Přehled tisku

0:00
/
0:00

Podle Hospodářských novin si české ministerstvo financí uprostřed světových finančních běd maluje idylický obrázek. Prodá státní dluhopisy nikoli na vyplašeném trhu, ale doma - svým vlastním, loajálním občanům.

Podle Hospodářských novin si české ministerstvo financí uprostřed světových finančních běd maluje idylický obrázek. Prodá státní dluhopisy nikoli na vyplašeném trhu, ale doma - svým vlastním, loajálním občanům. Idylka má čtyři háčky, dva technické a dva osudové. Háčkem prvním je otázka, zda se dluhopisy vůbec prodají. Povodňová emise před dvanácti lety těžila z vlny solidarity. S kým má občan soucítit dnes? S rozpočtem? Druhým háčkem je to, že dle současných podmínek nechystá úřad nic lukrativního, jelikož úrok přes tři procenta nabízí už dnes sedm komerčních bank. Třetí háček vidí komentátor v tom, že podle něj půjde o vytloukání klínu klínem. Kolik lidé převedou státu, tolik seberou bankám. Posledním háčkem je riziko, že by si investoři mohli vysvětlit prodej občanům jako přiznání k tomu, že si na volném trhu od nás nikdo nekoupí. A taková interpretace by podle Hospodářských novin mohla být osudová.


Ani zavedení poplatků v ordinacích nevzbudilo mezi lékaři takový rozruch jako věty prezidenta České lékařské komory o ženách - lékařkách, píše Mladá fronta Dnes. Milan Kubek totiž při svém projevu v Poslanecké sněmovně za jednu z příčin krize ve zdravotnictví označil příliš mnoho žen v medicíně. "Protože kromě pracovní role musí zvládat rodinu a péči o děti, tak pochopitelně pracovní nasazení žen nemůže být nikdy srovnatelné s pracovním nasazením mužů v povolání,"řekl mimo jiné Kubek. Když Mladá fronta Dnes zveřejnila, jak prezident komory smýšlí o ženách - lékařkách, strhla se laviny. Ženy se urazily, muži-lékaři se svých kolegyň zastávali a mnozí prezidenta lékařské komory vyzvali, aby se vzdal funkce. Ředitel pražské polikliniky a lékař s dlouholetou zkušeností z Ameriky Martin Jan Stránský říká, že v zahraničí by se Kubek buď musel okamžitě omluvit, nebo by jej kolegové do hodiny odvolali z funkce. V Nemocnici Na Homolce Kubkova slova dokonce zcela změnila ranní poradu lékařů v bouřlivou diskusi. Sám Milan Kubek se poté, co se na jeho hlavu sesypala vlna kritiky, rozhořčuje, že nic takového, že ženy mají horší výkonnost než muži kvůli rodině, neřekl. Záznam ze sněmovny ho však podle listu usvědčuje, že svá slova o ženách - lékařkách řekl a myslel vážně.


Komentátor Lidových novin si myslí, že vláda kupuje zbytečně moc transportérů. "Nic proti nákladům na zbrojení, pokud jsou zdůvodněné a uměřené. A 107 je míň než 199. Jenže NATO nám v době vypisování tendru doporučovalo pořídit si na zahraniční mise dvacet kusů. proč si jich kupujeme pětkrát tolik? Rýsuje se snad na obzoru nějaká vláda, která by plánovala zněkolikanásobit zahraniční angažmá české armády? Rýsuje se bohužel jen vláda ČSSD, která české vojáky bude spíš stahovat," uzavírá list.


Martin Bursík,  foto: ČTK
Ve Straně zelených se údajně schyluje k vylučování "rebelů" spojených s vnitrostranickou frakcí s názvem Demokratická výzva. Podle deníku Právo tomu nasvědčuje usnesení, které o uplynulém víkendu přijala republiková rada strany. Stranická revizní komise by totiž měla prověřit osobní zodpovědnost členů za založení vnitrostranické frakce, kterou podpořilo asi 25 oponentů šéfa strany Martina Bursíka. Nikdo z vedení zelených nechtěl podle Práva hovořit o tom, zda by rebelové mohli ve straně skončit. Místopředsedové Kateřina Jacques a Martin Ander přiznávají, že chování členů frakce překročilo mantinely.


Sociální demokracie v nové verzi takzvané zelené knihy navrhuje nahradit státní maturity z českého a cizího jazyka, jež prosazuje ministr školství Ondřej Liška (SZ), standardizovanými zkouškami u akreditované agentury. Informuje o tom deník Právo s odvoláním na zelenou knihu, která má být alternativou k vládnímu návrhu reformy vysokých škol, takzvané bílé knize (BK). V zelené knize sociální demokracie podle deníku navrhuje mimo jiné zavést povinný poslední rok školek. Sociální demokraté plánují rovněž zavést spoření na vysokoškolské studium a studentské půjčky.


Na elektronickém mýtném bylo letos během ledna a února vybráno 831 milionů korun, což představuje ve srovnání s minulým rokem meziroční propad o 19 procent. Za stejné období roku 2008 byla vybrána částka těsně přesahující jednu miliardu korun. Informuje o tom deník E15. Jak řekl mluvčí projektu David Šimoník, pokles výběru mýta kopíruje pokles výkonnosti průmyslu jako celku, a to v Evropě i České republice. Dopravci se v této situaci snaží přežít do doby než trhy zase začnou růst, píše E15. Největší objem vybraného mýta připadá na dálnice. V roce 2008 na nich dopravci zaplatili 76 procent celkových mýtných plateb, předloni to bylo 81 procent. Mýtné se v ČR platí od ledna roku 2007, zatím pouze na dálnicích, rychlostních silnicích a malé části silnic první třídy. Mýtná povinnost se vztahuje na kamiony o hmotnosti 12 tun a těžší. Zatím není jasné, kdy a jak se mýtné stane povinné také pro malé nákladní vozy od 3,5 tuny.


Foto: ČTK
Chomutovská radnice hodlá přitvrdit proti neplatičům. Jak píší Lidové noviny, nájemníky, kteří dlouhodobě dluží za bydlení, vystěhuje do stavebních buněk známých ze Vsetína. Tady je v roce 2006 nechal postavit tehdejší starosta Jiří Čunek. Tento krok radnice přitom může zvednout ještě větší vlnu kritiky než zabavování vyplacených sociálních dávek exekutorem. Podle primátorky Chomutova Ivany Řápkové nemá radnice jinou možnost, neboť už zkusila všechny pozitivní kroky - několikrát nabídli odpuštění penále z dlužných částek. Ale nic nepomohlo. Stejně jako nedávné exekuce i stěhování do unimo buněk by se mělo týkat hlavně romských rodin, kterých je v Chomutově mezi neplatiči většina. Dá se proto předpokládat, že ministr Michael Kocáb proti němu bude opět ostře protestovat, píší Lidové noviny.


Majitelé luxusních restaurací jsou nuceni kvůli výraznému úbytku hostů zavírat své provozovny i na nejatraktivnějších místech v Česku. Jak píšou Hospodářské noviny, jen v centru Prahy je podle odhadů odborníků za poslední tři měsíce na prodej 40 restaurací. V posledních měsících tak byly uzavřeny například restaurace El Gaucho a HOT na Václavském náměstí v Praze. Velký úbytek hostů trápí podle Hospodářských novin i jiné lepší podniky. Mnohé z nich bojují o přežití a musí kvůli krizi měnit taktiku. Restaurace nyní sázejí na levnější suroviny, vína a polední menu. Už loni přitom v restauracích ubylo kolem sedmi až deseti procenty hostů. "Letošní rok nasvědčuje tomu, že propad bude ještě větší," uvedla Marcela Šimková z firmy Data Servis, která se zabývá průzkumem gastronomického trhu.


České základní školy to přehánějí s jazyky, píše v titulku Mladá fronta Dnes. Zatímco v zemích EU se děti začínají učit cizí jazyky v průměru mezi osmým a desátým rokem, v Česku rychle přibývá škol, které začínají s výukou angličtiny už v první třídě. I druhý jazyk vyučují dříve, než musí. Jenže se začíná ukazovat, že to může být chyba. První jazyk je v Česku povinný od třetí třídy a druhý od sedmé. Ale ředitelé mohou rozhodnout, že s výukou začnou dřív. Školy se snaží obstát v konkurenci a nalákat na výuku jazyků nové žáky. Nový přístup českých škol má však výrazné úskalí. V Česku je obrovský nedostatek kvalifikovaných jazykářů. Potřebné vzdělání má jen třetina z nich. A třetina naopak nemá ani vysokou školu. Dětští psychologové přitom varují - učit malé děti cizí jazyky dříve, než si pořádně upevní češtinu, může být riziko. Nekvalifikovaný učitel, který s dětmi 'dře' gramatiku, tak může napáchat víc škody než užitku.