Přehled tisku

Radek John
0:00
/
0:00

Lidové noviny ve svém komentáři radí předsedovi Věcí veřejných Radkovi Johnovi, ať splní svůj slib a zažaluje své politické oponenty, kteří by si troufli o něm říkat něco nepěkného. John například vyhrožoval žalobou na sociální demokracii už 2. května, dosud ji ale nepodal.

Radek John
Lidové noviny ve svém komentáři radí předsedovi Věcí veřejných Radkovi Johnovi, ať splní svůj slib a zažaluje své politické oponenty, kteří by si troufli o něm říkat něco nepěkného. John například vyhrožoval žalobou na sociální demokracii už 2. května, dosud ji ale nepodal. Sociální demokraté poukazují na jeho spojení s časopisem VZP, za jehož vydávání firma spojená s Radkem Johnem inkasovala 111 milionů korun, zatímco současnému vydavateli stačí jen 45 milionů. Možná se John osobně neobohatil, píše deník, neukázal se ale jako člověk, který pomohl tunelářům? Právem se teď jihočeský lídr ČSSD Jandák vysmívá Věcem veřejným a žádá je, aby žalobu podaly co nejdřív. Před soudem se totiž nelze vyhýbat odpovědím na nepohodlné otázky a odvádět pozornost jinam. Co nejrychlejší rozsudek bychom měli všichni přivítat, píšíLidové noviny.


Pokus o volební propagaci občanských demokratů na poštách je faul, píše se v komentáři Hospodářských novin. Když z poboček zmizí plakáty s Petrem Nečasem, bude to jen dobře. Tolik pochvala pro vedení pošty. Pochybnost se ale skrývá v tom, zda by stejně postupovala ředitelka Marcela Hrdá, jmenovaná bez výběrového řízení ministrem vnitra Martinem Pecinou, kdyby reklamní agentura nasmlouvala letáky s Jiřím Paroubkem? Nebo obráceně: byl z Nečasových letáků takový skandál, kdyby pošta byla zrovna "modrá"? A proč vadí propagace jen na poště, a ne například ve státních Českých drahách? Zákon sice využívání firem se státní účastí v rámci volební kampaně nezakazuje, přesto je to od základu vadné. Pokud se totiž ve státní firmě odehrává propagace, vždy tu bude podezření, že je to "něco za něco". Mezi státem a stranami by měla existovat zřetelná čára. Jak se jinak mají lidé se státem identifikovat, když se jim předvádí jako území rozparcelované partajemi, píší Hospodářské noviny.


Otakar Motejl,  foto: ČTK
Deník Právo se ve svém komentáři zamýšlí, kdo by se po úmrtí Otakara Motejla mohl stát novým ochráncem veřejných práv. Ombudsman Motejl totiž podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nasadil této funkci skutečně vysokou laťku. Jak ale píše komentátor, sebevyšší laťka bude stranám srdečně putna, až nastane bitka o místo nového ochránce. Máme totiž dost "mohykánů", zralých pro nějaký významný nepolitický úřad, protože v politické funkci jsou příliš okoukaní. Jako například pražský primátor Pavel Bém, píše deník. Úřad ombudsmana ovšem vyžaduje právní vědomí i cit vysoko nad všemi paragrafy. Dnes je to díky Motejlovi úřad respektovaný, což uznal dokonce i prezident Václav Klaus. "Bojím se ale, aby nepřišel někdo, kdo z něj udělá lampárnu," uzavírá autor komentáře v Právu.


V humanitárních a charitativních sbírkách patří Češi k nejaktivnějším dárcům ve střední a východní Evropě, píše Mladá fronta Dnes. Jinak je tomu ale s dlouhodobou podporou domácích neziskových organizací. Podle odhadů jim přispívá každý druhý Čech, nejčastěji formou pouličních sbírek. Lidé ale stále více důvěřují státu nežli neziskovkám. Čtyřicet procent lidí se myslí, že například o handicapované by se měl spíše starat stát, jemuž přeci odvádíme daně. Přitom velkou část práce například s mentálně postiženými, těžce nemocnými nebo seniory zajišťují právě neziskovky. Vinu je třeba hledat i u státu, který význam neziskového prostoru stále nedoceňuje. Neziskové organizace jsou dlouhodobě prezentovány spíše jako parta lidí, kteří neustále žádají o peníze. Potřebujeme prostředí, které bude více motivovat dárce, píše deník. A stát by měl zajistit legislativní rámec pro činnost neziskových organizací.


Foto: ČTK
Na soud s vítkovskými žháři se akreditovala i CNN, uvádí deník Právo. Ostře sledovaný proces se čtyřmi ultrapravicovými radikály, kteří jsou obžalováni z rasově motivovaného žhářského útoku na rodinný domek ve Vítkově, začíná právě toto úterý u Krajského soudu v Ostravě. Hlavní líčení provázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Žhářům, které do jednací síně dovedla zásahová jednotka, hrozí až výjimečné tresty. Jednání probíhá za velkého zájmu médií. Pro média je celkem rezervováno 19 míst, dalších dvacet pro veřejnost. Případ je citlivý zejména tím, že při útoku málem přišla o život dvouletá Natálka, která utrpěla popáleniny 88 procentech těla. Shodou okolností právě teď musela nastoupit znovu do nemocnice, připomíná Právo.


Ivana Řápková
Mladá fronta Dnes otestovala právnické znalosti chomutovské primátorky Ivany Řápkové, jedné z nejznámějších absolventek plzeňských práv. A jak zjistila redaktorka deníku, Řápková u otázek právnického minima zcela propadla. Správně nedokázala odpovědět ani na jednu otázku. Nevěděla například, kde sídlí vrchní soudy, či jaké jsou druhy zavinění. Podle deníku to posiluje pochybnosti o jejím řádném studiu na právnické fakultě. Otázky, které připravili pedagogové z právnických fakult, by přitom měli správně odpovědět všichni studenti práv. Proděkan plzeňských práv Petr Bezouška, který stál v čele nespokojenců s praktikami bývalého vedení fakulty, považuje vědomosti Řápkové za zcela nedostatečné. Řápková vysvětluje propadák tím, že ji redaktorka se svými otázkami zaskočila. Na některé otázky prý nedokázala odpovědět, protože nepracuje jako právník a látku prostě zapomněla. Jak ale deník zjistil, plzeňská univerzita postrádá jakoukoli papírovou dokumentaci o studiu Řápkové a u zkoušek chybějí písemné protokoly s podpisy učitelů. Originál indexu se údajně ztratil. Studium ji provázel tehdejší proděkan a hlavní aktér skandálu s rozdáváním titulů Milan Kindl, připomíná deník.


Hospodářské noviny informují o úspěchu, který ve Washingtonu sklidil filmový dokument o Václavu Havlovi. Snímek Petra Jančárka nazvaný Václav Havel, Praha - Hrad, líčící jeho prvních šest měsíců ve funkci prezidenta, získal hlavní cenu poroty na tamním festivalu filmů o politice. Podle režiséra Jančárka má Amerika Václava Havla ráda, exprezident splňuje její představy o úspěšném životním příběhu. Americké diváky nejvíc zaujala část snímku, věnovaná projevu československého prezidenta v americkém Kongresu v únoru 1990. Jančárkům film mapuje příchod někdejšího disidenta na Pražský a hrad a jeho působení ve funkci od prosince 1989 do prvních svobodných voleb v červnu 1990. "Když člověk sleduje tento film, pochopí, proč Havel zůstává symbolem nové éry ve střední Evropě," uvedl americký novinář Aaron Lovell.