Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Deníky přinášejí komentáře především k prezidentské kandidatuře europoslankyně Jany Bobošíkové. Tu nominovali v úterý komunisté. Den na to si však dali tři podmínky, za kterých budou ochotni při páteční volbě prezidenta podpořit Jana Švejnara.

Předseda KSČM Vojtěch Filip a Jana Bobošíková, foto: ČTK
Deníky přinášejí komentáře především k prezidentské kandidatuře europoslankyně Jany Bobošíkové. Tu nominovali v úterý komunisté. Den na to si však dali tři podmínky, za kterých budou ochotni při páteční volbě prezidenta podpořit Jana Švejnara. Sociální demokraté a zelení by nesměli podpořit umístění amerického radaru v České republice. Druhou podmínkou je, že ČSSD a Strana zelených uzavřou s KSČM "pakt o neútočení" a slušnosti ve vzájemných vztazích. Švejnar by jako prezident měl podle komunistů mít také rovný přístup ke všem stranám. Podle deníku Právo je sice Bobošíková předsedkyní strany Politika 21, ta však zaujala víc podporou Pavly Topolánkové než vlastním programem. Bobošíková proslula zejména bojem proti drahému evropskému sociálnímu systému, ale též patosem svých projevů, míní Právo. Podle deníku asi její nominací chtějí komunisté zajistit znovuzvolení Václava Klause záměrným rozmělněním proti klausovského bloku. Klaus je totiž schopen projevit i vděk, myslí si list. Komentátor Práva si také klade otázku, co z nominace plyne pro Bobošíkovou. Domnívá se, že se europoslankyně zviditelní v televizi. Eurovolby jsou za rok.

Foto: ČTK
Podle Mladé fronty Dnes má Jana Bobošíková přinejmenším dvě vlastnosti, které dělají dobrou političku, a to nezkrotnou ctižádost a výřečnost. Přijetí nominace KSČM jí ale přinese jen chvíli slávy, dlouhodobě však ji to může jen poškodit, domnívá se list. Profiluje se totiž jako pravicová politička amerického stylu a s komunisty ji podle jejích vystoupení v Evropském parlamentu spojuje jen značná nedůvěra k Bruselu a k budoucnosti EU, připomíná komentátor. Podle něho se kariéra Bobošíkové od té doby, kdy opustila žurnalistickou profesi, řídí touhou vyniknout, ať to stojí cokoli.

Podle Hospodářských novin vypovídá mnohem více o úmyslech komunistů jejich nabídka podpory Jana Švejnara výměnou za slib ČSSD a zelených, že ve sněmovně odmítnou případnou dohodu o umístění amerického radaru v Brdech. Kandidatura Jany Bobošíkové podle komentátora nahrává vítězství Václava Klause, ale jeví se teď především jako součást nátlakové taktiky komunistů. KSČM chce donutit Švejnara a jeho koalici, aby s nimi jednali o otázce mezinárodního významu, a dodali tak KSČM zdání nejvyšší důležitosti, myslí si Hospodářské noviny. "Je potěšující, že Jan Švejnar v téhle pasti neuvízl a odmítl spojovat otázku radaru se svým zvolením. Zbývá otázka, jak se zachová v situaci, kdy komunisté nechají svéráznou europoslankyni ve hře a jeho vlastní šance se tím sníží na minimum," uzavírá deník komentář.


Pavel Bém
Mezi premiérem Mirkem Topolánkem a pražským primátorem Pavlem Bémem roste v souvislosti s volbou prezidenta napětí. Topolánek v rozhovoru pro Lidové noviny ostře kritizoval Béma, který na Hradě označil přistoupení ODS k veřejné volbě za chybu stranického vedení v čele s Topolánkem. Podle Topolánka naopak selhal Bém jako vyjednavač, protože jako jedinou variantu prosazoval tajnou volbu, které se nakonec nepodařilo docílit, uvedl server Lidovky.cz. Topolánek dodal, že vnitrostranický boj se podle něho odehraje ale až na podzimním volebním kongresu ODS. Nejbližším cílem je prý nyní volba prezidenta. Podle Topolánka nevyjednal Bém pro Klause ve veřejné volbě ani jeden hlas, což zřejmě ani díky jeho zdrženlivému postoji k lidovcům a zeleným nebylo možné. Premiér nadále doufá, že ani při případném nezvolení Václava Klause v páteční druhé volbě by v ODS nepřevládl názor, že by zelení měli odejít z vlády kvůli jejich podpoře Klausova protikandidáta Jana Švejnara.


Největší skandál tajných služeb v porevoluční historii. Tak hodnotí kauzu úniku videozáznamu ze schůzky tajemníka Hradu Jiřího Weigla a sociálně demokratického lobbisty Miroslava Šloufa někteří experti na práci těchto složek. Jak píše Právo, premiér Topolánek oznámil, že se v celé kauze angažovala civilní rozvědka a její bývalý šéf Karel Randák spolu s neformálním poradcem šéfa ČSSD Petrem Dimunem. Oba to důrazně popírají, nicméně premiér podle informací Práva vycházel z poznatků druhé ze tří tajných služeb, které máme. Šéf rozvědky se kvůli tomu sešel s premiérem přímo ve Sněmovně. Zpravodajci BIS jsou si přitom podle zjištění listu svými informacemi jistí.


Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš komentuje v Hospodářských novinách lednovou inflaci, která se vyšplhala na devítileté maximum - 7,5 procenta. Podle něj inflace nejvíc postihuje nízkopříjmové skupiny, které jsou odkázány na odborové dohody a tak na vysokou inflaci doplácejí nejvíce. Ztrácí také důchodci, kterým se penze valorizuje pouze na začátku roku nebo v případě inflace přesahující deset procent. Naopak dobře na tom podle něho mohou být podniky, které už uzavřely s odboráři smlouvy o růstu mezd v tomto roce. Ty pak mohou na vysoké inflaci vydělat.


Foto: Evropská komise
Případ týraných chlapců z Kuřimi inspiroval ministerstvo školství ke změně pravidel pro domácí vzdělávání, píší Lidové noviny. Jeden ze sourozenců se vzdělával doma se svou matkou, která je nyní ve vazbě pro podezření z týrání. Děti, které vyučují doma jejich rodiče, docházejí vždy v pololetí na povinné přezkoušení do běžné základní školy. Ministr školství Ondřej Liška nyní chce, aby ředitelé těchto "dozorujících" škol získali více pravomocí. Podle nových pravidel bude mít ředitel možnost si individuálně vzdělávané dítě kdykoliv pozvat na konzultaci. Pokud to rodiče odmítnou, mohou o povolení k domácímu vzdělávání přijít. Školy s ministrovým nápadem problém nemají. Asociace rodičů pro domácí vzdělávání ale nešetří kritikou. Komentář Lidových novin k tomu píše, že touto metodou dělá ministerstvo z rodiče, který se "učitelstvu" nelíbí, štvance a nezabrání jedinému případu týrání.


Třicet korun v ordinacích a šedesát v nemocnicích lidé sice platí, ale je jim to dost proti srsti. Jak píše Mladá fronta Dnes, tři čtvrtiny Čechů se zavedením poplatků po měsíci jejich fungování nesouhlasí. Ukázal to velký průzkum agentury SC&C pro Mladou frontu Dnes mezi dvěma tisíci respondenty. Nejvíc odpůrců mají poplatky logicky mezi lidmi nad šedesát let a u voličů KSČM. Paradoxně s placením v ordinacích nesouhlasí ani voliči ODS, tedy strany, která s novinou přišla. Šedesát procent dotázaných si také nemyslí, že by poplatky omezily zbytečné užívání lékařské péče. Plýtvání byl přitom jeden z důvodů, proč placení zavést. Lidí v čekárnách i na pohotovostech nicméně ubylo.