Přehled tisku

Martin Bursík (vlevo) a Mirek Topolánek hlasují o Lisabonské smlouvě, foto: ČTK

Středeční hlasování Poslanecké sněmovny, která schválila lisabonskou smlouvu reformující Evropskou unii po jejím rozšíření, podle komentáře deníku Právo završilo rozvodový proces občanských demokratů s prezidentem Václavem Klausem. Je opět jasnější, že vliv otce zakladatele už je značně omezený. Proti Klausem tak nenáviděnému dokumentu zvedla ruku jen polovina poslanců ODS, napsal autor. Předpovídá, že rázněji se proti smlouvě postaví senátoři ODS. Míní však, že už i značná část ODS nejspíš pochopila, že Evropská unie vůbec není zlým socialistickým projektem ani se v ní nerozpustíme jako kostka cukru.

Komentář Lidových novin připomíná, že někteří poslanci ODS s vyhraněnějším odporem vůči smlouvě dlouho vyhrožovali, že pokud dokument projde hlasy ODS, vystoupí ze sněmovního klubu nebo rovnou ze strany. Lisabon kvůli ODS prošel sněmovnou, a oni přesto váhají, poznamenal autor. Dodal, že z premiérova okolí se šíří zvěsti, podle nichž by předseda ODS Mirek Topolánek rebely rád vyprovokoval tak, aby jim na lisabonské smlouvě praskly nervy a ze strany odešli sami. Premiérův čistící zápal se dá pochopit v případě Vlastimila Tlustého, který je nejpozději od vířivkové aféry lidsky neúnosný. U ostatních zlobivých poslanců by ale Topolánek tlačit na pilu neměl, domnívá se komentátor. Být proti smlouvě totiž podle něj ještě neznamená být proti západní civilizaci a pro Rusko. To je jen topolánkovská demagogie. Proti Lisabonu můžeme být i z liberálních nebo konzervativních pohnutek, k nimž se přece ODS před svými kongresy vždycky tak pěkně hlásí, soudí komentátor Lidových novin.

---

Čeští politici mohou směle žádat o reklamního Oscara. Supernudnou sáhodlouhou debatou udělali skvělou propagaci pro supernudnou sáhodlouhou Lisabonskou smlouvu. Kdyby ji schválili hned, nikoho by nezajímala. Když pro ni hlasovali po měsících obstrukcí, žvástů, podrazů a lží, je smlouva známá jako Rychlé šípy, hodnotí parlamentní debatu o smlouvě komentátor Mladé fronty Dnes.

---

Komentátor Hospodářských novin předpovídá, co by teď mělo Česko udělat. Česká republika teď musí udělat jediné: podle návrhu vlastního konstitučního tribunálu přesně definovat proces, při kterém mohou napříště vlády přesunout některé oblasti z "veta" do většinového hlasování. Je to nudné, ale důležité téma: až se Evropa rozhodne sjednocovat výši daní, nesmí to být bez souhlasu českého parlamentu. Bylo by logické, kdyby každý takový přesun pravomocí musela schválit ústavní většina v obou komorách, stojí v Hospodářských novinách.

---

Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

Listy se věnují i současné ekonomické krizi. Když se nedaří, stíhá jedna špatná zpráva druhou - přesně to teď platí ve střední Evropě, na niž naráží už třetí krizová vlna: prudký pád měn, píší Hospodářské noviny. Paniku a výprodej odstartoval odhad ratingové agentury Moodyús očekávající vážné problémy západních bank, které v regionu vlastní finanční domy. Na rozdíl od Maďarů a Poláků dokázali zdejší centrální bankéři držet nízko sazby i inflaci. V krizi se ale vezeme s ostatními, soudí komentátor. Obchodníci z Londýna a New Yorku jsou panikou příliš zasaženi, než aby rozlišovali mezi Prahou a Budapeští. Středoevropskou chřipku nejsme schopni léčit. Musíme doufat, že si obchodníci v Londýně za pár dní všimnou: Praha není Budapešť, poznamenal komentátor.

Podle Lidových novin zaznívají v debatách o vládním protikrizovém balíčku hrozné věci. Sociální demokraté spolu s komunisty se tváří, že je v silách vlády roztočit českou ekonomiku vypůjčenými penězi, píše autor. Ale není. Ani vládní balíček, který nás přijde na víc než 70 miliard korun, nepřinese kýžených 180 miliard, jak doufá vláda, namítá komentátor. Podle něj je to jen polštářek pro ztlumení tvrdého přistání, které bude bolet. Z krize nás nakonec dostane až oživení poptávky v cizině. A to by už konečně měla nahlas přiznat i opozice, píší Lidové noviny.

---

Náměstek generálního ředitele vězeňské služby Milan Václavek opouští ke konci února na vlastní žádost svou funkci. Neodchází ale s prázdnou, upozorňuje deník Právo. Kromě zákonem dané měsíční renty ve výši asi čtyřiceti tisíc korun a jednorázového odchodného kolem půl milionu korun získal podle listu do vlastnictví rodinný dům v centru Znojma. Ten dříve patřil tamní věznici. Sto let starý dům prý Milan Václavek koupil loni v prosinci za 1 milion dvě stě tisíc korun. Nejmenovaná realitní agentka, která stavbu zná, ale cenu domu odhadla na dvojnásobek. Bývalý ředitel věznice Milan Václavek uvedl, že rodinný dům s bytem mu byl přidělen jako služební. V privatizaci ho pak koupil od ministerstva financí. V kupní ceně problém nevidí. Nestanovil ji prý ani on, ani generální ředitel vězeňské služby, ale samo ministerstvo. Tržní cena je určitě podle Milana Václavka vyšší, upozornil ale na to, že objekt prodával stát. Generální ředitel vězeňské služby Luděk Kula už nechal okolnosti prodeje domu přezkoumat, uzavírá deník Právo.

---

V širším vedení nové pravicové Strany svobodných občanů (SSO), která je názorově blízká prezidentu Václavu Klausovi, působí podle Mladé fronty Dnesčlověk s problematickou minulostí. Deník píše, že členem republikového výboru strany je Ladislav Bátora, který v minulých sněmovních volbách kandidoval za nacionalistickou Národní stranu. Šéfovi SSO Petru Machovi Bátorova minulost nevadí, píše list. Národní strana je neparlamentní strana, která působí na české politické scéně od roku 2002. Dlouhodobě vystupuje proti EU, přistěhovalcům, Romům a zaujímá protiislámské postoje. Bátora řekl, že Národní strana mu není názory absolutně blízká. Lídrem její kandidátky za Vysočinu jako nestraník se prý stal z protestu proti dění v ODS. Ze stejného důvodu vstoupil do SSO. Mladá fronta Dnes píše, že časopis Respekt před několika roky citoval Bátorův výrok: "Pokud bych se měl s někým ztotožnit, byl by to určitě Jörg Haider nebo Jena-Marie Le Pen." Francouz Le Pen a již zesnulý Rakušan Haider patřili ve svých zemích mezi nacionalisty. Bátora dnes podle listu tvrdí, že nic takového nikdy neřekl a že ani jednoho z extremistických politiků nemá zrovna v lásce.

---

Policii připadnou všechny vozy, které odebere soud nenapravitelným řidičům. Ročně tak získá i desítky vozidel, píší Lidové noviny. Jde o motoristy, které policisté chytnou bez řidičského průkazu, soud jim vystaví zákaz řízení a přesto jsou opět přistiženi za volantem. To je pak maření soudního rozhodnutí, a tedy trestný čin, vysvětlil listu dopravní odborník Jaroslav Hořín. Vůz je zabaven i tomu, kdo má při řízení v krvi více než jedno promile alkoholu. Auta jsou pak využita pro takzvaný skrytý dopravní dohled. Jezdí v civilním provedení a nepomalovávají se. Vaše auto ale může skončit na policejním parkovišti, aniž byste se jízdou dopustili trestného činu. Stačí, aby byl člověk přistižen při předjíždění, kde je to zakázáno a s policistou se o svém přestupku dohadoval. Ten pak může mít "důvodné podezření, že se řidič vyhýbá přestupku", a sáhne k takzvané kauci. Když ji člověk nezaplatí na místě, dostane na auto botičku nebo ho odtáhnou na policejní parkoviště. Odjet svým autem může, až když kauci zaplatí, varují Lidové noviny.