Přehled tisku

Illustrationsfoto
0:00
/
0:00

Většina deníků komentuje úterní rozhodnutí Ústavního soudu, který rozhodl, že sporná novela církevního zákona není protiústavní a nadále platí. Zákon prosazený levicí kritizovali představitelé církví, omezuje prý jejich práva. Vadila jim především povinnost evidovat na ministerstvu kultury církvemi zřizované duchovní a jiné instituce, třeba charity, diakonie, školy či zdravotnická zařízení.

Většina deníků komentuje úterní rozhodnutí Ústavního soudu, který rozhodl, že sporná novela církevního zákona není protiústavní a nadále platí. Zákon prosazený levicí kritizovali představitelé církví, omezuje prý jejich práva. Vadila jim především povinnost evidovat na ministerstvu kultury církvemi zřizované duchovní a jiné instituce, třeba charity, diakonie, školy či zdravotnická zařízení. Podle komentátora Hospodářských novin přišla z Brna kromě věcného sdělení hlubší zpráva: "´Klausův´ soud ukázal své ledví. Předseda Pavel Rychetský musí být navýsost spokojený, prosadil zásadu zdrženlivosti: Ústavní soud pod jeho vedením ruší paragrafy jen v případech flagrantního střetu s textem ústavy. My to však čteme poněkud méně vznešeně - prosadil své politické názory: zatnul tipec šlechtickým restitucím, zatnul tipec církvím."

V Lidových novinách se objevil jiný názor: "Na první pohled je to prohra církví. Něco by se ale po vynesení verdiktu mělo přece jen změnit - církve už nebudou vydány napospas libovůli úředníků. Soudní nález totiž dává jasnější výklad zákona: ministerstvo by nemělo posuzovat, zda církev tu či onu organizaci založit může. Mělo by se starat jen o to, aby podaným žádostem o evidenci nechyběly formální náležitosti. Cyril Svoboda by si přál velkorysejší soudní verdikt. V tématu církev a stát však jdeme cestou malých kroků. Už sedmnáct let," píše komentátor Lidových novin.


Foto: Štěpánka Budková
Právo otiskuje článek prezidenta Václava Klause k sobotním událostem v Praze, kde se neonacisté pokusili v den výročí pogromu na židovské obyvatele v nacistickém Německu, takzvané Křišťálové noci, pochodovat bývalou židovskou čtvrtí. Akci provázely nepokoje, do nichž se zapojili i levicoví radikálové, policii se podařilo akci zvládnout. Navzdory tomu vyjadřuje Václav Klaus znepokojení, když se v titulku ptá: Vyhráli jsme opravdu? "Nevidím důvod dopřávat výtržníkům jejich zviditelňování se ve vždy velmi pohotových médiích (jde-li o něco katastrofického). Nevidím ani důvod k bombastickým titulkům Neonacisté dostali za vyučenou, když navíc nedostali. Trápí mne podhoubí, které tomu dává vyrůst. " Podle prezidenta k podhoubí patří postmoderní relativizace hodnot, ztráta tabu a autorit. "Problém extremistů není v nich, problém je v nás, protože z nás vyrůstají," uzavírá Klaus.


Lidové noviny se věnují hospodaření Evropské komise: označují jej za odstrašující příklad. Píší, že EK příliš nezveřejňuje informaci, že Evropský účetní dvůr odmítl schválit její účetnictví za loňský rok. Deník připomíná, že na podvody a chaos v účetnictví v minulosti veřejně poukázali pracovníci komise Paul van Buitenen a Marta Andreasenová, což jim komise neodpustila a propustila je. "Ne že by to u nás bylo lepší - NKÚ jako by mluvil do větru. Ale je dobré si ta jména připomenout, kdykoli je nám vychvalována unie jako zdroj vyšší kvality demokracie, pro niž pracují jen ti nejlepší z nejlepších. Ve skutečnosti z Bruselu spása nepřijde," poznamenává autor komentáře.


Místo na trhu po jednom z předních tuzemských zpracovatelů drůbeže, pražském podniku Xaverov, který se svojí činností po desítkách let končí, chce zaujmout firma Agropol. Podle Hospodářských novin Agropol od Xaverova kupuje technologii a auta, o pozemky zájem nemá. Šéf Agropolu Jiří Malúš hodnotu transakce neuvedl.