Přehled tisku

Současná vláda si podle komentáře Lidových novin zaslouží kritiku, ale věcnou, "nikoli zabalenou do dutých bombastických frází, z nichž je na sto honů cítit přehánění", píše autor komentáře v narážce na výtky, jež na adresu koaličního kabinetu zazněly na víkendovém zasedání vedení ČSSD. Bitva nemá velkou šanci na úspěch. Vnitřní opozice u zelených vládu podrží, lidovci taky a Melčák s Pohankou sotva dobrovolně přispějí ke konci své politické kariéry.

---

Foto: ČTK

Tři mrtví, desítky zraněných, takový je účet tragické srážky dvou tramvají v Ostravě, píší Lidové noviny. Zatím se všichni shodují v tom, že hlavním viníkem je s největší pravděpodobností řidič. Z nevysvětlitelných důvodů nepočkal, až kolem něj projede vůz jedoucí z druhé strany. Vedení města stejně jako mnohé odborníky šokovalo, že trať nebyla nijak jištěna proti lidskému selhání. Na jednokolejné trati, jediné na Moravě, chybí jakékoli semafory či jiné zařízení, které by řidičům cokoliv signalizovalo. Řidiči se až dosud museli orientovat pouze na základě rozpisu na papíře. Podle barevných pruhů měli poznat, kde a v kolik hodin se mají tramvajové soupravy na trati křížit.

---

Stanislav Gross

Některé deníky komentují zprávy o tom, že expremiér a bývalý předseda ČSSD Stanislav Gross a jeho manželka si za 13 milionů korun koupili byt na Floridě. Podle komentátora Práva se v osobě Grosse odrážejí ekonomické a politické dějiny České republiky a připomínají i kořeny neduhu, který stále sužuje ČSSD - její labilní soudržnost, což je dědictví dalšího bývalého šéfa strany Miloše Zemana. "Miloš Zeman a Stanislav Gross se lišili ve všem, jedno však měli společné: ani jeden, ani druhý skutečným sociálním demokratem nebyl," píše Právo.

---

Máme za sebou další katastrofální víkend na silnicích. Mrtvých přibylo. Čekají se další rozsáhlé akce. Z nich si řidiči mnoho nedělají a s odmontovanou registrační značkou sviští rychlostí gripenu i tam, kde jim visí radar přímo před nosem. Komentátor Mladé fronty Dnes si všímá neúspěšného boje policie s neukázněnými řidiči motorových vozidel. "Pokud na něco nestačí stát, je třeba služby privatizovat. Není žádný důvod, proč by za předem daných podmínek nemohla překročení rychlosti a přejezdy přes plnou čáru a telefonování za jízdy monitorovat soukromá firma. Samozřejmě s podílem na vybraných pokutách," poznamenává autor. Že by firmě šlo jen o zisk a chytání řidičů? Přesně tak. V tom je přece ten vtip, dodává Mladá fronta Dnes.

---

Komentátor Hospodářských novin se věnuje případu justičního čekatele Petra Langra, kterého prezident Václav Klaus odmítá jmenovat soudcem, a Langer ho proto žaluje. "V právní bitvě Langer v. Klaus tedy vůbec nejde o jednoho rádobysoudce, ale přijatý výklad bude precedenční pro jmenování profesorů, důstojníků... Je proto dobře, že tahle otázka skončila u Nejvyššího správního soudu," uvádí autor. Je to vlastně souboj dvou tvrdohlavých mužů, píší Hospodářské noviny. Jeden z nich má výhodu: je to prezident. A nemá rád, když mu někdo říká, co má dělat. Na druhé straně stojí věčný soudní čekatel Petr Langer, který stojí o talár tak, že neváhá dát prezidenta k soudu. Langer absolvoval několik zahraničních stáží a když v roce 2001 dělal čekatelské zkoušky, ze všech uchazečů skončil na prvním místě. Klaus v pátek jmenoval nové soudce, Langer mezi nimi opět nebyl. Hrad přitom nedokáže jeho nejmenování nijak zdůvodnit, píší Hospodářské noviny.

---

Pro tvrzení, že za únikem videozáznamu schůzky prezidentova kancléře Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa stojí někdejší šéf civilní rozvědky Karel Randák a mluvčí bývalého ministra spravedlnosti Petr Dimun, chybí důkazy. Ani po dvouměsíčním šetření je nenašli detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Premiér Topolánek si ale za svým tvrzením nadále stojí. Jak píše Právo, zveřejnění schůzky vyvolalo v době únorové prezidentské volby napětí na politické scéně a spekulace o možných zákulisních machinacích při volbě hlavy státu. Randák závěry policistů uvítal, ale jeho očištění nemusí být podle Práva definitivní. Státní zástupce se totiž chce ještě obrátit na civilní kontrarozvědku, aby poskytla své poznatky o kauze, píše Právo.

---

Pražský magistrát začíná vyhrávat válku, kterou loni vyhlásil sebevrahům, píší Lidové noviny. Tehdy padlo rozhodnutí, že se musí najít nějaký způsob zabránit lidem skákat z Nuselského mostu. Jejich počet v posledních letech stále stoupal. Vloni nechal magistrát postavit speciální kovové zábrany, které nedokázali přelézt ani horolezci. Jak potvrdili záchranáři, od té doby Nuselský most už sebevrahy neláká. Vypravili se tam jen čtyři lidé, pokus o sebevraždu se žádnému nezdařil.

---

Foto: Evropská komise

Za 12 let by imigranti a jejich rodiny mohli tvořit už 7,5 procenta české populace, v roce 2065 to může být i 30 procent. Podle Hospodářských novin to vyplývá z odhadů, k nimž ve svém novém výzkumu dospěl tým předního českého demografa Dušana Drbohlava z Karlovy univerzity. Podle Drbohlava přijde nejvíce lidí z Ukrajiny a dalších postsovětských republik, z Vietnamu a z Číny. Naopak málo bude lidí z Afriky či Jižní Ameriky. Drbohlav a jeho kolegové ve studii o migraci rovněž spočítali, že do roku 2065 bude Česko potřebovat získat 3000 až 43.000 cizinců ročně - jenom tak totiž udrží v chodu ekonomiku.

---

V sobobu krátce před polednem dobyli severní pól cestovatel a režisér Petr Horký a zkušený polárník Miroslav Jakeš. Jak řekl, je to nejdelší česká expedice, mají za sebou zhruba 150 kilometrů. Výprava totiž nešla z ruské polární základny Barneo, vzdálené asi 130 kilometrů od pólu, ale musela se z vrtulníku nechat vysadit na jiném místě. Na Barneu totiž nebyla právě v provozu přistávají plocha. Porouchal se buldozer, který ledovou kru upravuje. Jak píší Lidové noviny, Petr Horký a Miroslav Jakeš teď stráví několik dní na pólu, než je vyzvedne vrtulník. Chtějí filmovat a fotografovat pro připravovaný dokument z nejvzdálenějších polárních oblastí. Jakeš je na pólu už pošesté, poprvé tam dorazil jako vůbec první Čech v roce 1993. Kromě natáčení filmu si polárníci naplánovali ještě dvě věci. Zakopat na místě DVD nahrávku s cimrmanovskou hrou Dobytí severního pólu. A také láhev vodky Amundsen. Smyslem je uctít památku legendárního norského polárníka Roalda Amundsena, který dobyl jižní pól, ale na severním nikdy nebyl.