Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Rozhovor s exprezidentem Václavem Havlem přinášejí Lidové noviny. Důvodem je skutečnost, že se rozhodl osobně režírovat filmovou podobu své poslední hry Odcházení. Podle svých slov se tak vrátí na začátek své kariéry, kdy po povolání režiséra toužil, ale z kádrových důvodů mu to nebylo umožněno.

Václav Havel
Rozhovor s exprezidentem Václavem Havlem přinášejí Lidové noviny. Důvodem je skutečnost, že se rozhodl osobně režírovat filmovou podobu své poslední hry Odcházení. Podle svých slov se tak vrátí na začátek své kariéry, kdy po povolání režiséra toužil, ale z kádrových důvodů mu to nebylo umožněno. Celý projekt je prý zatím v zárodku, a tak Václav Havel neprozradil ani herecké obsazení. Naznačil ale, že má být podobné tomu, které si představoval i pro divadelní podobu příběhu.


Zelení na odchodu vtipkují, uvádí deník Právo. Čtveřice zelených poslanců pobavila své kolegy, když v minulých dnech předložila vlastní návrhy zákonů, které by měly mimo jiné konečně zatočit s poslaneckou a senátní imunitou, nebo s praxí takzvaných přílepků k zákonům. Na tom by samozřejmě nebylo nic špatného, pokud by ale tyto návrhy nebyly předem odsouzeny k nezdaru. Důvod je prostý - minulý týden skončila patrně poslední schůze Poslanecké sněmovny, která se mohla zákony před říjnovými volbami zabývat. A to, co poslanci nestihli definitivně schválit, automaticky končí v propadlišti dějin. Zelení samozřejmě považují své nápady za potřebné. Z ostatních stran se na ně ale snesla kritika a posměch za to, že si "honí triko" před volbami a že si chtějí ze svých návrhů udělat volební kampaň, píše deník Právo.


Hospodářské noviny informují o zajímavé komunikaci s primátorem hlavního města Prahy Pavlem Bémem. Ten si popletl telefonní čísla a u redaktora deníku si objednal vyhazov šéfa pražského dopravního podniku Martina Dvořáka. Adresátem měl být šéf jednoho z odborů magistrátu, jenže text dorazil na mobil redaktora, který má stejné příjmení a primátor Bém ho má uloženého ve svém telefonu. Roznětkou, která primátora dopálila tak, že nedával pozor, u koho si vyhazov šéfa městské hromadné dopravy objednává, byla pondělní hádka právě s Martinem Dvořákem. Ten nechtěl Bémova člověka dosadit na místo ekonomického ředitele podniku. Z odvolání Dvořáka nakonec sešlo. "Není třeba přistupovat k personálním změnám" - napsal Pavel Bém později už správnému adresátovi, tedy redaktorovi Hospodářských novin.


Lidové noviny se věnují předvolebnímu boji na domácí politické scéně. Podle listu zahájily strany lov na voliče a jejich hlavním lákadlem má být daňová politika. Těžký kalibr prý před podzimními volbami vytáhla ODS, která nechce daně zvyšovat vůbec. Podle ekonomického experta strany Martina Kocourka jsou daně v současné době nastaveny optimálně. Podobné, i když umírněnější hlasy, je slyšet z tábora TOP 09. Nové uskupení chce daňový systém hlavně zjednodušit. Naproti tomu sociální demokraté zvýšení daní chystají. Jednak chtějí obnovit progresi u daně z příjmů, a plánují také více zdanit lidi s příjmy nad sto tisíc korun. Lidovci zase chtějí zvyšovat daně nepřímé u tabáku, alkoholu a hazardních her. A jak tato opatření hodnotí experti? "Zvyšování přímých daní nevidím jako dobré řešení. Když už daně zvýšit, tak pouze nepřímé," uvedl například Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank. Ještě ostřeji se vyjádřil předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich. "Zavést 38procentní daň z příjmu fyzických osob pro nejvyšší pásmo vnímáme jako čistě populistický návrh, který má přilákat určité politické straně více voličů, a to bez ohledu na tragické dopady, které to bude mít na české hospodářství," uvedl David Šeich v Lidových novinách.


Domů ho přivezli z Afghánistánu téměř mrtvého. Tělo měl prošpikované střepinami z exploze sebevražedného atentátu a přeražená noha byla tím nejlehčím zraněním. Poslední střepinu má Jiří Schams stále v noze, píše Mladá fronta Dnes na titulní straně o veteránovi z Afghánistánu, který se podle listu teď učí znovu žít. Čtyři měsíce nenabyl vědomí, byl v umělém spánku. Nedávno se probudil. Zázrak, říkají lékaři. Dlouho mu totiž nedávali naději. Až nyní se veterán rozhodl veřejně promluvit. Právě střepina v Schamsově hlavě může za to, že je na vozíčku. Je ale přesvědčen, že ho lékaři oné střepiny nakonec zbaví. Z urostlého a respekt budícího muže, který zachraňoval kamarády a dával kolegům pocit bezpečí, je dnes veterán, jenž se bez pomoci druhých neobejde. Jak řeklMladé frontě Dnes, operace se ale nebojí.

Vojáky trápí traumata z misí, uvádí deník Právo. Podle oficiálních odhadů vyhledá kvůli účasti v misi psychologickou nebo psychiatrickou pomoc asi jedno procento vojáků. Samotní veteráni ale operují s počty, které jsou desetinásobně vyšší. Z armádního průzkumu vyplývá, že vojáky nejčastěji stresuje nedostatečná příprava, nekvalitní velení a nejistota vyplývající z bojového ohrožení, jako je například ostřelování nebo bombardování. Podle generále Josefa Prokše, který má na generálním štábu mise na starosti, jsou čeští vojáci vůči stresům odolní. Přispívá k tomu hlavně profesionalizace armády. S tím souhlasí i místopředseda Sdružení válečných veteránů Ladislav Sornas. Podle něj ale vojáci zažívají problémy hlavně poté, co z armády odejdou, upozorňuje deník Právo.


Zdravotní pojišťovny už udělily krajským nemocnicím za nevybírání regulačních poplatků pokutu 1,5 milionu korun. Píší to Hospodářské noviny. Podle pojišťoven nemocnice nevybíráním poplatků porušují české zákony. Nejvíce pokut udělila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která jako jediná z pojišťoven začala hned od začátku udělovat nemocnicím maximální možné pokuty ve výši 50.000 korun. Jiná pojišťovna pokutu v této výši neuložila. "Máme prakticky ve všech nemocnicích nejvíc pojištěnců, a proto dáváme nejvyšší pokuty," uvedla mluvčí VZP Anna Veverková a dodala, že nevybírání poplatků dopadá na rozpočet pojišťovny nejvíc. Středočeský hejtman David Rath (ČSSD) vidí ve vysokých pokutách od VZP zadání ministerstva zdravotnictví. "Vysoké pokuty od VZP jsou jednoznačně na politickou objednávku ministerstva zdravotnictví, které ovládá Marek Šnajdr z ODS,"řekl Rath.


Podle Mladé fronty Dnes změnila krize postoj Čechů k marodění. Stonají teď totiž méně doma, naopak častěji chodí nemocní do práce. Když už musejí zůstat v posteli, raději si vezmou dovolenou, místo aby si vzali neschopenku. Kromě obav, že se maroděním v době krize znelíbí svému zaměstnavateli, stojí za změnou chování i fakt, že většině lidí se od Nového roku marodit nevyplatí. Potvrzují to lékaři i firmy, které nemocné kontrolují a mají nouzi o zakázky, uvádí Mladá fronta Dnes.


Hned dvojí zmizení Waldemara Matušky zaujalo Mladou frontu Dnes. Zpěvák emigroval, jak známo, z tehdejšího Československa v roce 1986. To se soudruhům ve vedení KSČ nelíbilo, a tak se postarali i o vymazání jeho jména z encyklopedie. Na dvanáct řádků Malé československé encyklopedie - původně věnovaných Matuškovi, tak putovali tři pro komunisty bezproblémoví Rusové. Podobně byl hlas uprchlého umělce vymazán i z úvodní znělky seriálu Chalupáři. Rychle se vzpomínka na Waldemara Matušku vytratila i z jeho bytu, který obsadil prorežimní hudebník František Janeček. Jeho rodina obývá tento byt v centru Prahy dodnes, píše Mladá fronta Dnes.