Úterní deníky se věnují především znovu otevření českého vzdušného prostoru, dopadům, jaké měl zákaz letů a také vyhlídkám do budoucna.
Mladá fronta Dnes píše, že alergici nebo astmatici se nemusejí v nejbližších dnech obávat, že by jim popel z islandské sopky přitíží. Prach se podle meteorologů nachází v příliš velkých výškách, takže neohrožuje kvalitu ovzduší v Evropě. Deník cituje např. Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV, podle něj je sice sopečný prach nebezpečně dráždivý kvůli síře či fluoru, nicméně zdraví momentálně mnohem více zatěžuje extrémní prašnost na Ostravsku.
Michael Kocáb
Kocáb je zmocněnec aneb Cesta tam a zase zpátky, hlásá titulek Lidových novin a upřesňuje, že bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb poté, co byl na nátlak zelených, kteří jej do vlády nominovali, nucen odstoupit z postu, se opět vrací. Premiér Jan Fischer jej totiž jmenoval vládním zmocněncem pro lidská práva.
Komentář deníku k tomu poznamenává, že je nejvyšší čas, aby Fischerova vláda skončila. "Takhle okaté zajišťování pracovního místa jako v případě exministra Kocába jsme nezažili v žádné ústavní instituci, co jich tu máme. Odůvodnění nemohlo být směšnější. Kocáb je prý nenahraditelný kvůli nutnosti zajištění kontinuity – čeho?“ Ptá se list a doplňuje, že prý bude exministr premiérovi užitečný ´v tom smyslu komunikačním vůči handicapovaným, vůči menšinám apod.´ "Zúžení lidských práv na otázky menšin je ukázkou, jak funkce zmocněnce pro lidská práva degenerovala," uzavírá komentář.
Foto: Evropská komise
Hospodářské noviny zjišťovaly mezi rektory vysokých škol, jak se staví k případnému zavedení školného. Rektoři se mu podle deníku většinou nebrání, pokud jej budou provázet dostupné půjčky a stipendia. Poplatky by také neměly ze studia vyřadit sociálně slabší studenty. Rektor pražského ČVUT Václav Havlíček považuje školné za motivaci i řešení podfinancovaného školství. Míní, že školné by mělo být výborným studentům vráceno ve formě prospěchového stipendia a mírně nadprůměrným studentům by měla být vrácena podstatná část. Podle rektora VUT v Brně Karla Raise by se nejvyšší částka mohla např. vybírat na katedrách, o které je největší zájem – třeba na architektuře či informatice. Ministerstvo školství za současné situace ale zavedení školného doporučovat nebude, nejdříve se musí připravit systém stipendií a půjček. V loňském průzkumu ministerstva totiž polovina vysokoškoláků uvedla, že za současné situace nemá dostatek peněz na své studium a necelá pětina sdělila, že jejich studium neúměrně zatěžuje rozpočet rodiny.
"Elektronické daňové přiznání za loňský rok poslalo jen 9 500 podnikatelů. Nechce se jim učit nové formuláře," píší Hospodářské noviny a dodávají, že klasickým způsobem podalo daňové přiznání přes milion a půl podnikatelů. Počet elektronických přiznání sice pomalu stoupá, ale zájem o tento způsob je mnohem menší, než se od zavádění tzv. e-Govermentu čekalo. Podle Jana Knížka z České daňové zprávy je pro lidi největším zádrhelem to, že na podání elektronického přiznání je třeba mít zřízenou datovou schránku nebo zařízený elektronický podpis. Elektronický formulář sám o sobě není příliš složitý, nicméně naráží na některé technické nedokonalosti.
Doklady totožnosti|Foto: Barbora Němcová, Radio Prague International
Ještě 818 tisíc lidí si musí do konce roku vyměnit svůj starý řidičský průkaz, informuje deník Právo. Protože výměna neprobíhá potřebným tempem, obává se ministerstvo dopravy, že úřady koncem roku pod náporem žadatelů zkolabují. Tato etapa výměny byla přitom zahájena už v lednu 2008 a zahrnuje všechny řidičské průkazy vydané od 1. ledna 1994 do konce roku 2000. Výměna průkazu je bezplatná. Na ty, kteří vyjedou v příštím roce s už neplatným řidičským průkazem, čekají postihy, policisté mohou udělit blokovou pokutu až 2000 korun nebo postoupit přestupek do správního řízení. V letech 2011 až 2013 se chystá třetí etapa výměny řidičských průkazů, která se dotkne 1,2 milionů lidí, jejichž průkazy byly vydány od 1.ledna 2001 do 30.dubna 2004.
Lidové noviny přinášejí rozhovor se zoologem Janem Robovským, který jako člen mezinárodního týmu přispěl k rozpoznání nového druhu nosorožce. Kriticky ohrožený "severní tuponosý nosorožec" ze středu Afriky je oproti nosorožci tuponosému z jižní Afriky tak odlišný, že si zaslouží být samostatným druhem. Podle Robovského teď záleží na odborné zoologické veřejnosti, jestli nově popsaný druh nosorožce přijme a jak se s novou informací ztotožní. Popis nového druhu má význam např. proto, že ochranáři zaktivují veškeré síly na jeho záchranu, uvedl zoolog.
