Přehled tisku

Jiří Čunek
0:00
/
0:00

Aféra vicepremiér a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka odčerpala podle komentátora České rozhlasu 1 - Radiožurnálu Petra Nováčka lidové straně tolik sil, "až slabostí zmrtvěla a podobá se spíše spolku než politické straně". Píše to v komentáři, který otiskují Lidové noviny. Čunek byl podezřelý z korupce, státní zástupce ale jeho stíhání zastavil. Případ trval několik měsíců. Od počátku letošního roku bylo vedení KDU-ČSL do té míry pohlceno jeho trestněprávní kauzou, že se kromě rutinní agendy nedostalo k žádné pořádné práci.

Jiří Čunek
Aféra vicepremiér a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka odčerpala podle komentátora České rozhlasu 1 - Radiožurnálu Petra Nováčka lidové straně tolik sil, "až slabostí zmrtvěla a podobá se spíše spolku než politické straně". Píše to v komentáři, který otiskují Lidové noviny. Čunek byl podezřelý z korupce, státní zástupce ale jeho stíhání zastavil. Případ trval několik měsíců. Od počátku letošního roku bylo vedení KDU-ČSL do té míry pohlceno jeho trestněprávní kauzou, že se kromě rutinní agendy nedostalo k žádné pořádné práci. Už měsíce KDU-ČSL neformuluje politická stanoviska k zásadním problémům, soustavně nereaguje na názory konkurenčních politických stran a nebýt jednotlivců, do veřejné debaty by nevnášela žádná pozornosti hodná témata, píše Nováček.

Komentátor deníku Právo si všímá toho, že nyní se bude posuzovat, zda pochybil vyšetřovatel Milan Šošovička, který měl případ Čunka na starosti. Autor si myslí, že všichni Šošovičkovi kolegové dostanou jasný vzkaz - "ruce pryč od politiků, ti si mohou ze zákonů dělat bžundu!".

Komentátor Hospodářských novin píše o tom, že ČSSD vyzvala v reakci na vyústění Čunkovy kauzy k posílení nezávislosti státních zástupců na státu. Největší opoziční strana prý připraví v tomto směru legislativní návrhy. Není to dobrý nápad. Nepleťme si zásadní věci: státní žalobci nejsou soudci, přestože jsou u nás mnohdy nepřesně označováni za součást "justice". Kromě toho, že se státní zástupce řídí zákonem, reprezentuje také cosi jako státní zájem, určitou poptávku státu. Od toho slovo "státní" v názvu institutu, píše autor.


Pavel Severa, foto: ČTK
Pražské Vrchní státní zastupitelství si podle deníku Právo a Lidových novin objednalo další znaleckou expertizu a teprve pak chce rozhodnout, zda požádá Poslaneckou sněmovnu o vydání lidoveckého poslance Pavla Severy k trestnímu stíhání. Severa čelí podezření, že loni předal médiím tzv. Kubiceho zprávu. Takzvanou Kubiceho zprávu loni předal členům sněmovního branného a bezpečnostního výboru šéf zvláštního policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice. Uvedl v ní, že organizovaný zločin přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů. Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že ji zveřejnění poškodilo v loňských sněmovních volbách. Podle mluvčí Vrchního státního zastupitelství Ireny Válové by expertiza měla napovědět, zda vynesení zprávy bylo skutečně trestným činem a zda šlo ze strany poslance o úmysl, či o nedbalost, informuje deník Právo. Píše, že policie si je zřejmě jista tím, že kopii zprávy předal novinářům Severa, ale žalobcům důkazy v čele s posudkem Kriminalistického ústavu nestačí.

Také Lidové noviny píší, že mezi protikorupční policií a Vrchním státním zastupitelstvím panuje napětí: zatímco vyšetřovatel je údajně přesvědčen, že Severa spáchal předáním zprávy trestný čin, státní zástupce váhá, zda o trestný čin vůbec šlo. Pokud by se prokázalo, že poslanec předal médiím tajný dokument úmyslně, hrozilo by mu až osm let vězení. V opačném případě by mohl vyváznout pouze s peněžitým trestem. Severa obvinění popírá. Podle čtvrtečních Lidových novin ho z předání zprávy novinářům usvědčuje znalecký posudek a konkrétně porovnání rukou psaných poznámek.


Lidé, kteří něco umí, jsou kvůli přetlaku na pracovním trhu poprvé od roku 1989 v silnější pozici, než firemní personalisté, píší ve svém komentáři Hospodářské noviny. Pokud ale bude Česká republika nadále stavět svůj ekonomický růst na výrobě, mohla by dospět k oslabení prosperity, varuje deník. Umíme výborně vyrábět, hůř vymýšlet a prodávat. Z ceny většiny věcí je ale jen jedna pětina za samotný výrobek. Zbývající čtyři vydělá ten, kdo ho vymyslel, navrhl design a dokázal ho prodat, upozorňuje list. Připomíná, že průměrný Čech vydělá firmě za odpracovanou hodinu 18 dolarů, zatímco Estonec 34, Fin 42 a Američan 50. Podle deníku to vypovídá především o nízké přidané hodnotě pracovních míst v Česku. Zahraniční firmy, které v tuzemsku investovaly do výroby, se s nedostatkem pracovníků a jejich rostoucími mzdovými požadavky můžou vyrovnat přesunem na východ, do zemí s nízkými platy. Další investory typu automobilek Hyundai nebo Toyota už také Česko čekat nemůže. Mělo by ale zapracovat na proměně svojí ekonomiky, míní Hospodářské noviny. Firmy si budou ještě nějaký čas stýskat "nejsou lidi", platy porostou. A pak začnou najímat jen na "kvalitní" místa v estonském a americkém stylu, kde se jim vyšší platy vrátí, odhaduje komentátorka. Čeští politici by tak podle ní měli investovat do vzdělání, měli by dát lidem šanci, aby na pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou získali znalosti a schopnosti.


Miroslav Kalousek
Ministerstvo financí odtajní smlouvu o smíru s japonskou bankou Nomura snad ještě letos. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl ministr Miroslav Kalousek. Smlouva podle něj bude zveřejněna, až si bude jist, že informace z ní neohrozí pozici České republiky v jiných arbitrážích. Smlouvou stát a Nomura ukončily svůj spor kvůli krachu bývalé Investiční a Poštovní banky (IPB). "Nemám ale jiný zájem, než to zveřejnit. Nechci říct další datum, které budu muset odvolávat, ale jsem pevně přesvědčen, že v letošním roce to bude. Ale je možné, že to ještě není možné," řekl Kalousek deníku.

Ministerstvo financí v březnu oznámilo, že smlouvu odtajní na přelomu března a dubna. Premiér Mirek Topolánek pak na konci dubna při parlamentních interpelacích uvedl, že ministerstvo dohodu nezveřejní kvůli hrozící arbitráži mezi státem a Československou obchodní bankou. Ta převzala IPB po jejím pádu v červnu 2000 a letos v červnu kvůli transakci zažalovala Česko u arbitrážního soudu v Paříži o 1,7 miliardy korun. V souvislosti s IPB stát u stejného soudu minulý měsíc zažaloval ČSOB o 26,7 miliardy korun. Dohodu o narovnání s Nomurou vyjednal a uzavřel loni v listopadu tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý. V rámci smlouvy o smíru se Nomura a Česko dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli padlé IPB. Dohoda ale předpokládala, že se k ní připojí i ČSOB. Odhadovaná suma, kterou by měla česká strana zaplatit, se měla pohybovat mezi nulou až sedmi miliardami korun. Server Euro Online minulý měsíc uvedl, že stát bude zřejmě muset Nomuře vyplatit čtyři miliardy. Podle Tlustého hrozila Česku ztráta až 70 miliard korun.


Česká policie pohřešuje 1 150 lidí. Mladá fronta Dnes píše, že mezi zmizelými jsou nejvíce děti, které utekly z dětských domovů a výchovných ústavů. Těch je asi 40 procent, většinou se ale najdou. Další jsou lidé, kteří odjeli pracovat do ciziny a nedali vědět rodině o svých plánech. Mezi pohřešovanými jsou i oběti zločinů. Podle informací Mladé fronty Dnes revoluci v hledání ztracených lidí přineslo letos v únoru zveřejnění databáze pohřešovaných na internetu. Dokonce jedna dívka našla v databázi sama sebe a chtěla se odhlásit. Češi se také ztrácejí více než v minulosti. Podle policie je to tím, že je dnes snadnější začít nový život někde v cizině.