Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Západní svět a především USA podle autora článku v Mladé frontě Dnes, který se vrací k tragické smrti českého velvyslance v Pákistánu, po desetiletí zavírá oči nad tím, že Pákistán, který považuje za svého spojence, je ve skutečnosti jedním z největších producentů teroristů a jedním z nejtvrdších islámských radikálů.

Hotel Marriott v pákistánském hlavním městě po atentátu, foto: ČTK
Západní svět a především USA podle autora článku v Mladé frontě Dnes, který se vrací k tragické smrti českého velvyslance v Pákistánu, po desetiletí zavírá oči nad tím, že Pákistán, který považuje za svého spojence, je ve skutečnosti jedním z největších producentů teroristů a jedním z nejtvrdších islámských radikálů. Západ se plete v tom, že Pákistán trvale získá na svoji stranu. Nálady mnoha jeho obyvatel jdou totiž přesně v opačném směru. Podobné je to i v sousedním Afghánistánu, píše komentátor. "Považovat proto Pákistán a Afghánistán za spojence, se kterými vyhrajeme boj s radikály, je omyl, jehož výsledkem mohou být v budoucnosti jen další války a neklid," dodává Mladá fronta Dnes.

Sobotní teroristický útok podle autora komentáře v Lidových novinách otevřel oči těm, kteří doposud nevnímali hrozbu, která z Pákistánu, země zmítané nestabilitou a fanatismem protizápadně naladěných islamistů, přichází. Prvotním cílem teroristů je vraždit. Zároveň ale sledují i další cíle - jedním z nich je rozsévání nejistoty. Stoprocentně účinné opatření neexistuje, toto riziko se dá pouze snižovat. Jedním z prostředků může být i protiraketová obrana - a vůbec to není přitažené za vlasy, jak se může zdát, píše k situaci autor a dodává: Co nevypadá jako hrozba dnes, může se jí stát za pár let. Anebo lze jen sedět a doufat, že si teroristé vystačí s domácími cíli.

Útok sebevražedného atentátníka, který zabil českého velvyslance Ivo Žďárka, nemohl podle deníku Právo vyvolat jinou reakci, než odhodlání přitvrdit v boji proti terorismu. Jenže totéž odhodlání jsme přece všichni měli už dávno, míní autor. V Pákistánu je krize politická, mění se vládnoucí garnitura, i krize ekonomická, polovina ze 168 milionů obyvatel hladoví. Těžko uvěřit, že není v troskách politika, jejíž boj proti terorismu stále - i po sedmi letech - vede k rozmnožení řad, skutků i krutosti nepřítele, doplňuje autor v komentáři deníku Právo.

Smutná zpráva o úmrtí Čecha v Pákistánu podle autora článku v Hospodářských novinách připomíná, že radikální, militantní islám je největší celosvětovou hrozbou. A nikdy prý nevíme, kde udeří příště ti, kteří se cítí být povoláni zabít kohokoliv, kdo odmítá jejich víru. Tragická smrt českého diplomata by nám měla připomenout nejen to, že radikální islám je úhlavním nepřítelem. Ale také, že druhým naším největším nepřítelem by byla jakákoliv izolace od vytváření účinné evropské obrany proti terorismu, skrytá pod vynalézavá varování o ohrožení naší suverenity, míní komentátor.


Madeleine Albrightová
Zajímavý pohled na Ameriku nabízí rozhovor s Madeleine Albrightovou, který nabízejí Lidové noviny. Bývalá americká ministryně zahraničí hovoří především o své nové knize, která má předat rady a zkušenosti budoucímu prezidentovi Spojených států. Podle Albrightové pod vedením Bushe ztratily Spojené státy ve světě morální kredit. Podle ní si mladí lidé s touto zemí spojují spíše Abú Ghraib a Guantanámo než pláž Omaha - tedy tu, na které se spojenecké síly vylodily v Normandii za druhé světové války. Albrightová také upozorňuje na velké nepřehledné množství informací o hrozících teroristických útocích od zpravodajských služeb. Ty po 11. září nechtějí být obviněny z toho, že něco podcenily. Američané se doslova "předávkovali strachem". Nechali se přitom zastrašit svou vlastní vládou, píše ve své knize Albrightová. V rozhovoru se také rozebírá válka v Iráku, kandidáti na amerického prezidenta i současná ekonomická krize nebo rusko-gruzínský konflikt.


Hospodářské noviny píší, že bankéři, investoři ale i majitelé hypoték brzy dostanou první odpověď na to, zda bude velká finanční krize jejich peníze nadále ohrožovat. Ukáže se, jak zabere jeden z největších plánů na záchranu finančních systémů v historii, který o víkendu představil americký prezident George Bush. Chce požádat Kongres o 700 miliard dolarů na chod nové instituce, která bude od bank odkupovat jejich špatné úvěry. Na to reagovaly akciové trhy prudkým růstem, ale podle ekonomů je situace stále nejistá, píší Hospodářské noviny.


Internetové připojení ADSL s povinným poplatkem za hlasové služby by mohlo být do konce letošního roku minulostí. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) chce, aby si lidé mohli objednat u svého operátora pouze internet, takzvané "nahé" ADSL, aniž by museli odebírat ještě jakoukoliv další službu, píší Lidové noviny. Úřad proto zaslal Evropské komisi ke schválení návrh opatření, který se však vztahuje jen na velkoobchodní trh. Zrušení povinnosti platit pronájem se má dotknout pouze té nabídky dominantního operátora Telefóniky O2, kterou "přeprodají" svým zákazníkům ostatní operátoři. Zákazníci O2 budou muset podle deníku i nadále platit paušál za linku. "Opatření se netýká těch přípojek, které Telefónica sama prodá na maloobchodním trhu koncovým zákazníkům pod svou vlastní značkou. Těchto přípojek je zdaleka nejvíce, k 30. červnu jich bylo 540.000," citují Lidové noviny nezávislého analytika Jiřího Peterku. Nové opatření podle listu zasáhne jen malý počet lidí. Přípojek, kterých se má uvolnění týkat, je asi 58.000 a ubývá jich rychlostí přibližně 2000 za čtvrtletí. Úřad nestanovil maximální ceny za nabízené ADSL, neboť je prý na maloobchodním trhu dostatečná konkurence, a zvyšování cen úřad proto nepředpokládá. "Opatření by mělo zajistit především oddělení vazby Telefóniky od účastníka v případech, kdy bude službu účastníkovi prodávat jiný operátor. S tím souvisí i povinnost poskytnout službu i na neaktivním vedení," doplnila mluvčí ČTÚ Dana Makrlíková.


Pod titulkem: "Velká Evropa tě sleduje," píše Mladá fronta Dnes o programu Kopernikus. Jde o projekt Evropské unie, který má být druhým základním pilířem její vesmírné politiky, hned po navigačním systému Galileo. Jeho cílem bude monitorovat pomocí družic stav životního prostředí. Jak listu řekl komisař EU pro rozšíření do vesmíru Günter Verheugen, pro Česko je tento projekt nesmírně zajímavý. Podle něj se české firmy i vědci už nyní významně podílejí na dodávkách kosmických prvků.


Deník Právo si všímá toho, že dopravcům chybějí řidiči. Ročně prý chybí až 5 tisíc kvalitních profesionálů. Firmy přijímají i nezkušené a problémové řidiče a důsledkem jsou zbytečné nehody na silnicích, píše deník. Sdružení ČESMAD Bohemia proto zvažovalo ustanovení speciálního učebního oboru pro řidiče nákladních vozidel. Z ministerstva školství prý ale nepřišla pozitivní reakce. Počet nákladních aut se přitom neustále zvyšuje. Dalším problémem je to, že řidiči často nejsou placeni tak dobře, jak by si to náročnost povolání zasluhovala, píše deník Právo.