Přehled tisku

Miroslav Kalousek (vlevo), foto: ČTK

Cesta k dohodě mezi státem a Československou obchodní bankou je otevřená a ministerstvo financí je kdykoli k dispozici. A to i poté, co stát ČSOB zažaloval o téměř 27 miliard korun. S odvoláním na slova ministra financí Miroslava Kalouska to píší Hospodářské noviny. Kalousek nesdělil, zda chce jednání iniciovat, vedení banky však podle deníku na jeho pokyn čeká. Ministerstvo financí v pondělí zažalovalo ČSOB u arbitrážního soudu v Paříži. Peníze žádá jako kompenzaci v souvislosti s očištěním Investiční a Poštovní banky (IPB), kterou ČSOB převzala v červnu 2000. Kalousek na konci června obnovil zmrazená jednání s ČSOB a nabídl jí smírnou dohodu. Pro nulovou variantu stanovil celkem pět podmínek. Požadoval mimo jiné, aby ČSOB proti státu v budoucnosti nezahájila soudní spor kvůli převzetí bývalé IPB. ČSOB by se měla také zaručit, že po státu nebude chtít žádné peníze na úhradu nákladů spojených s převzetím IPB. Ukončit měla také pařížskou arbitráž, ve které požaduje 1,6 miliardy korun, informují Hospodářské noviny. Pokud by ČSOB na podmínky přistoupila, ministerstvo financí by se na oplátku zavázalo, že nebude ČSOB žalovat o vrácení čerpané veřejné podpory. Protože se obě strany nedohodly, stát banku zažaloval. "Vedení ČSOB jsem jasně sdělil, že pokud se nedohodneme, podáme žalobu a řekl jsem i termín," cituje deník Kalouska.

Názor na aktuální spor mezi ministerstvem financí a ČSOB může mít pouze ten, kdo má k dispozici informace, které stát označil jako přísně tajné. Vypořádání mezi státem a ČSOB se sice táhne od převzetí IPB již sedm let, hlavní tajnosti ale pocházejí až z poslední doby. Bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý loni prosadil smír s Nomurou, dřívějším vlastníkem IPB. Detaily slíbila vláda zveřejnit v březnu, ale dodnes to neudělala. A to je jádro věci, píší ve svém komentáři Hospodářské noviny. Nevíme, co stát slíbil Nomuře, a nevíme, co chtěl či nechtěl nabídnout ČSOB. Stejně tak nesmíme vědět, jaká právní firma zpracovala nynější žalobu, který odhadce počítal žalovanou částku a jak se ministr (financí Miroslav) Kalousek dobral zrovna k 27 miliardám, vysvětluje list. Kontrast mezi postupem vůči IPB, Nomuře a vůči ČSOB je podle deníku zarážející. V prvním případě se uzavírá tajný smír, zato ve druhém případě se do světa vyhlašuje, že stát žaluje o 27 miliard. Dokud vláda bude vše podstatné tajit, vysvětlení "Kalousek je vzorný hospodář" i "Kalousek je na straně Nomury" jsou stejně pravděpodobná, shrnuje komentář Hospodářských novin.

---

Že stát to či ono prostě dělat neumí, a proto by to ani dělat neměl, to je ideový princip, který Václav Klaus jako premiér, když se mu to hodilo, s oblibou používal jako výmluvu. A jeho nezkrotný sklon peskovat okolí je legendární, píší ve svém sloupku Lidové noviny a pokračují: Nic z toho ovšem nelze vytknout jeho odpovědi na dopis matky nyní již mediálně proslulé Terezy, kterou soud kvůli sporu rodičů umístil do výchovného zařízení. K jeho formulaci, že když lidé chtějí, aby za ně stát řešil intimní spory, riskují, že půjde o řešení necitlivá a tvrdá, protože stát a jeho orgány (třeba soudy) to jinak neumějí, není co dodat. To není výmluva, nýbrž nepominutelný fakt, píší Lidové noviny.

---

Elektrárenská skupina ČEZ se obrátila se stížností na antimonopolní úřad a požádala ho, aby zjednodušeně řečeno zakázal Mostecké uhelné společnosti (MUS) rozvíjet projekt elektrárny za zhruba 60 miliard korun. MUS nyní o projektu vyjednává s německou firmou E.ON. ČEZ přitom s MUS také jednal o výstavbě nové elektrárny až do konce června. Poté se ale jednání zadrhla a exkluzivitu dostala firma E.ON. Píše to Mladá fronta Dnes. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina deníku potvrdil, že úřad stížnost přijal, správní řízení však zatím nezahájil. Spolumajitel MUS Petr Pudil uvedl, že úřad se již firmy začal v souvislosti se stížností ČEZ dotazovat. ČEZ se nelíbí, že MUS chce do připravovaného společného podniku vložit celý hnědouhelný důl Vršany. Ten je jediný, který bude mít vzhledem k platným limitům těžby dostatek uhlí na dodávky do elektráren během dalších 50 let. ČEZ se obává, že toto uhlí zmizí z trhu a nebude k dostání ani pro další odběratele, například teplárny. Argument, že ČEZ chtěl ještě minulý měsíc chtěl udělat s MUS téměř totéž, firma odmítá. Pokud by MUS vstoupila do projektu výstavby elektrárny v Počeradech, zbylo by podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže uhlí i na ostatní odběratele, píšeš Mladá fronta Dnes.

---

Ministr vnitra Ivan Langer předložil vládě novelu trestního řádu, která počítá s využitím agentů při vyšetřování korupce, píše deník Právo. Podle ministra jde o "nasazování skrytých vyšetřovatelů", ne o takzvanou řízenou provokaci, při které by policejní agent úplatky přímo vyžadoval nebo je předával. Dosud může policie agenta využívat pouze v nejzávažnějších kauzách. Nemá tedy volné ruce, když jde o případy prokazatelné korupce. A právě to by se teď mělo změnit. Nasazení agenta by podléhalo přísným pravidlům. Povolení k jeho využití by vydával soudce Vrchního soudu. Při souhlasu bude muset být jasně řečeno proč a na jak dlouho se povolení vydává. Musí být také známy údaje, na základě kterých bude možné agenta identifikovat. ČSSD by podle deníku Langerovu novelu mohla případně podpořit. V ODS jasnou podporu ale nemá. Šéf branného výboru Jan Vidím se obává, že by se policejní akce s agentem mohla vymknout kontrole, uvádí deník Právo.

---

V Česku nachází pomoc stále víc zahraničních párů, které trápí neplodnost, všímají si