Přehled tisku

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Firmy chtějí vyplácet prémie v eurech, aby ušetřily. Podle Hospodářských novin (HN) podniky přišly s návrhem, podle něhož budou prémie závislé na aktuálním kurzu koruny k euru. Silná koruna tak může lidem snížit platy. Topolánkova vláda se zavedením eura otálí, a tak české podniky začaly jednat po svém.

Foto: Evropská komise
Firmy chtějí vyplácet prémie v eurech, aby ušetřily. Podle Hospodářských novin (HN) podniky přišly s návrhem, podle něhož budou prémie závislé na aktuálním kurzu koruny k euru. Silná koruna tak může lidem snížit platy. Topolánkova vláda se zavedením eura otálí, a tak české podniky začaly jednat po svém. Dělníkům chtějí v eurech vyplácet aspoň část platu. Exportéři tak reagují na silnou korunu, na níž letos tratí, uvedl deník. "Dopad v tržbách představuje za prvních šest měsíců roku částku převyšující 150 milionů korun,"řekl například listu Miroslav Bičiště z vedení strojíren Tos Varnsdorf. Proto teď s odboráři jedná o převodu části mzdy na eura. Byla by to i jedna z cest, jak vývoj kurzu přiblížit lidem a vyvolat tak tlak na vládu, aby řekla jasné slovo k přijetí eura, míní šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Odboráři ale podle Hospodářských novin nadšení nejsou. Plán platit dělníky v eurech se nelíbí ani právníkům. Podle nich by u prémií, na které má zaměstnanec právo, bylo přenášení kurzového rizika na zaměstnance porušením zákoníku práce.


Masarykovo nádraží v Praze
Deníky se ve svých komentářích zabývají také záměrem pražské radnice zbourat Masarykovo nádraží. "Rodí se nám na Masarykově nádraží další kauza blob?" ptají se Lidové noviny. Podle nich se tentokrát nekoncepčnost rozhodnutí pražské radnice zbourat Masarykovo nádraží provalila kvůli překvapení Českých drah. Ty s nádražím totiž do budoucna počítaly. Mezi třaskavé suroviny rodícího se sporu patří i zájmy developperů o poslední velké plochy ve městě a okolnost, že rada záměr zbourat nádraží schválila uprostřed období dovolených. Naštěstí musí o změně územního plánu rozhodnout zastupitelstvo a do té doby je čas si všechno vyjasnit. A také začít zjišťovat, nač máme všechny plánovací a rozhodovací instituce, když se plánovací karamboly opakují, uzavírají Lidové noviny.


Zeman, Zeman, Zeman. Co se to děje, že se všechny hlavní události v české politice uprostřed léta točí kolem bývalého premiéra a šéfa sociální demokracie, ptá se Mladá fronta Dnes. Nejprve tento týden do Prahy dorazil sám expremiér na první schůzku sdružení Přátelé Miloše Zemana, které chce dostat svého guru na Hrad jako prezidenta v roce 2013. Hned poté server týden.cz zveřejnil informaci, že se před měsícem sešlo zvláštní kvarteto. Nynější premiér Mirek Topolánek se svým poradcem Dalíkem a bývalý premiér Miloš Zeman se svým Miroslavem Šloufem. Cíl zmíněných událostí vypadá průhledně. Poškodit nynější sociální demokracii vedenou Jiřím Paroubkem. Najednou se nemluví o problémech ve vládní koalici, o rebelech v ODS, nýbrž o divných vztazích v sociální demokracii. Její lídr Paroubek sice říká, že "se nemá čeho obávat", ale sám už dobře poznal, že vlivného důchodce není radno podceňovat. Co když existují další dva poslanci, kteří pomohou na podzim kabinetu prosadit americký radar?


K populárním iluzím patří očekávání, že po této garnituře českých politiků přijdou noví a lepší, píše ve svém komentáři Právo a připomíná, že Václav Havel svého času dokonce zveřejnil seznam mladých nadějí. Do dnešního dne většina v něm uvedených lidí z politiky zmizela, aniž za svého působení pohnula stéblem politické trávy. Nyní se však podle Práva objevil mladík se slibnou budoucností. Je to ministr školství a místopředseda zelených Ondřej Liška. Není idealista, dokázal, že má pevné zásady, a je silně proevropsky orientován. Není to bůhvíjaká kádrová rezerva, uznává komentátor. Ale na pozadí vztyčených prostředníčků, zbohatnutí z cesťáků nebo vyhrožování žalobami všem okolo aspoň člověka nenazvedne hned v první chvíli, dodává Právo.


Letecké opravny Malešice, jejichž zřizovatelem je ministerstvo obrany, se chystají prodat pozemky o rozloze 300.000 čtverečních metrů na zajímavých místech v Praze. Informuje o tom deník Právo. Návrh, podle kterého by se opravny měly přesunout na kbelské vojenské letiště, čeká na schválení ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL). Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek Právuřekl, že se podnik rozhodl k prodeji z úsporných důvodů. Přesun opraven do Kbel by měl začít letos a skončit v roce 2015. Přesun opraven se nelíbí kbelské radnici, která se obává hluku a zvýšených emisí. Předchozí prodej jiných pozemků Leteckých opraven přitom vyšetřuje policie. Stát měl přijít o několik milionů korun, protože pozemky byly prodány pod cenou.


Každý řidič osobního auta si bude muset od podzimu pohlídat, jestli drážky jeho zimních pneumatik mají nejméně 4 milimetry. Jen tak se vyhne až několikatisícové pokutě za sjeté pneumatiky, píše deník Právo. Ministerstvo dopravy ve své vyhlášce přitvrdilo a zdvojnásobilo současný limit, který stanovoval minimální hloubku dezénu 1,6 milimetrů u všech pneumatik. Pokud by policie chytila řidiče, který na úsecích vybavených novou značkou "zimní výbava" jel na sjetých pneumatikách, hrozila by mu pokuta až dva tisíce korun.


Foto: archiv Radia Praha
Ženy řídí méně, ale také bezpečněji než muži. Vyplývá to z policejní statistiky nehodovosti i z bilance bodového systému, píší Lidové noviny. Ženy způsobili šestkrát méně nehod než muži. Jsou tedy lepší řidičky? Podle dopravních psychologů nikoliv. Alois Hudeček uvádí, že ženy najezdí o mnoho méně kilometrů. Mezi muži je spousta profesionálních řidičů. Podle Hudečka má žena větší sklony dodržovat dopravní předpisy, jezdí opatrněji a má k autu jiný vztah než muž. Občas ale doplácí na nepozornost. A typický mužský řidič podle dopravních psychologů? Auto bere jako součást svého já, jezdí rychle, riskuje a předvádí se. Vážná nehoda je pak především u mladých řidičů jen otázkou času.


Česko patří už od poloviny 19. století k turistickým velmocím. O značení tras se už skoro 120 let stará Klub českých turistů. Teď ale hrozí, že brzy nebude mít kdo značení obnovovat, píše Právo. Mladí se do této práce příliš nehrnou. Máme zřejmě nejkvalitnější a nejhustší systém turistického značení v Evropě. Nové pěší trasy však již téměř nevznikají. I když se nyní uvažuje například o vybudování a vyznačení nové cesty v Orlických horách. Na nové trase je však třeba značení po roce obnovit, protože stromy barvu vstřebají. Jinak stačí obnovovat značení jednou za tři roky, říká Václav Hovorka, předseda klubu oblasti Královéhradeckého kraje. Podle něj se v Čechách stále chodí, i když dnes se mnohem více lidí věnuje cykloturistice.