Přehled tisku

0:00
/
0:00

Průlom do trestního práva. Ministerstvo spravedlnosti chystá zákon, podle něhož by trestní odpovědnost padla i na právnické osoby. A trest? Od pokut až po zrušení odsouzené firmy. Jak uvádí Lidové noviny, tyto nové paragrafy pro firmy možná budou platit už po Novém roce. Alespoň to plánuje resort spravedlnosti.

Průlom do trestního práva. Ministerstvo spravedlnosti chystá zákon, podle něhož by trestní odpovědnost padla i na právnické osoby. A trest? Od pokut až po zrušení odsouzené firmy. Jak uvádí Lidové noviny, tyto nové paragrafy pro firmy možná budou platit už po Novém roce. Alespoň to plánuje resort spravedlnosti. Advokáti a zástupci firem jsou nicméně v hodnocení opatrní. Pokud by předloha prošla parlamentem, pak by mohly soudy trestat firmy například za provozování nepoctivých her, kuplířství, praní špinavých peněz, poškozování životního prostředí. Náměstek ministryně vidí pozitivum v případě, kdy není jasná konkrétní fyzická osoba. Například chemička vypustí jedy a není jasné, kdo k tomu dal příkaz a kdo otevřel konkrétní sud. Velké nadšení však nejeví Hospodářská komora. Obává se především zneužívání zákona formou nekalých konkurenčních praktik.


Kdo ztratí práci, už není automaticky považován za toho, kdo by neměl zájem pracovat. Češi pod vlivem současné globální krize částečně změnili svůj náhled na lidi bez práce, píše deník Právo, který má k dispozici výsledky agentury STEM. Ještě předloni zhruba polovina občanů Česka brala nezaměstnané převážně jako lidi, kteří nemají přílišný zájem o práci. V současnosti je to něco přes třetinu respondentů. Lidé častěji uznávají, že se mezi nezaměstnané dostávají i ti, kteří o práci zájem mají. Většina Čechů si myslí, že by řešení nezaměstnanosti mělo být svěřeno především do rukou státu. Podle 72 procent by měl mít stát povinnost zajistit práci každému, kdo o ni stojí.


Foto: ČTK
Ozdravíme veřejné finance. Zastavíme rychlé zadlužování země. Snížíme podíl deficitu státního rozpočtu na hrubém domácím produkty. Tyto a mnohé další sliby zaznívají v předvolební kampani z úst představitelů politických stran zleva doprava, uvádí Lidové noviny. Výzvy ministra financí Eduarda Janoty, aby si dopad svých ekonomických programů na státní rozpočet nechaly ministerstvem ověřit, se ale většina politických stran zalekla. Propočty mohly sloužit voličům jako vodítko při posuzování reálnosti programů a slibů. Ani ne měsíc před volbami ministr přiznává, že jeho výzva nebyla vyslyšena. Kromě TOP 09 to nikdo nechtěl. Ostatní strany se odmítly zúčastnit a vysvětlují to mimo jiné tím, že mají vlastní experty.


Provozní ztráty Českých aerolinií (ČSA) byly loni skoro čtyři miliardy korun. Hospodářským novinám to řekl ministr dopravy Gustav Slamečka. Když jsou čtyři miliony cestujících, tak je to tisícikoruna na každého cestujícího. Ministr rovněž prohlásil, že ČSA budou muset pokračovat ve výprodeji majetku. Spekuluje se též o možném dalším propouštění, hlavně mladých pilotů, nebo snížení kapacity letů a zmenšení flotily o několik letadel. Podle listu nejsou zatím oficiální čísla k dispozici, ale z odhadů vyplývá, že to s prodělky na jednoho cestujícího bude o něco lepší. Podle údajů Asociace evropských aerolinek přepravil loni dopravce na pravidelných linkách 4,7 milionu lidí a včetně charterových letů 5,5 milionu. Pak by ztráta na jednoho pasažéra činila "jenom" necelých 800 korun. České aerolinie se do hlubokých ztrát propadly zejména v důsledku ekonomické krize a propadu zájmu o leteckou dopravu. Podobně jsou na tom i ostatní aerolinie v regionu, například polský LOT či maďarský Malév.


Roční odměny špičkově placených šéfů, jejichž roční příjmy se pohybují v desítkách či stovkách milionů korun, kvůli hospodářské krizi klesaly i o desítky procent. Píše to Mladá fronta Dnes (MfD) s odvoláním na výroční zprávy firem. Výrazný zlom přišel po pěti letech razantního růstu příjmů. Nejčastěji klesaly odměny navázané na výsledky podniku, omezovaly se však i nejrůznější benefity v podobě služebních vozů, náhrady za ubytování či stravování. Podle poradenské společnosti Mercer, která se zabývá odměňováním, navíc polovina firem zmrazila i růst základních platů pro své šéfy. Největší dopad to mělo na manažery ve výrobních společnostech, ve stavebnictví a také v informačních technologiích. Krize se naopak jen málo dotkla výplatnic šéfů ve farmacii, kde odměny dál rostly podobně jako v předchozích letech. Relativně malý dopad měla krize také na platy v některých bankách, neboť na platech manažerů se projevilo, že české banky měly na rozdíl od západních za sebou výborné výsledky.


Hustý provoz na ulicích hlavního města komplikuje dopravu. Vedení resortu dopravy plánuje převratnou novinku, která by mohla v Česku přerůst ve skutečný boom skútrů, uvádí Lidové noviny. Řidiči automobilů by podle uvažované novely měli usednout na skútr po jednoduchých rozdílových zkouškách, nové lekce v autoškole by nebyly potřeba. Úspěšní zájemci by mohli osedlat skútr s automatickou převodovkou s maximálním objemem motoru do 125 kubických centimetrů. Nyní mají volný přístup pouze k "padesátkám". Josef Pokorný z ministerstva dopravy tyto úvahy potvrdil. Podobný systém funguje ve Španělsku a Německu. Podle Asociace dovozců automobilů novinka může rozpohybovat trh se skútry. Přesto nelze očekávat, že se z Prahy a dalších velkých českých měst stane během pár měsíců Řím či Paříž, které jsou skútry doslova zaplaveny.


Dominik Duka
Nový 'vládce' arcibiskupského paláce Dominik Duka se chystá sídlo zpřístupnit veřejnosti. Jeho předchůdci tady během dlouhých staletí zachovali jedinečná umělecká díla. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, velmi tajemným domem je arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí. O paláci neexistuje žádná publikace, informace nejsou ani na internetu. Nový arcibiskup plánuje palác zpřístupnit o velkých církevních svátcích, aby si lidé mohli prohlédnout místa, v nichž se mnohdy rozhodovalo o osudech země. Hodně lidí má zájem třeba o pohled z balkonu, odkud kardinál Tomášek na konci totality zdravil skandující věřící. V paláci je i velmi zachovalá renesanční kaple s pozlacenými bustami svatých Pavla a Petra. Jde o jednu z největších palácových cenností. Arcibiskup Duka připravuje i video, v němž 'odtajní' dosud neznámý vnitřek paláce.