Přehled tisku

Česká republika nenašla podle komentáře Lidových novin ani 15 let po svém vzniku svoji roli v Evropě. Vedle toho, že jsme občany České republiky, jsme už dnes i občany Evropské unie. A aby nebyly pochybnosti, to evropské občanství si už nyní stojí ve většině případů výš než to české. Je možná na čase, aby tomu tak začalo být i v našich myslích, když už ne v srdcích. V těch to ještě pár let potrvá, píše autor komentáře.

Česká republika nenašla podle komentáře Lidových novin ani 15 let po svém vzniku svoji roli v Evropě. Vedle toho, že jsme občany České republiky, jsme už dnes i občany Evropské unie. A aby nebyly pochybnosti, to evropské občanství si už nyní stojí ve většině případů výš než to české. Je možná na čase, aby tomu tak začalo být i v našich myslích, když už ne v srdcích. V těch to ještě pár let potrvá, píše autor komentáře.


Patnáct let samostatnosti si čeští občané ani neuvědomují, i pod vlivem znovu nalezeného obrozeneckého kolovrátku, pějícího o tisíciletí české státnosti. Většina lidí tu v minulosti měla vše, co bylo československé, za české, a naopak. I proto není 1. leden 1993 pro většinu českých občanů žádné významné datum, píše k výročí rozdělení Československa před 15 roky komentátor deníku Právo.


Premiér Mirek Topolánek
Komentář Mladé fronty Dnes hodnotí letošní počínání koaliční vlády premiéra Mirka Topolánka. V mnoha oblastech tedy vláda udělala více rozumných věcí než socialisté za osm let. Topolánkův tým se drží u moci díky zradě a nepravdivým předvolebním slibům. Po dlouhé době je to však vláda, která prosazuje moderní změny zastaralého státně opatrovnického systému, píše Mladá fronta Dnes.


Hospodářské noviny komentují problémy se zaměstnáváním kvalifikovaných cizinců v Česku. Projekt zelených karet, který připravuje Topolánkova vláda, by měl cizincům - nejen vysokoškolákům, ale i kvalifikovaným řemeslníkům - chvályhodně zjednodušit život. Jenže - za prvé nevíme, zda nenarazí v parlamentu na odpor populistů, protekcionistů a národovců. Za druhé by Česko mělo vítat i nekvalifikovanou pracovní sílu. Potřebujeme ji stejně, vždyť jsou snad ukrajinští zedníci a asijští obchodníci kvalifikovaní? A za třetí: úředník se začne k cizincům chovat lépe, až ho k tomu začnou politici vyzývat. Ještě jsme ale neslyšeli ministra vnitra, který by pronesl projev vůči cizinecké policii o tom, že cizinci jsou klienti, které si máme hýčkat, píše komentátor listu.

Foto: Evropská komise
Na jiném místě Hospodářské noviny citují studii Akademie věd České republiky. Vyplývá z ní mimo jiné, že do budoucna chce v České republice zůstat jen polovina cizinců, kteří v zemi nyní pracují. Je to podle studie dáno i tím, že stát nedokáže cizincům ze zemí mimo EU umožnit, aby si mohli najít práci odpovídající jejich vzdělání a zkušenostem. Podle zjištění Sociologického ústavu Akademie věd a ministerstva práce je 48 procent cizinců přesvědčeno, že ještě za pět let budou žít v Česku. Dalších 11 procent míní, že z Česka nejspíše odejdou, a pouze šest procent si je jistých, že chtějí pryč, informuje list. Studie ukázala, že každý desátý vysokoškolsky vzdělaný cizinec dělá v Česku tu nejhorší a nejméně placenou práci. Více než polovina cizinců pracuje jako nekvalifikovaní dělníci na montážních linkách, na stavbách a v dolech. Každý pátý měl přitom doma lepší místo - dělal odbornou práci či dokonce vedoucího. Brzdou v získávání odpovídající práce pro vzdělané cizince je především komplikovaná administrativa, upozorňují Hospodářské noviny.

Foto: Evropská komise
Cizinci oficiálně zaměstnaní v České republice si loni vydělali miliardu eur čistého (přibližně 27 miliard korun). To je zhruba o 43 procent více než v roce 2005. S odvoláním na čísla evropského statistického úřadu Eurostat to píše Mladá fronta Dnes. Při započítání cizinců pracujících na živnostenský list nebo zaměstnaných nelegálně by byl celkový čistý výdělek podstatně vyšší, připomíná deník. Oficiálně zaměstnaných cizinců bylo v Česku ke konci listopadu 239.000. Největší část z nich tvoří Slováci, kterých v tuzemsku pracuje přibližně 103.000 a loni si zde po odečtení daní vydělali více než deset miliard korun. Česko podle průzkumu patří mezi pět evropských zemí, kde si oficiálně vydělává nejvíce lidí pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii. Loni si v tuzemsku zaměstnanci bez unijního pasu vydělali přes osm miliard korun, což je podle Eurostatu stejně jako v Británii a Itálii a jen o něco méně než ve Španělsku a vedoucím Nizozemsku. Tam si cizinci ze zemí mimo EU přišli přibližně na 13,5 miliardy korun. Druhou nejpočetnější skupinou oficiálně v Česku zaměstnaných cizinců jsou Ukrajinci, pracovní povolení jich na konci listopadu mělo téměř 60.000. Podle neziskových organizací, které se zabývají nelegální prací cizinců, jich ale v tuzemsku pracuje až pětkrát více, uvádí Mladá fronta Dnes.


Prezident Václav Klaus
Češi si myslí, že politickou osobností roku 2007 byl prezident republiky Václav Klaus. Naopak titul politika "s nejtlustší hroší kůží" letos Češi přidělili předsedovi KDU-ČSL a bývalému vicepremiérovi Jiřímu Čunkovi, za nímž skončili předsedové ČSSD Jiří Paroubek a vlády a ODS Mirek Topolánek. Vyplývá to z průzkumů agentury Median pro Lidové noviny. V průzkumu o osobnost roku se za Klausem umístil jeho předchůdce v úřadu hlavy státu Václav Havel. Třetí skončil ekonom Jan Švejnar, který bude počátkem příštího roku soupeřem Klause v prezidentské volbě. Klaus v průzkumu získal devět procent hlasů, Havel tři procenta a Švejnar 2,5 procenta. Osmý skončil v tomto průzkumu Topolánek s méně než jedním procentem hlasů a těsně za ním ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Z řad sportovců zvolili Češi osobností roku desetibojaře Romana Šebrleho. V absolutním srovnání se podle průzkumu stal osobností roku Klaus před Šebrlem a autorem kontroverzního návrhu nového sídla Národní knihovny v Praze, architektem Janem Kaplickým. Před Julínkem se v celkovém pořadí umístil i František Procházka, po němž pátrá policie, neboť ho podezřívá, že počátkem prosince odcizili svému zaměstnavateli, bezpečnostní agentuře Group 4 Securicor, asi 560 milionů korun. Průzkum agentury Median pro Mladou frontu Dnes pak zjistil, že dvě třetiny dotázaných občanů letos zklamalo chování politiků. 44 procent dotázaných uvedlo, že právě končící rok byl v politice horší než jindy, ale dalo se to čekat. Dalších 15 procent odpovědělo, že byl špatný a že to nečekali. Pouze tři procenta respondentů uvedla, že rok 2007 byl v politice dobrý, a čtvrtina ho označila za normální.


Deník Právo uvádí, že sportovním pilotům v ultralehkých letadlech, motorových rogalech anebo na motorových padacích vadí, že by v případě postavení amerického radaru nemohli létat přes pohoří Brdy. Kvůli předpokládanému vzniku bezletové zóny by jim totiž byl uzavřen jediný použitelný koridor mezi masívy hory Praha a Třemšín. Všude jinde totiž nelze létat buď z bezpečnostních důvodů nebo kvůli vojenskému prostoru. Stroj letící za západních Čech nebo z například z Německa do Brna, Písku, nebo do Tábora, si bude muset kvůli zakázanému pásmu zaletět zhruba 100 kilometrů. Hory bude muset podletět z jihu. Pokud by totiž letěl podle hranic bezletové zóny kolem radaru, vedl by jeho kurz přes zalesněné svahy Třemšína, kde je v případě poruchy motoru - což je u strojů této kategorie poměrně běžné - vyloučeno jakékoliv přistání, píše deník Právo.


Mladá Fronta Dnes zjistila, že nejvíce šneků Češi zkonzumují o vánočních svátcích a na Nový rok. Podle jedné z firem, která vyrábí speciality ze šneků chovaných v Česku, je poptávka na konci roku třicetkrát vyšší. Jídlo oblíbené hlavně ve Francii a u nás poměrně rozšířené za první republiky nachází znovu cesty na slavnostně prostřené stoly. V Česku se tak sní ročně statisíce šneků, což je více než třeba v Británii nebo v sousedním Rakousku. Nejvíce jdou na odbyt takzvaní šneci po burgundsku. Jde o vymytou ulitu, do které se vrátí uvařený měkkýš, který se pak zatře bylinkovým máslem.