. Rozruch vzbuzuje rovněž skutečnost, že ministerstva vypisují veřejné zakázky těsně před koncem mandátu současné vlády, píše deník Právo a připomíná mimo jiné zakázku ministerstva spravedlnosti na elektronické náramky určené pro lidi odsouzené k domácímu vězení.


Foto: www.rsd.cz
Lidové noviny podrobují kritice výstavbu dálnic v Česku, konkrétně výkup parcel pod ně. A nejde jen o známý případ farmářky Ludmily Havránkové a parcely pod dálnicí D11. Jednání státu při výkupech pozemků je podle deníků obecně podivné. Ilustrují to na příkladu Jitky Kovářové z Prahy. Její čtyři parcely na Příbramsku potřebuje stát pro pokračování silnice R4. Neoslovilo ji kvůli tomu ovšem Ředitelství silnic a dálnic, ale geodetická firma, což je nepřípustné. Navíc se tato firma při jednáních s majiteli pozemků o kupní smlouvě nezmiňovala o výkupní ceně pozemků. Jelikož se chybných kroků vyskytlo více, ministerstvo dopravy celý proces tvrdě zkritizovalo, konstatují Lidové noviny.


Bývalý senátor Alexander Novák, který čelí obžalobě, že v roce 1999 jako starosta Chomutova přijal úplatek ve výši 43 milionů korun, stane před soudem. Informují o tom Hospodářské noviny. Dlouho očekávaný soudní proces začne podle listu za tři týdny. Podle policie si Novák před lety nechal poslat na účet v zahraničí úplatek za to, že ovlivnil prodej akcií Severočeské plynárenské patřících městu. Někdejší senátor už dříve obvinění odmítl. "Samozřejmě se ještě může stát, že se omluví třeba pro nemoc,"řekla místopředsedkyně Okresního soudu v Chomutově Hana Bílková. V kauze čelí obžalobě ještě další člověk, ten ale bude souzen jako uprchlý. Na pravomocný rozsudek se čeká už deset let. V roce 2003 Senát Alexandra Nováka vydal k trestnímu stíhání, o dva roky později byl obžalován, první soudní líčení bylo nařízeno v roce 2006. Jednání tehdy ale musel soud odročit, protože nedorazil druhý obžalovaný, připomínají Hospodářské noviny.


"Šéf auditorů obětí honby za bonusy" - hlásá titulek na úvodní straně Lidových novin. Tím "nešťastníkem" je bývalý šéf consultingu firmy Deloitte Petr Kymlička, který musel svou pozici špičkového manažera velmi rychle opustit kvůli chybám v účetnictví ve výši až 100 milionů korun. Petr Kymlička zatajoval některé náklady, díky čemuž vykazoval lepší obchodní výsledky a získával více peněz na odměnách. List vysouvá domněnku, že ke zkreslování účetních výkazů vedla Kymličku s největší pravděpodobností nejen snaha o dosažení vyšších bonusů, ale také ctižádost. Sám Kymlička veškerá obvinění odmítá. Hmotné škody společnosti nevznikly, ohrožuje to ale její důvěryhodnost. Deloitte přitom od státu získává stamilionové zakázky na konzultační služby. Přesto se společnost nechystá případ řešit soudní cestou, uvádějí Lidové noviny.


Foto: ČTK
Vpád horkého až tropického vzduchu do Česka rázem ohřál vodu v přírodních koupalištích. Někde dokonce tak, že je teplejší než ve Středomoří, píše deník Právo v článku nazvaném "Máchovo jezero je teď teplejší než Jadran". Ve srovnání teplot vody na tom bylo právě toto jezero lépe než chorvatská letoviska Dubrovník, Split, Hvar, Zadar nebo Šibenik. Teploty vody v jezeře pod Bezdězem totiž po několika slunných dnech vyšplhala na 24 stupňů, což je o dva stupně více než v uvedených střediscích. Také jezero u Sadské na Nymbursku už začíná lákat plavce. S teplotou vody jsou na tom nyní hůře i taková vyhlášení letoviska jako italské Rimini a Brindisi či řecké Korfu. Horší je to však s kvalitou vody v některých nádržích Česku, a tak hygienici radí použít po koupeli raději ještě sprchu.