Sociální demokracie chce podle Mladé fronty Dnes finančně pomoci svému předsedovi Jiřímu Paroubkovi. Strana se tak rozhodla zamezit spekulacím okolo jeho napjatých rodinných financí.
Jiří Paroubek
Sociální demokracie chce podle Mladé fronty Dnes finančně pomoci svému předsedovi Jiřímu Paroubkovi. Strana se tak rozhodla zamezit spekulacím okolo jeho napjatých rodinných financí. List připomíná, že Paroubek se dostal do potíží po rozvodu. Ze svého čistého příjmu zhruba 47.000 korun musí hradit splátku úvěru na byt, hypotéku a leasing na auto. Jeho výdaje tak dohromady představují 41.000 korun. Otázka zní: Jak může vyjít se zbylými sedmi tisíci a zároveň jezdit na dovolenou s novou partnerkou? Zatím není jasné, o jakou částku má jít a zda by měl Paroubek dostávat od ČSSD měsíčně paušální částku nebo příspěvek na konkrétní akce. Oficiálně by strana měla Paroubkovi přispívat na zahraniční cesty. Ty si teď podle prvního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky hradí ze svého. Záměr se však nezdá dalšímu místopředsedovi Zdeňku Škromachovi, který připomněl, že už nyní platí ČSSD Paroubkovi auto s řidičem. Dříve měl však předseda ještě jednoho muže jako ochranku. Strana tudíž podle Mladé fronty Dnes Paroubkovi pomůže, zároveň na něm ale i ušetří.
ilustrační foto
Zeštíhlit státní správu a propustit zaměstnance je tvrdý oříšek, který nejspíš nerozlouskne ani nynější pravicová vláda. Jak píše Mladá fronta Dnes, z půlmilionové armády pracovníků jich má v příštích letech odejít necelých osm tisíc. Vláda přitom v programovém prohlášení slibovala úplně jiná a několikanásobně vyšší čísla - snižování počtu míst o tři procenta ročně, což by za tři roky dělalo 39 tisíc lidí. Poté, co se vzedmula vlna odporu, však vláda svůj záměr hned na počátku zjemnila. Politici se dohodli, že na platy svých zaměstnanců dají každý rok jen o 1,5 procenta víc peněz oproti dosud obvyklým 4 až 5 procentům. Pár výjimek však lze mezi úřady najít. Výraznější škrty v počtech pracovních míst plánuje ministerstvo financí, práce a sociálních věcí a obrany.
Stanislav Gross
Nákup akcií elektrárenské společnosti Moravia Energo údajně financovala expremiérovi Stanislavu Grossovi slovenská finanční a poradenská firma. Jak píše Právo, společnost Key Investments drží akcie do té doby, než jí Gross splatí svůj dluh, který má činit zhruba 17 miliónů korun. A to se podle informací serveru týdeníku Euro v pondělí stalo. Peníze na účet společnosti údajně přišly z jedné německé banky a není zřejmé, kdo je skutečným plátcem. Euro popisuje dvě možné varianty. Buď již akcie drží Gross a nebo jsou zastaveny ve prospěch nového věřitele. Zhruba třetinový podíl společnosti Moravia Energo koupil bývalý předseda vlády od svého známého Roberta Sýkory. Většinový akcionář Moravia Energo Tomáš Chrenek by se Grosse jako akcionáře rád zbavil. Tvrdí, že kvůli němu přišel o 12 klientů a je mu za 31 procentní podíl ochoten vyplatit dvacet milionů korun. Pokud by to expremiér přijal, na obchodu by vydělal zhruba dva miliony. Podle informací serveru chce ale Gross za akcie o desítky milionů víc.
Foto: ČTK
Češi v počtu připojení ke kvalitnímu internetu zaostávají za Evropou. Zatímco v Česku je podle statistiky analytické společnosti Gartner zhruba 24 procent připojených domácností, v Německu je to 38 procent a v Británii je připojena více než polovina domácností. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnily Hospodářské noviny. "Důvodů, proč Česko zaostává, je několik. Jedním z nich jsou i vysoké ceny připojení," uvedla bývalá ministryně informatiky a zástupkyně místní pobočky společnosti Gartner Dana Bérová. Ceny rychlého připojení začaly v Česku padat až před dvěma lety, a to je podle Bérové znát i na počtu přípojek. Problém údajně může představovat i nízká kupní síla obyvatel. "Ceny internetu jsou u nás srovnatelné s vyspělým světem, pokud jde o přepočet podle kurzu. Ovšem v přepočtu na paritu kupní síly na tom jsme hůře," míní internetový odborník Jiří Peterka. Češi dnes využívají internet hlavně v práci. Surfování na síti si užilo už 97 procent lidí, dodávají Hospodářské noviny.
Jen málokterý Čech je podle průzkumů spokojen se svým platem. Problém s příjmy má skoro 60 procent domácností. Informuje o tom deník Právo. Třeba lékaři tvrdí, že za třicet tisíc měsíčně nejsou schopni rodinu uživit. Totéž tvrdí učitelé. Jejich platy se pohybují lehce nad 20ti tisícovou hranicí. Za kolik korun měsíčně se dá v Česku slušně existovat? To je otázka, na kterou ani analytici nejsou schopni jednoznačně odpovědět. Životní náklady neustále rostou. Ilustruje to například vývoj cen u tradiční pochoutky - opečeného buřtu s chlebem a hořčicí. Jak zjistilo Právo, ještě v roce 1990 jste za něj zaplatili 3 koruny 60 haléřů, dnes tato laskomina přijde až na 30 korun.
O tom, jak snadná je cesta za mříže psychiatrické léčebny, píší Hospodářské noviny. K tomu, aby se tam Pavla Novotná ocitla, stačilo jen málo: prohlášení jejího manžela, že ohrožuje dítě i sebe v kombinaci s tím, že se Pavla už dřív léčila s depresí. Po třech letech paní Pavlu lékaři propustili s tím, že je zdravá. Dnes se dovolává svých práv u Evropského soudu ve Štrasburku. Podobných problematických případů se v české psychiatrické praxi objevuje mnohem víc. V léčebnách končí nedobrovolně i zdraví lidé. Dost často ti, kteří sice mají psychiatrickou poruchu, ale nesplňují zákonnou podmínku pro nedobrovolnou hospitalizaci - tedy to, že ohrožují sebe nebo své okolí. Hospodářské noviny dodávají, že naplnění této podmínky musí vždy a povinně přezkoumat soud. Jenže praxe bývá jiná.
Klasické knížky rozhodně nečeká zánik, píší Lidové noviny. Alespoň ne v Česku. Podle nového průzkumu Akademie věd a Národní knihovny patříme mezi nejpilnější čtenáře v Evropě. Je u nás jen 17 procent lidí, kteří nepřečetli ani jednu knihu za jeden rok, říká Vít Richter z Národní knihovny. Přitom v Evropě je lidí, kteří nepřečetli ani jednu knihu, 42 procent. To nás řadí k velmi nadprůměrným čtenářům. Průzkum v podstatě vyvrací nedávnou výzvu vědců, která varuje před poklesem úrovně vzdělanosti. Průměrný český čtenář si za rok přečte 1 až 6 knih. Češi věnují knihám 41 minut denně, novinám a časopisům jen 30minut. Mají velké domácí knihovny a v nich průměrně 274 knížek. V řadě zemí lidé vůbec domácí knihovny nemají.
Ženě, kterou týral manžel, policistka neporadila a ještě jí vynadala. Tento případ se odehrál před třemi měsíci, kdy redakce Mladé fronty Dnes testovala, jak dokáží policisté poradit obětem domácího násilí. A zdaleka ne všude obstáli. Případ nejhůře se chovající policistky ze služebny v pražských Vršovicích má nyní dohru. Odborníci z policejního prezidia prozkoumali záznam rozhovoru redaktorky s policistkou a uznali, že se chovala nevhodně. Aby se něco podobného už neopakovalo, projdou policisté dalším školením. A tuto konkrétní policistku možná čeká i kázeňský trest. Pět z dvanácti služeben, na které redaktorky volaly, neposkytly volajícím žádné kontakty na krizová centra.
Na doživotí odsouzený vrah Jiří Kajínek radí divákům televize Nova, aby si nenechali ujít její nový seriál nazvaný Útěk z vězení. On sám se proslavil svým útěkem z Mírova a žádostmi o nový proces. Jak píšou Lidové noviny, Kajínek seriál propaguje v tiskovém inzerátu. Nova tvrdí, že za něj nedostal žádný honorář a v reklamě nevidí nic problematického. Jenže šéf Rady pro reklamu vnímá kampaň jinak. Inzerátem se proto bude zabývat arbitrážní komise Rady.
Olympijský nadšenec vyvolal skandál, píší Lidové noviny. Lidé ze společnosti Praha olympijská i z Českého olympijského výboru se zabývají ostudou, kterou jim ve světě nadělaly amatérské internetové stránky sportovního fanouška. Tedy jejich anglická verze. Britský server v této souvislosti napsal: Český olympijský výbor zničil angličtinu a odvolával se přitom právě na amatérské stránky. Zde text místo zkušeného angličtináře překládal počítačový program. A podle toho překlad také vypadal. Například hry zaměnil za hrách.
