Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ruský soud první instance rozhodl, že Zdeněk Hromádka nedostane zpět svou čtyřletou dceru Aničku, kterou její matka před více než rokem unesla do Ruska, tedy do země svého původu. Ruský soud tak odmítl vykonat usnesení českého soudu, který těsně předtím, než Olga Hromádková svou dceru do Ruska odvezla, přiřkl dívku do péče otce. Informují o tom Lidové noviny.

Ruský soud první instance rozhodl, že Zdeněk Hromádka nedostane zpět svou čtyřletou dceru Aničku, kterou její matka před více než rokem unesla do Ruska, tedy do země svého původu. Ruský soud tak odmítl vykonat usnesení českého soudu, který těsně předtím, než Olga Hromádková svou dceru do Ruska odvezla, přiřkl dívku do péče otce. Informují o tom Lidové noviny. Podle otce dívky ruský soud zdůvodnil své rozhodnutí tím, že matka údajně nebyla podle česko-ruské smlouvy informována o jednání městského soudu 21. července 2008 a že v době vydání předběžného opatření nebyla zastupována právníkem. Tato tvrzení ale nejsou podle Zdeňka Hromádky pravdivé. Tento výsledek sporu se po odjezdu Olgy Hromádkové s dítětem očekával. Již letos v lednu Hromádka obvinil soud, že za tento vývoj může. "Žádal jsem soud o vydání předběžného opatření, které by zabránilo manželce odjet s Aničkou do Ruska. Soudkyně Pavla Schütznerová mé žádosti ale zamítla,"řekl tehdy LN. Protože Rusko nepodepsalo Haagskou úmluvu o mezinárodních únosech dětí, šance na vrácení dívky do Česka jsou minimální.


Extremistická organizace White justice připravovala teroristické útoky na elektrárny a trafostanice a plánovala únosy policistů a "vysoce postavených Židů". Informuje o tom Mladá fronta Dnes (MfD). Na výcvikových kempech se její členové učili jak ničit majetek, odpalovat auta a jak bojovat se zbraněmi i bez nich. Výcvik i komunikace probíhala v přísném utajení. MfD informace zjistila z tajného neonacistického webu a z výpovědí zakládajících členů White justice - Filipa Stránského a Lukáše Sedláčka. Podle MfD je zřejmě Filip Stránský hlavou celé organizace, alespoň někteří členové jej za šéfa považují. On sám to ale popírá. Organizace uspořádala celkem čtyři výcvikové kempy, kde profesionální voják Lukáš Sedláček učil zájemce základům útoku na konkrétní osoby nebo budovy. Stránský tvrdí, že měl ve skupině White justice na starosti správu serverů. Přes internet prý také dostával pokyny, ovšem neví od koho přicházely. Při výcviku i při komunikaci po internetu byla podmínkou anonymita. "Znali jsme se jen v malých skupinkách, kvůli utajení. Kdyby se přišlo na jednoho, zbytek organizace by to neohrozilo,"řekl Stránský. "Organizace WJ je tu na špinavou práci. V dnešní době víme, kdo je Žid a kdo je jeho přisluhovač. Je nereálné zlikvidovat během týdne nejvýše postaveného Žida, naopak je reálné postupně stoupat v pyramidě mocnářů země až k samému vrcholku," píše na utajeném webu autor přezdívaný Redakce. Stránský přitom v rozhovoru pro MfD přiznal, že ke vstupu na stránky se hlásil právě pod tímto jménem.


Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká znovu navrhuje, aby na vyšetřování nejzávažnějších zločinů spojených s organizovaným zločinem dohlížela skupina elitních a vysoce specializovaných žalobců z vrchního státního zastupitelství. Píše to deník Právo. Vesecká podobnou věc navrhla už loni, nepodpořil ji ale tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Jeho nástupkyně Daniela Kovářová se k úvahám Vesecké staví vstřícně. "Vzhledem k výměně na postu ministra spravedlnosti chci v nejbližší době přijít s návrhem znovu,"řekla Vesecká Právu. "Nebráním se této iniciativě nejvyšší státní zástupkyně, myšlenka není nezajímavá a jistě stojí za to o návrhu jednat. Nevylučuji, že by se mohl stát součástí balíčku protikorupčních opatření, která připravuji ve spolupráci s ministrem vnitra,"řekla k návrhu Vesecké Kovářová. Případy organizovaného zločinu nyní řeší krajská státní zastupitelství. "Jsem přesvědčena, že hospodářská kriminalita se s organizovaným zločinem značně prolíná a vyšetřování těchto trestných činů nelze provádět odděleně. Střetávání informací by se mělo dít v jednom bodě,"řekla Právu nejvyšší žalobkyně.


Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) František Dohnal, který čelí kritice za údajně špatné hospodaření, by mohl od května příštího roku zastupovat Česko na Evropském účetním dvoře. Mladé frontě Dnes (MfD) informaci potvrdil nejmenovaný zdroj z NKÚ. Dohnal svůj zájem o funkci nekomentoval. "Je to jedna z cest, jak se ho zbavit,"řekl MfD jeden z poslanců ODS, který si přál zůstat v anonymitě. "Nevidím situaci v NKÚ jako příznivou a zasloužila by nějaké řešení," uvedl šéf poslanců ODS Petr Tluchoř. "Pan Dohnal poškodil nejenom NKÚ, ale i ústavní systém v ČR a měl by rezignovat co nejdříve," sdělil předseda KSČM Vojtěch Filip. MfD uvedla, že kvůli Dohnalově kauze klesla důvěryhodnost NKÚ, a proto ČSSD a ODS společně jednají o postupu, jak Dohnala z pozice prezidenta úřadu dostat. Pokud ale soud pravomocně nerozhodne o tom, že šéf NKÚ spáchal trestný čin, není možné ho z místa odvolat. Mandát Dohnalovi končí až za pět let. Kárný senát Dohnala podezírá z trestných činů porušování povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Případem se zabývá státní zastupitelství. Dohnal se proti rozhodnutí kárného senátu předat věc státnímu zástupci neodvolal. Trvá na svém předchozím vyjádření, že žádný trestný čin nespáchal a NKÚ žádné zákony neporušil, informuje MfD.


Státem ovládaný provozovatel české části ropovodů Družba a Ingolstadt, společnost MERO, udělal podle Hospodářských novin (HN) první vážný krok v jednání o koupi podílu společnosti Shell v České rafinérské. Poté, co MERO koncem minulého týdne skončilo se studiem smluv a hospodaření rafinérií, odeslalo do centrály Shellu konkrétní finanční nabídku. Suma kolem 125 milionů dolarů, kterou MERO podle informací Hospodářských novin (HN) za víc jak 16 procent akcií nabídlo, je prý výrazně nižší než 200 miliónů, které mohl Shell podle lidí z branže ještě před časem očekávat. MERO, které žije z poplatků za přepravu ropy a skladování státních ropných rezerv, loni vydělalo rekordních 337 miliónů korun čistého a utržilo skoro dvě miliardy. Teď záleží na britsko-nizozemském petrolejářském gigantu, jak tuto předběžnou nabídku vyhodnotí a zda pozve MERO do dalšího kola jednání. Vlastnit podíl v rafinériích má pro monopolního dopravce ropy do Česka svůj význam. "Velkým argumentem jsou synergie z propojení obou strategických firem," vyjádřil se už dříve náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Podle něj tak nejde jen o bezpečnostní hledisko a snahu zabránit vstupu ruské ropné společnosti Lukoil do České rafinérské. Ostatně představitelé Lukoilu nedávno oznámili, že o koupi podílu v českých rafinériích už zájem nemají, napsaly HN.


Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně údajně přijímala studenty, kteří při přijímacím řízení skončili hluboko pod čarou či zkoušku ani nesložili. K zisku doktorátu zase prý stačily dva měsíce a zkouška složená v kabinetu. Tak podle Mladé fronty Dnes (MfD) popisuje údajné poměry na zlínské univerzitě bývalý děkan fakulty multimediálních komunikací Jaroslav Světlík. "Odmítl jsem třeba akceptovat tlak na přijetí studentů na odvolání z "politických důvodů","řekl listu Světlík. Vedení univerzity se nařčení brání. "K arogantním útokům pana Světlíka se nechceme vyjadřovat," reagovala v deníku kancléřka školy Andrea Kadlčíková. Podle listu však Světlík pro závažné obvinění, že se na škole "fixlovalo" se studiem, zatím žádný důkaz nepředložil. Podle listu může být Světlík motivován i snahou po pomstě. Ze školy totiž odešel poté, co byl anonymním dopisem obviněn z plagiátorství. Podle následného znaleckého posudku zadaného univerzitou opsal většinu své habilitační, tedy docentské práce ze své dříve vypracované doktorské práce. "S nadsázkou řečeno, na základě jedné práce získal dva tituly," uvedl v MfD rektor Ignác Hoza. Řada pasáží obou textů je podle posudku shodná či velmi podobná, objevují se i stejné překlepy.


Komerční banka (KB) prodává další nemovitosti v regionech. Aktuálně je v nabídce 15 budov. Deníku E15 informaci potvrdila Zdeňka Klapalová, šéfka české pobočky poradenské firmy Knight Frank, která prodej připravuje. "S jednou výjimkou jde o objekty, kde hodlá Komerční banka zůstat v části prostor nadále v nájmu,"řekla Zdeňka Klapalová. Nejde přitom o první transakci. Už na přelomu roku prodala Komerční banka sedm nemovitostí převážně ve východních Čechách. "Celková prodejní cena dosáhla zhruba 130 milionů korun. Budovy zakoupilo jednotlivě sedm investorů," uvedla Klapalová. Budovy v regionálních městech prodává i ČSOB. Jen v průběhu letošního roku se zbavila devíti nemovitostí celkem za 235 milionů korun. Jeden z největších obchodů tohoto druhu se uskutečnil před třemi lety, kdy ČSOB prodala nemovitosti za více než 300 milionů korun. Přes stovku komerčních nemovitostí rozprodala v minulých letech také Česká spořitelna. Komerční bance klesl za tři čtvrtletí konsolidovaný čistý zisk po menšinových podílech meziročně o 14,5 procenta na 8,438 miliardy korun. Loni za stejné období měla banka zisk 9,873 miliardy korun, uzavírá deník E15.