Přehled tisku

Troubky, foto: ČTK
0:00
/
0:00

České deníky se věnují především záplavám, které postihly severovýchodní část republiky. Pod vodou je i obec Troubky, symbol povodní z roku 1997.

České deníky se věnují především záplavám, které postihly severovýchodní část republiky. Pod vodou je i obec Troubky, symbol povodní z roku 1997.

Na své titulní straně se jim věnuje například Mladá fronta Dnes, která připomíná, že zatímco lidé v Troubkách si domy obnovili, slibovaná protipovodňová opatření zůstala jen na papíře. Deník už před lety upozornil, že se stavba nádrže na Bečvě, která by měla region chránit, zdržuje kvůli sporům o pozemky a neposunuly se ani plány na protipovodňové stěny.

Troubky,  foto: ČTK
"Jistě, někdejší zkáze se naštěstí současná povodeň ani zdaleka nepřiblíží, domy z moderních materiálů se ve vodě neboří, v ruinách naštěstí neumírají lidé. Co se však zhroutilo, byla naděje. Víra lidí, že je před třinácti lety zasáhla přírodní anomálie, která se v takové podobě už nemůže opakovat. Dnes je jisté, že je to omyl," konstatuje deník.

Hospodářské noviny ve svém komentáři poznamenávají, že lidé v Troubkách zasluhují především pomoc a účast. Posměšky, typu: když jste si domy zase postavili v záplavovém území, můžete si za to sami, jsou zlé a trapné. "Ať si někdo z cynických posměváčků zkusí představit, že by měl opustit dům, který sám postavil, místo, které miluje, kde žili jeho rodiče a prarodiče. Vodohospodáři navíc v roce 1997 říkali, že Troubky zasáhla tisíciletá voda," připomíná komentátor a dodává, že šlo o zmatení jazyků a nyní už lidé v Troubkách vědí, že stoletá či tisíciletá voda může přijít každý rok. Krajina je poničená a klima se mění. Až voda opadne bude nejen v Troubkách čas zamyslet se nad tím, jestli přece jen nenechat řece volnou cestu. "Když to neudělají lidé sami, hrozí, že je popoženou pojišťovny. A další stoletá voda bude napřesrok pro postižené bohužel hodně drahá."


Deníky se věnují ale i jiným tématům.

Lidové noviny například zdravotnictví. Nechaly si vypracovat průzkum týkající se komerčního připojištění na nadstandardní zdravotní péči. Z něj vyplynulo, že určitě by si byla ochotna pořídit připojištění na nadstandard necelá 4 procenta dotázaných, spíše ochotno by pak bylo 21 procent respondentů. Dotázaní by si nejvíce dovedli představit připojištění za platbu nadstandardního materiálu nebo techniky při operaci, tedy například za kyčelní kloub nebo operaci robotem.


Na nejvyšším vrcholu Beskyd napadlo během posledních tří dnů 50 centimetrů sněhu,  foto: ČTK
Deník Právo si všímá i dalšího extrémního projevu počasí. Na Lysé hoře v Beskydech napadlo okolo půl metru sněhu. Sníh překvapil i meteorologa z Lysé hory Stanislava Ondrucha, který tolik sněhu v květnu nepamatuje. Loni sice podle něj sněžilo i v červnu, nicméně napadl jen jeden centimetr. V pondělí ráno naměřila stanice na vrcholu Beskyd za čtyřiadvacet hodin 163,8 milimetrů srážek, což činí podle odborníku jednu desetinu ročních srážek.


České sázkové firmy stupňují svůj tlak na senátory, kteří mají ve čtvrtek hlasovat o novele loterijního zákona, píší Hospodářské noviny. Novela totiž např. dává větší pravomoci obcím a zkracuje platnost vydaných licencí z deseti na tři roky. Pokud novela projde, hodlají největší sázkové firmy po státu požadovat 38 miliard korun jako náhradu za ušlé zisky. Firmy navíc hrozí i stěhováním do zahraničí, stát by tak přišel o peníze z daní a odvodů. Podle náměstka ministra financí Tomáše Zídka by firmy v případě přestěhování do zahraničí ztratily českou licenci a bez ní by nějaký čas mohly podnikat jen na internetu.


Mladá fronta Dnes se zaměřuje na železnici a regionální dopravu. Uvádí, že jízda po málo využívaných regionálních tratích je často výrazně pomalejší než jízda autobusem a desítky let starý motorák vypustí do vzduchu několikrát více emisí než nový autobus. "Přitom daňové poplatníky stojí jeden cestující někdy i více, něž kdyby kraj zaplatil pasažérům taxík." Uvádí to i ministr dopravy Gustáv Slamečka, který jako první šéf resortu vůbec podle deníku připustil, že mít jednu z nejhustších sítí železnic na světě je pro státní pokladnu příliš velký luxus. Jeden kilometr jízdy vlakem stojí zhruba dvakrát až třikrát tolik než autobusem. Kraje, které provoz ztrátových spojů dotují, platí autobusovým dopravcům okolo 30 korun za kilometr, ten nejmenší vlak ale vyjde kraje na asi 70 korun. Dráhy totiž musí platit poplatky za použití tratě, více zaměstnanců a drahý provoz.