Přehled tisku

Rakouský prezident Heinz Fischer (vlevo) a Václav Klaus, foto: ČTK
0:00
/
0:00

"Ze všech našich sousedů máme nejproblémovější vztahy s Rakouskem," začíná komentář Lidových novin a ptá se, zda si lidé všimli, že se česko - rakouské vztahy v minulých letech zlepšily.

Rakouský prezident Heinz Fischer  (vlevo) a Václav Klaus,  foto: ČTK
"Ze všech našich sousedů máme nejproblémovější vztahy s Rakouskem," začíná komentář Lidových novin a ptá se, zda si lidé všimli, že se česko - rakouské vztahy v minulých letech zlepšily.

Proč tedy rakouským médiím vadí nejvyšší státní vyznamenání, které rakouský prezident Heinz Fischer udělil svému českému protějšku Václavu Klausovi? Podle listu Der Standard proto, že Klaus podráží ratifikaci Lisabonské smlouvy. Poprvé to totiž má důsledky pro celou EU, pokud bude v nějakém státě lisabonská smlouva blokována přinejmenším pochybnými praktikami, píše rakouský list a komentátor Lidových novin dodává, že ale nepřipomněl, že se čeká i na podpisy prezidentů Polska a Německa. Lisabon slouží podle komentáře Lidových novin jako nástroj k jitření sporů.


Komentář deníku Právo se věnuje volební kampani, která právě probíhá v České republice. Eurovolby jsou podle něj degradovány na pouhý průzkum boje před podzimními volbami sněmovními. "Naivně se domnívám, že by nás kandidující strany měly seznamovat s tím, co v Evropě už udělaly a co hodlají dělat. Místo toho se na nás z plakátů a billboardů snášejí fráze bez obsahu." Peloton kandidátů na Zlatého bulíka vede u komentátora plakát jedné z politických stran s heslem "Ne komandům ČEZ," co má však ČEZ společného s Evropským parlamentem autor komentáře netuší. Stejně tak je mezi kandidáty plakát s usměvavým Topolánkem ve světlých barvách vedle Paroubka v barvách potemnělých a s heslem "Řešení místo strašení." Komentátor soudí, že hesla jsou zástupná a stranám jakoby nezáleželo, kde co a jak konkrétně řešit. Vidí v tom dědictví krajských voleb, kdy nerozhodovaly problémy krajů, ale třicetikorunové poplatky. "ODS se poučila a najela na stejnou notu."


Čtyřicáté narozeniny populárního Čtyřlístku připomíná Mladá fronta Dnes. Výtvarník Jaroslav Němeček, který postavičky vytvořil, vzpomíná, že první číslo Čtyřlístku stálo sedm korun a bylo tak nejdražším časopisem na tehdejším trhu, přesto vyvolal Čtyřlístek obrovský ohlas a v době své největší slávy se prodával v nákladu 220 tisíc výtisků. Jaroslav Němeček si ten nejoblíbenější mezi příběhy vybírá jen těžko, nejspíše to u něj vyhrávají Piráti na Blaťáku.


"Kterak Paroubek zapíral vajíčko," takový je titul článku v Hospodářských novinách. Při mítinku v Kolíně hodili dva mladí muži na předsedu ČSSD vejce a rajčata. O incidentu jako první informoval server IHNed.cz, sociální demokraté však podle listu házení popírali, navíc prý "politiky, kteří na mítinku byli, postihla záhadná ztráta paměti." Až večer pak vydala strana prohlášení, v němž incident přiznala, "proč je ale celý den popírala, to už v prohlášení nestojí," píší Hospodářské noviny.


A ještě jedou předvolební kampaň, tentokrát se jí věnují Lidové noviny. Demokratická strana zelených si na svých billboardech s poslankyní Olgou Zubovou, utahuje z bývalé stranické kolegyně Kateřiny Jacques, která nedávno v televizním pořadu nedokázala vysvětlit, co je biomasa. "My víme, co je biomasa," hlásá DSZ. Když ale podle Lidových novin položíte pár ekologických otázek Olze Zubové, není na tom se znalostí "zelených témat" o moc lépe. Zubová si např. nevzpomněla na všechny české národní parky, problémy měla i se skleníkovými plyny. "Když mě budete chtít nachytat na odborné věci, tak mě nachytáte,"řekla Olga Zubová.


Mladá fronta informuje o tom, že se na jedné ze škol ve Valašském Meziříčí budou v září otevírat dvě první třídy. "Jedna z nich bude pro ´bílé´ děti a druhá zase jen pro Romy," píše list o nařízení místní radnice a dodává, že v Česku jde o neobvyklý postup. Vedení města jej nechtělo komentovat. Proti záměru se staví i ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb, který uvedl, že celou věc považuje za segregační proces, v realitě 21. století naprosto nemyslitelný. Podobnou praxi nedoporučuje ani ministerstvo školství a i psychologové upozorňují, že rozdělovat děti do jednotlivých tříd podle původu jednoznačně odporuje soudobým trendům. "Doporučoval bych, aby se Romové učili s ostatními, ne samostatně," míní psycholog Jiří Novák.