Přehled tisku

Sledovací a naváděcí radar pracující v X-pásmu, uvažovaný pro Česko v rámci protiraketové obrany Evropy, bude v oblasti zapotřebí bez ohledu na to, kde budou umístěny protiraketové systémy a jaké budou povahy. Řekl to podle deníku Právo zástupce šéfa Sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA generál James Cartwright na konferenci v alabamském Hunstwillu. Podle listu tak generál potvrdil, že radar je stále ve hře, a připomněl jeho význam pro pokrytí Evropy obrannými raketami bez ohledu na jejich typ a dislokaci. List připomíná, že na to upozornili již loni tehdejší ministryni obrany Vlastu Parkanovou experti na základně Fort Schriever v Coloradu. Tehdy Agentura pro raketovou obranu (MDA) pracovala s možností umocnit tímto radarem dosah protiraketových systému THAAD a námořního Aegis s raketami SM-3, jejichž vlastní radary jsou slabší. "Od začátku návrhu štítu pro Evropu jsme plánovali použít pohyblivý radar umístěný blíže k Íránu ve spojení s velkým radarem v Brdech,"řekl nyní listu mluvčí MDA Richard Lehner. Definitivní řešení administrativa prezidenta Baracka Obamy stále hledá a během příštího půlroku má k tomu obdržet tři klíčové analýzy, připomíná deník Právo.

---

Kvůli rekordnímu nárůstu státního dluhu chce ODS ve svém programu slíbit snížení platů politiků. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle představ ODS by se platy poslanců a ministrů měly odvíjet od toho, jak stát hospodaří. "My tomu říkáme Návrh o zainteresovanosti poslanců a ministrů. Jejich platy se budou zvyšovat nebo snižovat v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet poměr HDP a deficitu,"řekl listu ekonomický stratég ODS Martin Kocourek. Hospodářské noviny píší, že podle ČSSD je krácení platů politiků kvůli rozpočtovému deficitu, který má být příští rok šest až sedm procent HDP, populismus. "To je důkaz, že ODS už ani nevěří tomu, že vyhraje volby. Tohle nemůže prosadit. Je to jen plácnutí do vody,"řekl ekonomický expert ČSSD Jiří Havel. Výše platů politiků a různé náhrady, které pobírají, jsou častým terčem kritiky. Například základní hrubý měsíční plat poslance a senátora je přes 61.000 korun, k tomu dostává další desetitisíce korun různých náhrad. Premiér bere měsíčně skoro 165.000 korun a ministr přes 117.000 korun. Průměrná mzda v Česku byla v letošním prvním čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu téměř 23.000 korun, připomínají Hospodářské noviny.

---

Lidé, kteří se budou chtít v Česku soudit, za to podle deníku Právo možná v budoucnu zaplatí mnohem více peněz než dnes. List píše, že úředníci ministerstev spravedlnosti a vnitra chtějí na podzim navrhnout novelu zákona, na jejímž základě by se soudní poplatky zvýšily od roku 2011 až na dvojnásobek. Opatření má vyřešit problémy resortu spravedlnosti s nedostatkem peněz a také působit preventivně, aby se lidé na soudy neobraceli s malichernostmi. Úředníci podle deníku chtějí navrhnout také to, aby soudní poplatky platili i lidé, kteří jsou od nich osvobozeni. Týkalo by se to například rozhádaných dědiců, kteří teď mohou požádat o rozhodnutí soudu, aniž by za to museli zaplatit. Platit by podle listu museli i lidé, kteří by se domáhali soudního rozhodnutí pracovně-právního sporu a zadarmo by nebyly ani tahanice kolem neplnění závazků z kolektivní smlouvy v případě, že se dostaly před soud. Zaplatit by dále museli občané, kteří by se na soud obrátili mimo jiné ve věcech důchodů, nemocenského pojištění, sociálních dávek, sociální péče či pomoci v hmotné nouzi, a rovněž lidé, kteří by se u soudu domáhali náhrady škody za ublížení na zdraví, píše deník Právo. Poplatku by podle něj nově podléhaly rovněž spory týkající se voleb či rozpuštění politické strany.

---

Radomír Lašák, foto: ČTK

Kdyby nebyla krize, tak už jsme v plusu, říká prezident Českých aerolinií Radomír Lašák v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Příští týden se má sejít s firmami, které mají zájem o privatizaci, a představí jim restrukturalizační plán. Podle ředitele Lašáka ale ČSA s prodejem nemusí spěchat. Finance by jim měly vystačit do konce roku. Radomír Lašák říká, že nejnapjatější období může přijít začátkem příštího roku, kdy létá méně lidí a ještě nepřicházejí peníze za letní sezonu. Důležité podle něj je, aby se trh vyvíjel jako dosud. Pokud by totiž šel dolů ještě o 10 procent, bude to problém. To ale bude mít problém celá ekonomika a aerolinky nebude nikdo řešit, říká šéf ČSA Radomír Lašák v Hospodářských novinách.

---

Čína loví české výrobce textilu, píše Mladá fronta Dnes. Rozrůstá se počet českých firem, které si na Dálném východě nechávají šít své značkové oblečení. Poslední rok navíc Čína expanduje. Zatímco dřív si Češi jezdili do Asie hledat partnery sami, teď Čína podporuje továrny v rozmachu. Západoevropské a americké firmy se totiž potápějí. Střední Evropa a Jižní Amerika ale začínají být pro Čínu zajímavé. Dokazuje to například skutečnost, že Číňané zabrali na brněnském veletrhu Styl a Kabo největší stan. Ačkoliv jsou čínské továrny nespolehlivé, a je třeba na ně dohlížet, výroba v Asii se přesto vyplatí. Cena konečného výrobku je i po započítání cel, dopravy a dalších nákladů až o polovinu nižší, než u nás, upozorňuje Mladá fronta Dnes.

---

Průměrná obsazenost českých hotelů se pohybuje na hranici rentability. Řada by jich tak nemusela přežít zimu, upozorňují Lidové noviny. Hotely se snaží přilákat hosty i za cenu výrazného snížení cen. Noc v nejluxusnějších pražských hotelích se pohybuje už kolem 1 400 korun za noc. Celková vytíženost hotelů těsně nad hranici výnosnosti je jedno procento nad ní. Mnoho hotelů má tak problémy. Podle generálního sekretáře Asociace hotelů a restauraci Václava Stárka však hotely zatím nesáhly k masivnímu propouštění. Pouze zastavily nábor nových na místa těch zaměstnanců, kteří dobrovolně odešli. Pokud by ale tento trend měl pokračovat dále, hotely by pravděpodobně začaly propouštět, uvedl Václav Stárek pro Lidové noviny.

---

Mladá fronta Dnes připomíná konec klasických žárovek v Česku. První použitelnou žárovku si nechal patentovat Thomas Alva Edison v roce 1879. Žárovka tak končí přesně po 130 letech. Zákaz některých typů začne platit už od prvního září. Letos končí všechny matné žárovky a čiré nad 80 wattů. V příštím roce to budou žárovky nad 65 a o rok později nad 45 wattů. Od roku 2012 už nekoupíte žádnou z klasických žárovek nejen v Česku, ale v celé Evropská unii. Nařízení Evropské komise má prý především ekonomický smysl. Až se nahradí všechny klasické žárovky úspornými, ročně se podle propočtů výrobců ušetří až 500 elektráren.