Přehled tisku

Hlavním tématem českých deníků je ničivá povodeň, která v noci ze středy na čtvrtek zaplavila část Moravy.

Foto: ČTK

Noviny přinášejí fotografie katastrofy, popisují obrovské materiální škody, které povodeň způsobila, pomoc záchranářů, stanoviska meteorologů a především příběhy lidí, kteří příval vody zažili. Uvádějí případy hrdinství a obětavosti. Popisují třeba příběh muže z Jeseníka nad Odrou, který zachránil svou rodinu dírou ve stropě nebo smrt dvou bratrů, kteří utonuli poté, co zachránili svou matku.

Komentátor Hospodářských novin poznamenává, že jindy tak výmluvná čísla najednou úplně ztrácejí sílu. Příběhy lidí postižených povodní mění pohled na život tak náhle a rychle, jako sama velká voda. Jak jsou čísla o propadu burz a úrocích malicherná oproti zmařeným životům a lidským osudům. Teď jsou důležitá jen dvě čísla, to udávající počet obětí a číslo konta pomoci.

Lidové noviny píší, že nemusíme věřit v globální oteplování, natožpak proti němu bojovat za každou cenu. Nemůžeme ale popřít, že se počasí chová chaotičtěji než ve dvacátém století. "To neříkají zelení ideologové, to nám sdělují přírodní jevy - od roku 1997 především povodně. " Odpůrci klimatického alarmismu tvrdí, že je lépe se změnám přizpůsobit, než s nimi bojovat. Toho se drželi už naši předkové před staletími, nezastavěný pozemek blízko řeky mohl znamenat, že právě tam je hranice stoleté vody. "Jenže ve dvacátém století v době "povodňového sucha" se povodňová paměť vytratila.

Deník Právo píše, že až voda opadne a bude po všem, začnou se hledat viníci. První příčinou je zkrátka voda, s tím nic nenaděláme. Další příčinou je pak umístění mnoha staveb u nevinných potůčků a říček, které se občas rozběsní, s tím také moc nenaděláme. Další příčinou stále častějších povodní je prý lesní traktor, dokud poražené stromy sváželi koně, bývaly i malé říčky plné vody, která se při deštích jen trochu zvedla. Teď je i u větších řek vidět dno, když pak naprší, přijde příval. "Stav příhraničních lesů a celkový stav krajiny bude však zase tou poslední záležitostí, která přijde na přetřes," míní komentář deníku Právo.

Ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Bedřich Moldan v Mladé frontě Dnes uvádí,že současná povodeň by měla být brána jako výrazné memento. "Připravme se na to, že podobné události mohou udeřit znovu dříve, než jsme byli v minulosti zvyklí. Dosavadní poznatky o desetiletých či stoletých vodách už neplatí."

---

"Věcně posoudit naše evropské předsednictví je těžké," myslí si komentátor Lidových novin. Výčet uskutečněných jednání podle něj mnoho neřekne, jejich důsledky vyplynou na povrch s odstupem. "O to lépe jsme prakticky denně informováni, co si o českém předsednictví myslí západoevropský tisk. Jádrem těchto expertních hodnocení bývá zpravidla konstatování, že uprostřed českého předsednictví padla vláda. Ano, taky jsme si u nás všimli. Dokonce jsme tušili, že to předsednictví nebude dobré. A světla ze Západu nám to teď potvrzují. Jiné selhání než jeden dva kontroverzní výroky však neobjevila." Podle komentátora není žádný důvod, proč bychom měli považovat hodnocení zahraničního tisku za definitivní a jediná platná. "Pokud chce někdo dělat rozdíly mezi Západem a námi, jeden z hlavních je tento: Francouze by nikdy nenapadlo lámat si hlavu tím, co si o jejich předsednictví myslí ne Češi - o svém významu si nedělejme iluze - ale třeba Holanďané nebo Švédové. My jsme masochisticky posedlí vyhlížením toho, jaké chyby nám bruselští učitelé zase vytknou."

---

"Lidé, které policie podezřívá ze zločinu, si stále častěji telefonují přes internet. Vyhnou se tím odposlechu," informují Hospodářské noviny. Volání přes skype nedokážou policisté odposlouchávat, dozví se jen, kdy a mezi kým komunikace probíhá. Policisté ale o tomto problému neradi mluví, nechtějí dávat zločincům návod. Podle informací listu ale některé týmy detektivů dnes kvůli internetovému volání "zahodí" až 90% odposlechů, které jim soudy povolí nasadit na klasické telefony. Zjistí totiž, že pachatelé používají mobily a pevné linky dále, ale nedomlouvají si přes ně nic důležitého, právě k tomu jim pak slouží skype. Při volání přes internet totiž není místo, kde by se mohli policisté napojit, neexistuje žádná ústředna a hovor probíhá jen mezi počítači. Podobné problémy řeší nejen čeští policisté, ale i jejich zahraniční kolegové.

---

Zdeněk Troška

Mladá fronta Dnes píše o novém filmu, který se chystá točit režisér Zdeněk Troška. Předlohou snímku je kniha Miroslava Švandrlíka Doktor od jezera hrochů, která poprvé vyšla v roce 1980. Štáb se při natáčení stejně jako hlavní hrdina filmu, doktor Dobešek, vydá až do Afriky. Režisér Troška ale žádný speciální kurz či výcvik pro herce nechystá. Švandrlíkovu knihu označuje za lehounkou anekdotku, která sice nemá velké dramatické ambice, ale okouzluje slovníkem, národním vtipem a lidskými typy, ty ztvární např. Jaroslav Šmíd, Tereza Bebarová, Jiří Langmajer nebo Bohumil Klepl. Točit by se mělo začít v červenci.