Mzdy se budou zvyšovat, ekonomika poroste o víc než 3 procenta ročně
Česká ekonomika má také v letošním roce našlápnuto k velmi slušnému růstu. Zároveň se ale začíná objevovat čím dál více hrozeb, které mohou vést v dalších letech k zásadním potížím. Naznačuje to prognóza České bankovní asociace.
"Rostou volná pracovní místa, na která je těžké najít zaměstnance, a oni to vědí. Myslím, že tohle bude jeden z hlavních faktorů, které budou ekonomiku ovlivňovat nejenom ve zbytku roku, ale i napřesrok. Určitě bude zajímavé sledovat mzdová vyjednávání ve velkých firmách."
Kromě napětí na trhu práce je druhým možným rizikem situace na trhu s nemovitostmi. Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci prvního pololetí meziročně vzrostla o 15 procent na 75.791 korun za metr čtvereční. Pokud by se situace změnila, nedokáží lidé nemovitost prodat za cenu, která by rovnala jejich zadlužení.
Tisícovka firem požádala za rok o 6400 pracovníků z Ukrajiny
"Další země, která přichází v úvahu pro podobný projekt, je Srbsko. Má dosud, i když v menší míře, velmi kvalitní automobilový průmysl, tam je velká část kvalifikovaných pracovníků."
V Srbsku je podobně jako třeba ve Španělsku nebo Řecku dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Prezident Hospodářské komory ale opakuje, že vládní projekty českým firmám výrazně nepomůžou - chybí 180 tisíc pracovních míst. Například řemeslníky z Ukrajiny navíc láká také Polsko nebo Maďarsko. V Česku jdou žádosti o zrychlené zaměstnávání Ukrajinců přes několik ministerstev a v průměru trvá vyřízení i víc než půl roku.
Růst cen nemovitostí v Česku zrychluje a je nejvyšší ze všech zemí Evropské unie
Nemovitosti v Česku rostly v letošním prvním čtvrtletí nejrychleji ze všech zemí Evropské unie. Zjistil to Český statistický úřad. Meziročně se ceny zvýšily o téměř 13 procent a podle statistiků je zdražování nemovitostí nejvýznamnějším inflačním jevem posledních dvou až tří let.
Hodně záleží na atraktivitě lokality, pracovních příležitostech, občanské vybavenosti a možnostech dopravy. Jiří Mrázek popsal největší rozdíly mezi kraji za období mezi roky 2000 a 2015:
"V Ústeckém kraji vzrostly ceny pouze o 52 procent. Na druhé straně, například u Moravskoslezského kraje nebo u Královéhradeckého kraje došlo k nárůstu o 160 až 170 procent. Praha se nám pohybuje zhruba v průměru toho růstu, protože tam bydlení bylo atraktivnější i v minulosti. Ale je třeba si uvědomit, že ceny bytů v Praze jsou 2,5 větší, než ve zbytku České republiky."
Ceny bytů rostou rychleji než rodinných domů. Je to hlavně tím, že hodně domů je na vesnicích s horší dopravní dostupností nebo vybavením obchody, školami a podobně.
A jak je na tom český realitní trh ve srovnání s jinými evropskými zeměmi? V Česku rostly ceny meziročně o téměř 13 procent. Více než desetiprocentním tempem se ceny zvedly ještě v Litvě a Lotyšsku. Ale během posledních tří let rostly ceny nejvíc na severu Evropy - třeba na Islandu o skoro 36 procent. Naopak v Itálii téměř o pět procent klesly.
Válcovna plechů ve Frýdku-Místku je na prodej
Skupina ArcelorMittal prodává válcovnu plechů ve Frýdku-Místku. S informací přišel deník E15. Společnost vyrábí takzvanou elektrickou ocel, která se používá v transformátorech, dynamech nebo třeba v motorech. Podle vyjádření firmy je výroba elektrické oceli pro skupinu jen okrajovou záležitostí.
"Já jsem přesvědčený o tom, že novým majitelem bude firma, která se bude snažit ten podnik dlouhodobě strategicky rozvíjet. ČR má v této oblasti poměrně dobré jméno. Ví se to celosvětově, a bude to i ovlivňovat zájem zahraničních firem o takovouto nabídku."
Co se stane s plastovými lahvemi, které lidé vytřídí?
8,3 miliardy tun - tolik plastů vyprodukovali lidé za posledních 65 let po celé planetě. Polovinu z těchto plastů vyrobilo lidstvo za posledních 13 let. Vychází to z průzkumu amerických vědců z Kalifornské univerzity. Celkové množství plastů odpovídá váze jedné miliardy slonů. Po recyklaci se z plastových lahví stávají třeba dětské pleny, šperky nebo koberečky do aut.
"Poprvé jsem podobný nápad viděl v Anglii, kde jsme se ženou několik let žili. Moc se mi tam ale nelíbil design výrobků, tak jsem po návratu do Čech zkusil udělat výrobek podle svých představ. Oslovil jsem designéry, a ve spolupráci s nimi vznikla první kolekce tašek."
Za téměř deset let si výrobky z recyklovaných plastů z rukou českého výrobce získaly oblibu hlavně za hranicemi - třeba ve Francii nebo Nizozemsku. Podle statistik Hnutí Duha jsou Češi dobří i ve třídění plastů - do správných popelních vyhodí asi 50 procent ze 100 kilogramů plastového odpadu, který každý vyprodukuje.
Podle letáků nakupuje každý třetí Čech
Ve věkové skupině 61 až 69 let loni nakupovala podle slev v letáku polovina lidí. Ve věku 30 až 45 let to byla třetina zákazníků. I taková čísla jsou ale pro prodejce důležita a nevadí jim tak do vytváření letáků investovat nemalé peníze. Navíc Češi nakupování ve slevách mají rádi - podíl rychloobrátkového zboží s akčními cenami dosáhl loni v Česku 52 procent a byl stále jeden z nejvyšších v Evropě. V Německu je to pro srovnání 16 procent, v Rakousku 30 a v Polsku 23 procent.
Německý výrobce sušenek zareagoval na kritiku, a sjednotil složení svých výrobků pro celou Evropu
„Dostali jsme zpětnou vazbu od našich konzumentů, především z východní Evropy, kteří si přejí jednotnou recepturu. Tedy sušenku, která chutná všude stejně, ať už je to v Německu, v Polsku nebo kdekoli jinde."
Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka před pár dny představil v Bruselu na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství výsledky průzkumu dvojí kvality potravin, který si nechalo jeho ministerstvo zpracovat. Ukázal, že potraviny prodávané v pěti evropských státech mají přes podobné obaly odlišné složení. Z 21 zkoumaných produktů byly shodné tři. Ministr řekl, že odlišné složení potravin považuje za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující.
Po zrušení poplatků za roaming Češi z ciziny telefonují stále víc
"Lidé nemusí mít už strach z vysokých poplatků, pokud vycestují do některé z jiných zemí EU. Ale je potřeba si na to dávat pozor v neevropských státech, protože toto nové opatření ve prospěch spotřebitelů funguje ve státech EU."
Budeme za pár desítek let jezdit všichni v elektrických automobilech?
Po světě jezdí přes 2 milióny aut na elektřinu. Zájem o ně stoupá. V absolutních číslech jde ale stále o okrajový segment trhu - na registracích nových aut se podílejí méně než pěti procenty. Automobilky se snaží zvyšovat dojezdové vzdálenosti elektromobilů. Přibývá modelů, které zvládnou ujet i dvě stě či tři sta kilometrů na jedno nabití.
